Řecko se nyní nachází na pokraji platební neschopnosti a věřitelé podmiňují poskytnutí další finanční pomoci úspornými opatřeními a reformami. „Tyto návrhy, které zjevně porušují evropská pravidla a základní práva na práci, rovnost a důstojnost, ukazují, že záměrem některých partnerů a institucí není funkční dohoda pro všechny strany, ale zřejmě ponížení celého národa,“ prohlásil Tsipras.
Prémiér zároveň uvedl, že návrhy věřitelů představují pro Řecko neúnosnou zátěž, a vyzval Řeky, aby byli při svém rozhodování hrdí a vlastenečtí. Státní ministr Nikos Pappas zase vyjádřil přesvědčení, že Řekové v referendu dohodu navrhovanou věřiteli odmítnou. „Odpovědí Řeků bude hlasité ne,“ prohlásil ministr životního prostředí, energie a výrobních změn Panajotis Lafazanis.
Řecko se v pátek s věřiteli neshodlo na otázce prodloužení záchranného programu o pět měsíců do listopadu. Možnost, že by eurozóna během té doby mohla Řecku pomáhat se splátkami dluhu, Atény odmítají s tím, že částka 16,3 miliardy eur (zhruba 400 miliard korun) by jim nestačila. Řecko také tvrdí, že požadavky věřitelů na ekonomické restrikce by nevedly k hospodářské obnově země.
Podle deníku Kathimerini hodlá vést Tsipras krátkou a rozhodnou kampaň proti přijetí podmínek věřitelů. Řecká proevropská opozice se k referendu staví odmítavě. Podle bývalého premiéra a šéfa konzervativců z Nové demokracie Antonise Samarase přivedl Tsipras Řecko do naprosto bezvýchodné situace a navrhuje úplnou roztržku s evropskými partnery a opuštění eurozóny.
„Jako fatální, slabý a nezodpovědný izoluje zemi od Evropy, rozděluje řecký lid a uvaluje na jeho bedra odpovědnost, kterou není schopen mít on sám,“ prohlásil Samaras.
Mohutné fronty zoufalých Řeků
Po Tsiprasově oznámení, že bude referendum, se od noci tvoří po celé zemi mohutné fronty před bankomaty. Zoufalí Řekové se snaží vybrat zbytek úspor. Podle řeckých médií je nyní fakticky na Bruselu, zda se v pondělí vůbec ještě otevřou banky.
Šéf menší koaliční strany Nezávislí Řekové Panos Kammenos dnes řecké střadatele vyzval ke klidu a ujišťoval, že banky v důsledku nynější krize nezavřou. „Banky se nezavřou a bankomaty budou fungovat. Všechno je to přehánění,“ poznamenal k obavám z opaku Kammenos, který je zároveň řeckým ministrem obrany.
Politik rovněž řekl, že plánované referendum neohrozí setrvání Řecka v Evropské unii. „Řekové řeknou ne kapitulaci své země, jak to vůči Němcům učinili v roce 1940,“ řekl Kammenos.
Vydírání, nebo velkorysá nabídka?
Německá kancléřka Angela Merkelová v pátek vyzvala Tsiprase k přijetí velkorysé nabídky věřitelů. Tsipras ale po setkání s ní a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem naznačil, že jej evropští partneři a věřitelé vydírají a to podle něj není v souladu s principy Evropské unie.
Dnes se mají řeckou dluhovou krizí opět zabývat ministři financí eurozóny, tedy takzvaná euroskupina. Podle mluvčího řecké vlády se řecký ministr financí Janis Varufakis zasedání euroskupiny zúčastní a bude své kolegy informovat o plánovaném referendu.
Na hraně bankrotu
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur. Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, výrazně zvýšilo nezaměstnanost a znamenalo pro řadu Řeků sociální krizi.
Řecké penze jsou v poměru k předchozímu příjmu vyšší než v Německu
