Směr-SD, nacionalistická Slovenská národní strana (SNS), dále strany Síť a Most-Híd začaly oficiálně vyjednávat o společné vládě poté, co o uplynulém víkendu padla možnost vzniku široké pravicové koalice a co strany pravého středu Síť a Most-Híd změnily svůj odmítavý postoj k rozhovorům o vzniku koalice se Směrem-SD.
„Hlásíme se jednoznačné ke kontinuitě proevropské a proatlantické orientace Slovenska. Zvláštní pozornost jsme věnovali protikorupčnímu programu,“ řekl Fico poté, co lídři čtyř stran programové priority podepsali.
Čtveřice stran se dohodla na snížení daně z příjmů
Čtveřice stran se shodla na snížení sazby daně z příjmů firem na 21 z nynějších 22 procent a na pravidelném přehodnocování možností jejího dalšího poklesu. Zrušit by se měla i povinnost platit daň v případě, že podnik vykáže ztrátu. Toto opatření zavedla Ficova jednobarevná vláda, která v uplynulých čtyř letech daně zvyšovala. Naopak, zvláštní daně pro firmy z regulovaných sektorů ekonomiky zůstanou nadále v platnosti.
Omezit by se rovněž měly politické nominace ve státní správě a funkcionáři, kteří nakládají s veřejnými financemi, by za svá rozhodnutí měli nést hmotnou odpovědnost. Strany slíbily, že stát bude více peněz vynakládat na školství, které bylo v souvislosti se stávkou části učitelů jedním z hlavních témat předvolební kampaně.
Formující se koalici pozorovatelé po volbách z 5. března označili za jedno z řešení patu, kdy se do sněmovny dostalo osm politických stran a hnutí včetně krajní pravice. Takové spojenectví by zároveň znamenalo, že poprvé v novodobé historii země by součástí vládní koalice byly nacionalistická SNS a strana Most-Híd, zástupce početné maďarské menšiny. Most-Híd ještě donedávna odmítal spolupráci se SNS, která byla součástí koalice za první Ficovy vlády v letech 2006 až 2010, kdy byly vztahy mezi Slovenskem a Maďarskem napjaté. Tehdejší předseda SNS Ján Slota nešetřil slovními výpady vůči Maďarům.
Podle Fica po dohodě o základech programu budou jednání stran pokračovat debatou o obsazení postů ve vládě a v parlamentu.
| Vizitky slovenských stran, které se dohodly na podobě koalice |
|---|
| Směr-Sociální demokracie (Smer-SD) - Sociálnědemokratická strana, která ve volbách získala 28,28 procenta hlasů, tedy výrazně méně oproti více než 44 procentům ve volbách minulých. Její výsledek tedy znamená výrazné oslabení. - V prosinci 1999 stranu založil současný předseda Robert Fico (51), v roce 2004 se Směr sloučil se třemi menšími levicovými stranami a od ledna 2005 přijal název Směr-sociální demokracie. - V letech 2006 až 2010 byl hlavní vládní stranou a Fico premiérem. Podruhé vládní stranou byl od minulých voleb v roce 2012, které drtivě vyhrál, ostatním stranám nabídl možnost vytvoření koalice, ty to odmítly, takže vytvořil menšinovou levicovou vládu. - Strana má silnou podporu na venkově, na východě a na severovýchodě Slovenska, boduje i na středním Slovensku. - Voličům strana slibuje růst minimální mzdy s cílem dosáhnout úroveň až 500 eur, reálný růst mezd v soukromém i veřejném sektoru, vytváření nových pracovních míst, stabilní ceny a odstraňování regionálních rozdílů. |
| Slovenská národní strana (SNS) - Strana slovenských národovců, akcentující vlastenectví, sociální cítění a tradiční hodnoty. Ve volbách získala 8,64 procenta hlasů. Nový předseda Andrej Danko jí vtiskl umírněnou podobu. Od roku 1990 je to jediná strana na Slovensku, která vypadla z parlamentu a pak se jí podařilo do něj znovu vrátit, stalo se tak dokonce dvakrát, v roce 2006 a letos. - V jejím programu stále přetrvává nacionalismus, odmítá migraci, EU, zdůrazňuje obhajobu národních zájmů, už ale nepracuje se strachem z Maďarů. - SNS vznikla v roce 1990 a v letech 1993-1998 působila ve vládě Vladimíra Mečiara. V roce 2001 se rozštěpila na dva subjekty; po neúspěchu v následujících volbách se v květnu 2003 znovu sjednotila. V minulých volbách se propadla mezi mimoparlamentní strany se ziskem 4,55 procenta hlasů. - Ve volebním programu strana slibuje přijetí zákona o národních zájmech, národního programu na podporu mateřství a rodičovství a nového zákona o slovenském jazyku. |
| Most-Híd - Tradiční základna maďarské menšiny, ve volbách dostala 6,5 procenta hlasů. Předseda Béla Bugár je poslancem od roku 1990. Strana reprezentuje zájmy slovenských Maďarů, je prozápadně orientovaná a umírněná. Jako jediná strana na slovenské scéně se zastává uprchlíků. - Bugár byl dlouholetým předsedou Strany maďarské koalice (SMK), v červnu 2009 spolu s několika dalšími členy z SMK vystoupil kvůli nesouhlasu s vedením strany a založil Most-Híd. V minulých volbách strana skončila čtvrtá se ziskem 6,89 procenta hlasů. - Voličům slibuje hájit zájmy důchodců, staví se proti korupci, podporuje rozvoj regionů, navrhuje zavedení dvojjazyčné samosprávy. |
| Síť - Nová politická síla, která před volbami odhalovala údajnou korupci vládního Ficova Směru-SD, dostala ve volbách jen 5,6 procenta hlasů, což bylo výrazně méně, než se čekalo. Vede ji Radoslav Procházka (43). Tento konzervativní právník, který se před pár lety odtrhl z KDH, stranu založil loni, když ho povzbudila podpora 21 procent voličů v prezidentských volbách. - Strana zatím nemá širší programový záběr, je prozápadní. Jako jediná strana na Slovensku má v programu odpolitizování státní služby - zavedení profesionální státní služby. Má program na podporu školství a vyzývá voliče, aby podpořili novou generaci politiků s odborností v řadě oborů. Také slibuje podpořit zájmy seniorů, mladých lidí, zaměstnanců a živnostníků. - Strana má solidní zázemí odborníků a do jejích řad vstoupili také populární starostové několika měst. |
Připravovaná spolupráce stran Síť a Most-Híd se sociálními demokraty vedla k rozkolu uvnitř obou nejmenších stran vznikající koalice. Tři poslanci Sítě a jeden poslanec strany Most-Híd oznámili, že vládu se Směrem-SD nepodpoří. I bez hlasů těchto čtyř zákonodárců by zmiňovaná čtveřice stran měla s 81 poslanci ve 150členné sněmovně potřebnou většinu.
Síť a Most-Híd před volbami kritizovaly současnou Ficovu vládu za různé přešlapy a aféry, ale i za to, že nezlepšila nelichotivý stav školství a zdravotnictví.
Podle prvního povolebního průzkumu, který uskutečnila společnost Polis Slovakia pro agenturu SITA, by ze sněmovny vypadla nejen strana Síť, ale i hnutí podnikatele Borisa Kollára Jsme rodina. Oproti volebnímu výsledku posílil Směr-SD, nejsilnější pravicová strana Svoboda a solidarita, dále SNS i krajní pravicová strana Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko. Naopak Most-Híd oslabil a jen těsně by překročil pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny.
| Fico asi povede třetí vládu, tři vlády vedl Mečiar, Dzurinda dvě |
|---|
| Červen 1992 - březen 1994 - Druhá vláda Vladimíra Mečiara (Hnutí za demokratické Slovensko, HZDS). Mečiar byl slovenským premiérem poprvé ještě v dobách čs. federace v letech 1990 až 1991. - Moci se ujala po volbách v červnu 1992 a pokračovala i po rozpadu Československa. Koaličním partnerem byla nacionalistická Slovenská národní strana (SNS). |
| Březen 1994 - prosinec 1994 - Dočasná vláda Jozefa Moravčíka (Demokratická unie Slovenska, DEUS). - Vznikla po pádu druhé vlády Vladimíra Mečiara, které parlament vyjádřil nedůvěru. Ve vládě byly zastoupeny Strana demokratické levice (SDL), DEUS, Národně demokratická strana - Nová alternativa (NDS-NA) a Křesťanskodemokratické hnutí (KDH). |
| Prosinec 1994 - říjen 1998 - Třetí vláda Vladimíra Mečiara (HZDS). - Vláda vznikla po předčasných volbách, které se se konaly na přelomu září a října 1994 a které vyhrálo HZDS. Ve vládě, která měla v parlamentu 83 ze 150 křesel, byly kromě HZDS zastoupeny SNS a Sdružení dělníků Slovenska (ZRS). |
| Říjen 1998 - říjen 2002 - První vláda Mikuláše Dzurindy (Slovenská demokratická koalice, SDK). - Vznikla po parlamentních volbách, které se uskutečnily v září 1998. Volby sice vyhrálo HZDS, vládu ale vytvořily čtyři strany dosavadní opozice: SDK, Strana demokratické levice (SDĽ), Strana maďarské koalice (SMK) a Strana občanského porozumění (SOP). Koalice měla v parlamentu více než třípětinovou ústavní většinu (93 ze 150 křesel). |
| Říjen 2002 - červenec 2006 - Druhá vláda Mikuláše Dzurindy (SDKU). - Dzurinda pokračoval ve funkci premiéra i po volbách v září 2002, které vyhrálo opět HZDS. Dzurindova Slovenská demokratická a křesťanská unie (SDKU) skončila na druhém místě. Vládu, která měla podporu 78 ze 150 poslanců, tvořily SDKU, SMK, KDH a Aliance nového občana (ANO). |
| Červenec 2006 - července 2010 - První vláda Roberta Fica (Směr-SD). - Funkci premiéra Ficovi zajistilo suverénní vítězství jeho strany ve volbách z června 2006. Koaliční kabinet tvořily Směr-SD, Lidová strana-Hnutí za demokratické Slovensko (LS-HZDS) a SNS. Koalice měla v parlamentu 85 ze 150 křesel. |
| Červenec 2010 - duben 2012 Vláda Ivety Radičové (Slovenská demokratická a křesťanská unie-Demokratická strana; SDKU-DS). - Radičová se stala první ženou v čele slovenské vlády po volbách v červnu 2010. V nich SDKU-DS skončila na druhém místě, vítězem byla Ficův Směr-SD. Koalici, která se opírala o většinu 79 ze 150 poslaneckých křesel, tvořily SDKU-DS, Svoboda a Solidarita (SaS), KDH a maďarsko-slovenská strana Most-Híd. Vláda se rozpadla kvůli sporu o rozšíření pravomocí evropského záchranného fondu na pomoc zadluženým zemím eurozóny. Následně se parlamentní strany dohodly na vypsání předčasných voleb. |
| Duben 2012 - březen 2016 Druhá vláda Roberta Fica (Směr-SD). - Druhá Ficova vláda se moci chopila po předčasných parlamentních volbách, ve kterých Směr-SD zvítězil s ještě drtivějším náskokem než minule. V jednobarevném kabinetu, který se opíral ve 150členné sněmovně o 83 poslanců, bylo i několik nestraníků. |
| Od roku 2016 - Pravděpodobná třetí vláda Roberta Fica (Směr-SD). - Čtyři strany na Slovensku v čele se sociální demokracií (Směr-SD) premiéra Roberta Fica, která vyhrála nedávné parlamentní volby, se dnes dohodly na programových prioritách, jež by se měl stát základem programového prohlášení vznikající koaliční vlády. Strany Směr-SD, SNS, Most-Híd a Síť získaly ve volbách 85 křesel ve 150členné sněmovně. |
