Unijní exekutiva navrhuje, aby Evropská unie zahájila přístupová jednání s Ukrajinou, Moldavskem a Bosnou Hercegovinou, oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Návrh musí na svém prosincovém summitu jednomyslně schválit prezidenti a premiéři všech zemí EU, někteří z nich mají ale už nyní ke kandidátským zemím výhrady. Komise také doporučila udělit status kandidátské země Gruzii.
Evropská komise zveřejnila pravidelnou hodnotící zprávu o pokroku jednotlivých zemí na cestě do Evropské unie. „Navzdory rozsáhlé invazi Ruska v únoru 2022 a ruské brutální útočné válce pokračovala Ukrajina v pokroku v oblasti demokratických reforem a reforem právního státu. Udělení statusu kandidáta na členství Ukrajiny v EU v červnu 2022 dále urychlilo reformní úsilí,“ píše se v hodnotící zprávě.
V případě Moldavska hodnotící zpráva upozorňuje například na nutný pokrok v boji s korupcí.
Bosna a Hercegovina podle von der Leyenové učinila pokroky v boji proti organizovanému zločinu, praní špinavých peněz či terorismu. Na druhé straně však vzbuzují obavy některé kroky především bosenských Srbů. „S obavami jsme zaznamenali množství neústavních zákonů přijatých představiteli Republiky Srbské,“ uvedla von der Leyenová. Nové zákony schválené bosenskosrbským parlamentem podle kritiků omezují svobodu slova a občanskou společnost. Představitelé bosenských Srbů také otevřeně prosazují odtržení od Bosny.
Jednání může blokovat Maďarsko i Polsko
Zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou ještě letos podporuje také Česko. „Když jsem byl v Kyjevě na neformální radě ministrů zahraničí, tak nám ukrajinský premiér Denys Šmyhal deklaroval, že jsou připraveni proměnit Ukrajinu během jednoho roku, že dokážou změnit 5000 zákonů tak, aby byla Ukrajina připravena na vstup,“ řekl k tomu dříve šéf české diplomacie Jan Lipavský.
Záměr blokovat jednání s Ukrajinou o vstupu do EU avizovalo již Maďarsko, které požaduje zrušení části ukrajinského jazykového zákona. Ten nařizuje, aby příslušníci národnostních menšin absolvovali neméně 70 procent výuky na školách v ukrajinštině. Také Polsko upozornilo, že Ukrajina se k EU nebude moci připojit, dokud nebude vyřešen spor o exhumaci polských obětí volyňského masakru z druhé světové války.
Spor o rok 2030
O členství v nynější sedmadvacítce se ucházejí ještě Albánie, Severní Makedonie, Srbsko, Černá Hora a Kosovo. Evropská komise ale v hodnotící zprávě píše, že pokrok v naplňování přístupových kritérií se v těchto zemích vesměs zastavil.
Předseda Evropské rady Charles Michel na konci srpna uvedl, že EU musí být připravena přijmout nové členy do roku 2030. Na tomto datu se ale mnohé země neshodují. Navíc například Francie či Německo chtějí, aby ještě před rozšířením nebo zároveň s ním přišla i reforma samotné unie. Podobný názor zastává i Belgie, která bude od ledna 2024 Evropské unii předsedat. Severské země a Pobaltí prosazují opačný postup, tedy nejdříve připojení dalších zemí, teprve poté práce na reformě.
