Ekonomové podle ankety agentury Reuters odhadovali, že eurozóna vykáže v jarním kvartále ještě růst, a to o 0,1 procenta po tempu 0,2 procenta v prvních třech měsících roku. V meziročním srovnání se výkon 18 zemí měnové unie zpomalil na 0,7 procenta z tempa 0,9 procenta v prvním čtvrtletí. Ekonomický růst celé EU meziročně zvolnil na 1,2 procenta po výkonu 1,4 procenta v prvním čtvrtletí.
Stagnace v eurozóně přichází v kritické době, kdy se blok musí připravovat na dopady sankcí vůči Rusku a protisankce Moskvy v souvislosti s krizí na Ukrajině. Podle ekonomů by se vliv obchodních sankcí měl začít projevovat v ekonomice evropských zemí od počátku třetího čtvrtletí.
Vývoj ekonomiky eurozóny za posledních 10 let
K zastavení růstu v měnové unii nejvíce přispěla německá ekonomika, která ve druhém čtvrtletí utrpěla kvůli oslabení vývozu nečekaný pokles o 0,2 procenta. Francie, která je druhou největší ekonomikou eurozóny, podle dnešních dat ve druhém čtvrtletí stejně jako v prvním kvartálu stagnovala. Itálie, což je třetí největší ekonomika eurozóny, klesla o 0,2 procenta a sklouzla zpět do recese. „Zatímco útlum v Německu by měl být jen dočasný, Francie zůstává ponořena v dlouhodobé stagnaci v důsledku absence reforem,“ řekl agentuře AP ekonom Barenberg Bank Christian Schulz.
I pozitivní zprávy
Pozitivní zprávy přišly naopak ze Španělska a Portugalska, jejichž ekonomiky rostly silným tempem 0,6 procenta. Růst půlprocentním tempem obnovilo rovněž Nizozemsko. Česká ekonomika po silném oživení v prvním čtvrtletí upadla do stagnace, její meziroční růst pak zpomalil na 2,6 procenta. Polsko zvolnilo mezičtvrtletní tempo na 0,6 procenta po růstu o 1,1 procenta v předešlém čtvrtletí.
Nepříznivá čísla z eurozóny zřejmě vyvinou tlak na Evropskou centrální banku (ECB), aby přijala další opatření na podporu ekonomického oživení. Banku může přitom k novým krokům přimět i další dnešní zpráva, podle níž meziroční míra inflace v eurozóně v červenci klesla na 0,4 procenta, a dostala se tak na minimum za téměř pět let.
Špatná reakce
Zprávy o HDP a inflaci srazily výnos desetiletých německých státních dluhopisů na rekordní minimum pod jedno procento. Odráží se v tom zvýšená poptávka po těchto cenných papírech, které slouží investorům jako bezpečné útočiště v dobách nejistoty. Evropské akcie reagovaly na údaje poklesem a index FTSEurofirst 300 ztrácel kolem 0,3 procenta.
„Co se týče dalšího výhledu, poslední ukazatele nepřinášejí zrovna slibné signály. Nelze podceňovat rizika z Ruska - jak přímá, tak prostřednictvím sekundárních dopadů ze zemí střední a východní Evropy. Ve třetím čtvrtletí a v celém roce je pravděpodobné oslabení růstové dynamiky,“ řekla agentuře Reuters analytička banky UniCredit Martina von Terziová.
Inflace také pod cílovou úrovní
Meziroční míra inflace v zemích platících eurem v červenci klesla na 0,4 procenta z červnových 0,5 procenta. Dostala se tak nejníže od začátku finanční krize před skoro pěti lety. V celé Evropské unii meziroční inflace zpomalila na 0,6 procenta z červnové úrovně 0,7 procenta. Ve srovnání s předešlým měsícem spotřebitelské ceny v eurozóně i v celé osmadvacítce klesly.
Inflace v eurozóně je už dlouho výrazně pod cílovou úrovní, kterou má Evropská centrální banka (ECB) stanovenu těsně pod dvěma procenty. Je navíc pod úrovní jednoho procenta, kterou ECB označuje za „nebezpečnou zónu“. Centrální banka proto na začátku června snížila základní úrokové sazby na nová historická minima a přistoupila rovněž k novým nekonvenčním opatřením na podporu ekonomiky.
Vývoj inflace eurozóny za posledních 10 let
