Evropská komise doporučí zahájit přístupová jednání s Bosnou a Hercegovinou, uvedla v úterý šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová v Evropském parlamentu. Před europoslanci vystoupila před chystaným summitem Evropské unie, který se uskuteční tento měsíc.
Evropští lídři v čele s von der Leyenovou při lednové návštěvě Sarajeva vyzvali bosenské představitele k realizaci reforem nutných k tomu, aby Evropská unie mohla v březnu zahájit s balkánskou zemí přístupová jednání.
„Je třeba udělat ještě hodně práce, potřebujeme vidět pokrok, zejména přijaté zákony týkající se základů přistoupení k EU, tedy demokracie a právního státu,“ řekla tehdy von der Leyenová na tiskové konferenci v Sarajevu, které navštívila spolu s premiéry Chorvatska a Nizozemska Andrejem Plenkovičem a Markem Ruttem.
Poté, co bosenský parlament loni v září přijal několik zákonů požadovaných Evropskou komisí, Evropská unie v prosinci rozhodla, že s Bosnou zahájí přístupové rozhovory. Tento krok nicméně podmínila provedením dalších reforem, které chce vyhodnotit v březnu. Kolegium komise se k jednání schází ve Štrasburku v úterý odpoledne.
Bosna musí splnit 14 priorit, které komise stanovila v roce 2019. Týkají se především demokracie a funkčního státu, právního státu, základních práv a reformy veřejné správy.
Von der Leyenová prohlásila, že Bosně, stejně jako dalším zemím západního Balkánu, byla v rámci plánu růstu EU pro tento region nabídnuta možnost integrace do jednotného evropského trhu, kterou by si Bosna zajistila až jednu miliardu eur (24,9 miliardy korun) od EU a zvýšila by tak svůj hospodářský výkon o deset procent. Přístup k těmto prostředkům je vázán na hospodářské reformy.
Bosnu sužují mezietnické spory i téměř tři desítky let po válce z let 1992 až 1995, v níž zemřelo více než 100 tisíc lidí. Centrální vláda je slabá a neakceschopná mimo jiné v důsledku odlišných představ zástupců tří hlavních národů v Bosně o dalším směřování země. Představitelé bosenských Srbů otevřeně prosazují odtržení od Bosny a vysoký představitel pro tuto bývalou jugoslávskou republiku Christian Schmidt opakovaně varoval mezinárodní společenství, že Bosně hrozí rozpad. Ten by se zřejmě neobešel bez nového krveprolití.
Cílem unijního plánu růstu pro západní Balkán je v době války na Ukrajině dosáhnout větší stability regionu, který poznamenal rozpad Jugoslávie a s ním související válečné konflikty v 90. letech. Výměnou za reformy chce unie na západním Balkáně investovat až šest miliard eur (149 miliard korun).
