Polsko má s EU vlastní plány. Chce urychlit přijetí Ukrajiny, zbrojit, mírnit byrokracii i Green Deal

Hlavním poselstvím polského předsednictví je, aby Evropané konečně převzali odpovědnost za svou bezpečnost.

Hlavním poselstvím polského předsednictví je, aby Evropané konečně převzali odpovědnost za svou bezpečnost. Zdroj: Grafika e15

Barbora Kocák

Bezpečnost Evropské unie, a to nejen zvýšení obranných kapacit zbrojního průmyslu, ale i hospodářská a energetická, bude hlavním tématem polského půlročního předsednictví v Radě EU, které začalo v lednu. Varšava, která patří k nejbližším spojencům Kyjeva, chce v rámci toho usilovat i o urychlení ukrajinské cesty do EU. Poláci mají řadu dalších priorit, včetně nižších cen energií, podpory podnikatelů a zemědělců nebo zvládnutí migrace.

Hlavním poselstvím polského předsednictví je, aby Evropané konečně převzali odpovědnost za svou bezpečnost. Polsko chce místo přijetí velkého množství nových právních předpisů určit politický směr, který bude trvat i po skončení jeho mandátu. V době, kdy Německem a Francií zmítají vnitropolitické otřesy, má Varšava velmi dobrou příležitost stát se lídrem. Může jí k tomu pomoci i skutečnost, že to bude pravděpodobně právě ona, kdo nastaví, jak budou vypadat další vztahy mezi Evropskou unií a Spojenými státy poté, co se do Bílého domu vrátil Donald Trump. 

Válka na Ukrajině

Poláci přebírají šestiměsíční rotující předsednictví po Maďarech v době extrémních výzev. Na Ukrajině stále zuří válka, v únoru uplynou tři roky od jejího zahájení. EU by proto měla na konci února přijmout šestnáctý balík sankcí vůči Moskvě. Očekávalo se, že bude díky zapojení Varšavy velmi tvrdý, server Politico ale už s odkazem na své zdroje uvedl, že neobsahuje zákaz dovozu ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropy. Odvetná opatření místo toho opět cílí na stínovou flotilu, která přeplavuje ruskou ropu, omezení vývozu hliníku nebo herní konzole, které Rusové používají k pilotování dronů.

Varšava ohlásila, že se chce během půlročního mandátu zaměřit na rozšíření sedmadvacítky a přibližování Ukrajiny směrem k EU. Oficiální začátek přístupových rozhovorů se s Kyjevem podařilo dojednat už v roce 2024. Nyní Ukrajina podstupuje screening, kdy unijní úřady posuzují, kterou část ukrajinské legislativy bude třeba sladit s tou unijní. Tento proces by mohl být dokončen právě během polského předsednictví. 

Polský premiér Donald Tusk, který se v polovině ledna setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, uvedl jako jednu z priorit předsednictví posílení vzájemné spolupráce, včetně dodávek zbraní. Tusk věří, že jim budou nadále pomáhat Spojené státy, přestože Trump hned po nástupu do úřadu nařídil 90denní pozastavení zahraniční rozvojové pomoci do doby, než bude přezkoumána efektivita a soulad s jeho zahraniční politikou. Na případné budoucí dodávky zbraní na Ukrajinu Spojeným státům stále zbývají asi 3,85 miliardy dolarů schválené Kongresem. Je na Trumpovi, zda je utratí, či nikoli. Otázkou také zůstávají případná mírová jednání. Tusk prohlásil, že by se mohla uskutečnit už letos, ovšem jen za přítomnosti Ukrajiny. Trump pohrozil Rusku vysokými cly, pokud brzy neuzavře dohodu o ukončení války na Ukrajině, další podrobnosti ale neuvedl.

Posílení bezpečnosti

S pokračující válkou v zemi, která sousedí s EU, souvisí i posílení bezpečnosti. Čas komfortu skončil, Evropa musí masivně zbrojit, řekl Tusk europoslancům ve Štrasburku, když jim představoval priority polského předsednictví. Při té příležitosti zmínil i Trumpovu výzvu, aby evropští členové Severoatlantické aliance dávali na obranu pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Podle Tuska představují Trumpova slova příležitost k tomu, aby Evropané převzali více odpovědnosti a investovali víc do armády.

„Pokud nechceme vydávat obrovské sumy v budoucnu, musíme investovat nyní,“ řekl Tusk. „Neptejte se, co může Amerika udělat pro Evropu, ptejme se sami sebe, co my můžeme udělat pro sebe. Co můžeme udělat pro naši bezpečnost,“ dodal.

Poláci chtějí posílit obranný průmysl a více podpořit programy, jako je takzvaný Východní štít (Tarcza Wschód, East Shield), v jehož rámci Varšava buduje opevnění východní hranice Polska proti hrozbám z Běloruska a Ruska. Prioritou polského předsednictví bude rovněž posílení spolupráce s NATO a podobně smýšlejícími zeměmi mimo EU, především s USA, ale i s Británií nebo Jižní Koreou.

Zvládnutí migrace

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová slíbila, že do března připraví návrh pravidel zajišťujících rychlejší vracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí, odkud přišli. Unijní exekutiva zároveň prověřuje, že by mohla zřídit návratová centra pro migranty v mimounijních zemích. K lepšímu zvládání migrace, k efektivnějším kontrolám a k rychlejšímu vracení neúspěšných žadatelů o azyl má vést loni schválený migrační pakt. Přestože Varšava hlasovala proti přijetí dohody a pravidla kritizuje, uvedla, že jej nebude blokovat. Polsko chce během předsednictví jednat nestranně a dělat při zavádení paktu to, co je třeba. 

Polsko také chce, aby Evropa lépe reagovala na ruskou hybridní válku v podobě migračních toků, jako tomu bylo například z Běloruska do Polska a na finské hranici, podporou programů, jako je Východní štít.

Levnější energie

Důležitým tématem bude i energetická bezpečnost, a to jak diverzifikace energetického mixu, tak zbavení se závislosti na Moskvě. Polské předsednictví uvedlo, že bude podporovat opatření zaměřená na úplný odklon od dovozu ruských energetických zdrojů. Na Bruselu bude také zajištění levnějších energií a Varšava již avizovala, že chce snížit ceny energií v EU. Tusk varoval, že neúměrně vysoké ceny energií by mohly v Evropě smést demokraticky zvolené vlády.

Pokud jde o energie a ekonomiku, Tusk uvedl, že unijní orgány musí jednat odvážně a přikročit k deregulaci, a to i v tak složitých oblastech, jako je takzvaný Green Deal (Zelená dohoda pro Evropu). Bližší podrobnosti ale neuvedl.

Podpora autoprůmyslu

Česko a Itálie s podporou dalších zemí, včetně Polska, už loni vyzvaly Brusel, aby zmírnil sankce, které má začít uplatňovat vůči automobilkám, jež neprodávají dostatečný podíl elektromobilů. Varšava chce na tuto výzvu navázat a dál pokračovat v podpoře autoprůmyslu pomocí pobídek, nikoli trestů. Komise na konci ledna zahájila strategické rozhovory o budoucnosti automobilového průmyslu, v březnu by měl být zveřejněn akční plán pro toto odvětví.

Snazší podnikání

Polské předsednictví chce ale i obecně řešit zmírnění veškeré zátěže a břemen, které jsou na evropské podniky uvalovány. Podle Varšavy je rovněž nutné prohloubit jednotný trh, odstranit překážky přeshraniční činnosti, zejména v sektoru služeb. Polsko by také rádo zlepšilo přístup k soukromému kapitálu pro podniky, které chtějí růst a investovat.

Povzbuzení zemědělců

Evropa musí podle Varšavy posílit postavení zemědělců a stabilitu jejich příjmů, aby měla konkurenceschopné a odolné zemědělství, které zajistí Evropanům potravinovou bezpečnost. Polské předsednictví bude usilovat o vytvoření silné společné zemědělské politiky, která bude zemědělce spíše povzbuzovat než nutit, aby přijímali opatření na ochranu životního prostředí. Měla by jim ukázat výhody boje proti dopadům změny klimatu, jako jsou povodně a sucha, a jejich předcházení. Skutečnost, že téměř celá Evropa čelila farmářským protestům, podle Poláků ukazuje, že předchozí přístup nefungoval.

Vztahy s USA

Zásadní výzvou bude zvládnutí vztahů s novou americkou administrativou. Polský prezident Andrzej Duda má s Trumpem dobré vztahy a plánuje se, že nový americký prezident navštíví Polsko v roce 2025, ideálně na dubnovém summitu Iniciativy tří moří, který není událostí související s předsednictvím EU. Dlouholeté vazby Polska se Spojenými státy by tak ale mohly vzájemnou komunikaci usnadnit ve chvíli, kdy se EU obává, že by na ni Trump mohl uvalit obchodní cla.

Kompas konkurenceschopnosti

Polské předsednictví koliduje s novou globální strategií Evropské komise, kterou chce unijní exekutiva posílit konkurenceschopnost kontinentu. Takzvaný Kompas konkurenceschopnosti, který Brusel v lednu představil, má řadu průsečíků s polskou vizí.

Mezi hlavní cíle EU má podle 26stránkového dokumentu patřit odstraňování rozdílů v oblastí inovací a vytvoření prostředí, kde budou moci startupy a výzkumná centra lépe spolupracovat s firmami, které jsou v oborech již zavedené. Další klíčovou prioritou je dekarbonizace a energetická bezpečnost, kde hlavním problémem zůstávají vysoké a nestabilní ceny energií. Komise letos zveřejní řadu dílčích iniciativ, včetně nové dohody o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal), které mají Evropě pomoci se zaostáváním za Spojenými státy nebo Čínou.