Podle německého ministra Wolfganga Schäubleho Řekové nyní jednostranně ukončili rozhovory a není o čem jednat.
Rozhodnutí o referendu ohledně návrhů mezinárodních věřitelů na řešení řecké dluhové krize oznámil v noci na sobotu řecký premiér Alexis Tsipras. Uvedl také, že Atény kvůli němu požádají o několikadenní prodloužení záchranného programu, který má vypršet 30. června.
Podle Dijsselbloema znamená vyhlášení referenda faktické odmítnutí posledních návrhů tří věřitelských institucí, tedy Mezinárodního měnového fondu (MMF), Evropské centrální banky (ECB) a Evropské komise.
„To je velmi smutná situace. Potřebujeme od řeckého ministra slyšet, zda je to skutečně takto, zda jim dobře rozumíme. A pak budeme muset mluvit o důsledcích,“ dodal šéf euroskupiny.
Finský ministr Andreas Stubb si nemyslí, že by se po řeckém rozhodnutí eurozóna přiklonila k prodloužení programu. „V euroskupině si podle mě jasná většina myslí, že prodloužení programu je vyloučené… Oznámení o referendu bylo nepříjemným překvapením,“ uvedl.
Hrozí kapitálové kontroly
„Plán B se rychle rozvíjí a stává se plánem A,“ připustil Stubb například možnost spuštění kapitálových kontrol v zemi a dalších krizových opatření. Podobně se vyjádřil i jeho španělský kolega Luis de Guindos.
Belgický ministr financí Johan Van Overtveld označil celý nápad s referendem za bizarní. „Ptáte se občanů, co si o něčem myslí, a zároveň říkáte, že jako vláda stejnou věc odmítáte. Je to podle mne protimluv,“ poznamenal.
Ministři financí podle něj ale spíše než o referendu budou mluvit o programu jako takovém a celém vývoji z posledních dní a týdnů. Také on připomněl, že do konce stávajícího programu zbývají jen tři dny. „Budeme muset dnes rozhodnout,“ podotkl.
Možná práce s dluhem
Slovenský ministr Peter Kažimír připomněl, že Řekové svou vládu zvolili, aby činila rozhodnutí. Šéfka MMF Christine Lagardeová zdůraznila, že instituce se vždy vůči Řecku snažily o pružný přístup s cílem obnovit řeckou ekonomiku. K tomu jsou podle ní potřeba reformy. Lagardeová ale naznačila také možnost „práce s dluhem“ ze strany věřitelů.
Eurokomisař pro hospodářské a finanční otázky Pierre Moscovici zopakoval, že cílem komise vždy bylo udržení Řecka v eurozóně. Rozdíly mezi institucemi a Aténami jsou podle něj omezené a jasně definované. „Rozhovory jsou od Tsiprasova oznámení samozřejmě přerušené, vidíme jaká je situace,“ připustil eurokomisař.
Řecko se v pátek s věřiteli neshodlo na otázce prodloužení záchranného programu o pět měsíců do listopadu. Možnost, že by eurozóna během té doby mohla Řecku pomáhat se splátkami dluhu, Atény odmítají s tím, že částka 16,3 miliardy eur (zhruba 400 miliard korun) by jim nestačila. Řecko také tvrdí, že požadavky věřitelů na ekonomické restrikce by nevedly k hospodářské obnově země.
Pavel Páral: Na velkorysé důchody mohou Řekové zapomenout
