Deset zemí, kterých se Amerika musí bát. Protože si od nich Washington chodí půjčovat peníze
Celní války letos rozehrané Donaldem Trumpem vytvořily dojem, že schopnost USA manipulovat se světem je totální a ostatní země světa jsou nuceny nechat si líbit až příliš mnoho příkoří. Přece jen ale existuje skupina zemí, které mají vůči Trumpovi podstatně lepší vyjednávací pozici. A to jednoduše proto, že jim „Amerika“ dluží nemalé peníze. A navíc – pokud si potřebuje naléhavě půjčit a sami Američané se k tomu tak docela nemají, tyto země vždy ochotně přispěchají na pomoc. Ne proto, že by musely, ale protože mají peněz nazbyt a vědí, že Američané za své půjčky dokážou nabídnout zajímavý úrok. Který po letech dokáže v těchto zemích vydělat třeba na důchody.
„USA obecně dluží primárně zemím, které mají dlouhodobě vysoké kladné saldo obchodní bilance s USA či slouží jako finanční centra, a patří z těchto důvodů mezi největší držitele amerických dluhopisů,“ uvádí ekonom společnosti Finlord Boris Tomčiak.
V posledních letech se navíc struktura amerických věřitelů pozvolna mění. Někteří velcí hráči totiž pochopili, že mezinárodní politika se dá dělat i bez velkých slov a řinčení zbraní. A to jednoduše tím, že urychlí, anebo naopak zpomalí půjčování peněz USA. „Americké dluhopisy jsou i nadále bezrizikové a investorům zaměřeným na fixní výnos přináší zejména krátkodobé emise atraktivní zhodnocení,“ připomíná hlavní motivace investorů do amerického dluhu Tomčiak.
Riziko, že by se země mohla dostat do defenzivy vůči svým zahraničním věřitelům, si vláda USA nicméně uvědomuje. V současnosti je v cizích rukách méně než polovina amerického státního dluhu a tento podíl navíc v čase klesá. „Největšími věřiteli jsou momentálně sami Američané, ať už instituce, domácnosti nebo FED,“ zdůrazňuje analytik společnosti Fichtner Tomáš Tyl.
Zahraniční věřitelé drží aktuálně kolem třiceti procent státního dluhu. „Ještě v loňském roce přitom činil tento podíl i 34 procent,“ připomíná Tyl. Zásadní změna se přitom v poslední době odehrála právě na pozicích největších věřitelů Ameriky, když si tandem dvou zámožných zemí prohodil svá místa.
10. Švýcarsko
Objem amerického dluhu v jeho vlastnictví: 311,6 miliardy dolarů
Švýcarsko, známé svým stabilním finančním systémem a silnou bankovní tradicí, je významným držitelem amerických státních dluhopisů. Ty představují pro švýcarské investory bezpečný přístav, zejména ve světle globálních nejistot. Švýcarský frank je tradičně považován za bezpečnou měnu a nákupem amerických dluhopisů diverzifikuje Švýcarsko své devizové rezervy, zároveň tím profituje z likvidity a relativně vyšších výnosů oproti domácím nástrojům.
Zajímavost: Švýcarské banky často používají americké státní dluhopisy jako zajištění při mezinárodních finančních operacích – pro jejich „globální důvěryhodnost“.
9. Irsko
Objem amerického dluhu v jeho vlastnictví: 329,3 miliardy dolarů
Irsko drží vysoký objem amerického dluhu zejména kvůli své roli evropského sídla velkých amerických technologických firem jako Apple, Google nebo Meta. Tyto firmy v Irsku akumulují obrovské zisky, které investují mimo jiné i do amerických státních dluhopisů. V tomto případě tak objem neodráží zájem irské vlády, ale spíš aktivitu amerických korporací se sídlem na irské půdě.
Zajímavost: V Irsku drží víc amerického dluhu korporace jako Apple a Alphabet než irská vláda nebo centrální banka.
8. Francie
Objem amerického dluhu v jejím vlastnictví: 363,1 miliardy dolarů
Francie jako jedna z největších ekonomik eurozóny vnímá americké státní dluhopisy jako součást diverzifikace svých devizových rezerv. Kromě toho zde působí silné institucionální fondy a banky, které využívají americké státní papíry jako likvidní aktivum s nízkým rizikem. Francie také sleduje úrokový diferenciál mezi eurozónou a USA, který může dělat z amerického dluhu atraktivnější investici.
Zajímavost: Paříž je jedním z hlavních evropských center pro obchodování s americkými deriváty navázanými na státní dluh USA.
7. Belgie
Objem amerického dluhu v jejím vlastnictví: 402,1 miliardy dolarů
Belgie často překvapuje svou vysokou expozicí vůči americkému dluhu. Důvodem je přítomnost clearingových a investičních center, jako je Euroclear v Bruselu, který drží aktiva i jménem zahraničních investorů. Tato statistika tedy částečně odráží nejen belgické investice, ale i zprostředkované transakce ze třetích zemí.
Zajímavost: Belgie už několikrát „náhle vyskočila“ ve statistikách amerického dluhu kvůli přesunu rezerv z Ruska nebo Číny přes třetí země.
6. Lucembursko
Objem amerického dluhu v jeho vlastnictví: 412,4 miliardy dolarů
Lucembursko je globálním finančním centrem a daňově výhodnou jurisdikcí. Vysoký objem amerických dluhopisů, který zdejší statistiky vykazují, patří převážně fondům a entitám spravujícím majetek pro mezinárodní klientelu. Americké státní dluhopisy zde představují preferovaný bezpečný a likvidní instrument.
Zajímavost: Lucembursko spravuje víc zahraničních investic na hlavu než jakákoli jiná země EU – včetně amerického státního dluhu.
5. Kanada
Objem amerického dluhu v jejím vlastnictví: 426,2 miliardy dolarů
Kanada, jako blízký ekonomický partner USA, má silně provázané finanční trhy se Spojenými státy. Investice do amerických státních dluhopisů jsou logickým krokem pro kanadské banky, penzijní fondy i centrální banku. Sdílená časová zóna, podobný regulační rámec a velký objem bilaterálního obchodu vedou k přirozené orientaci kanadského kapitálu na americká aktiva.
Zajímavost: Kanadský důchodový megafond CPPIB je jedním z největších neamerických investorů do amerického státního dluhu – a zároveň častý spolupodílník s americkými hedge fondy.
4. Kajmanské ostrovy
Objem amerického dluhu v jejich vlastnictví: 455,3 miliardy dolarů
Kajmanské ostrovy jsou známé jako offshore finanční centrum. Vysoký objem amerického dluhu zde opět neznamená aktivitu místní ekonomiky, ale spíše zprostředkované držení ze strany hedge fondů, investičních fondů a trustových struktur, které zde mají sídlo kvůli regulaci a daňovému režimu. Americké dluhopisy jsou preferovanou formou bezpečné parkovací investice těchto subjektů.
Zajímavost: Americké úřady sledují kajmanské držby dluhu jako indikátor aktivity hedge fondů, které tak částečně ztrácejí anonymitu.
3. Čína (pevninská)
Objem amerického dluhu v jejím vlastnictví: 765,4 miliardy dolarů
Čína dlouhodobě patří k největším zahraničním věřitelům USA, i když daný objem v posledních letech snižuje. Nákupy amerických státních dluhopisů slouží Číně k řízení měnového kurzu jüanu a udržování konkurenceschopnosti exportu. Kromě toho představují americké bondy nástroj diverzifikace rozsáhlých čínských devizových rezerv, přesto geopolitické napětí způsobuje jejich postupné omezování.
Zajímavost: Čína mezi lety 2013 a 2023 snížila své americké dluhové pozice o více než 30 procent, a místo toho nakupuje zlato v rekordních objemech. Na dvojce ji vystřídala následující země ze seznamu.
2. Spojené království
Objem amerického dluhu v jejím vlastnictví: 779,3 miliardy dolarů
Velká Británie se řadí na druhé místo díky své úloze jako globální finanční centrum. Londýn je domovem mnoha fondů a investičních společností, které obchodují s americkým dluhem buď přímo, nebo jako zástupci zahraničních klientů. Britské banky a pojišťovny také často využívají americké bondy v rámci konzervativních investičních portfolií.
Zajímavost: Londýnské banky jsou druhými největšími uživateli amerického repo trhu hned po amerických – i proto drží obrovské objemy státních bondů jako kolaterál.
1. Japonsko
Objem amerického dluhu v jeho vlastnictví: 1130,8 miliardy dolarů
Japonsko je největším zahraničním držitelem amerických státních dluhopisů. Důvodem je silná měnová politika Japonské centrální banky, která udržuje extrémně nízké domácí úrokové sazby – což japonské investory motivuje k hledání výnosnějších aktiv v zahraničí. Americké dluhopisy nabízejí bezpečnost, likviditu a přiměřený výnos, což z nich činí preferovanou volbu pro japonské penzijní fondy, pojišťovny i státní rezervy.
Zajímavost: Japonský penzijní fond GPIF – největší na světě – drží tolik amerických státních dluhopisů, že by jeho portfoliem mohl pokrýt státní rozpočet České republiky na 15 let.
