S řešením války na Ukrajině musí souhlasit všechny strany. I Kyjev a Evropa, řekl Rubio po schůzce v Rijádu
O nás bez nás. I tak by se mohla jmenovat schůzka o budoucnosti Ukrajiny, které se v Rijádu zúčastnili americký ministr zahraničí Marco Rubio a jeho ruský protějšek Sergej Lavrov. Ukrajina už téměř tři roky čelí ruské invazi a představitelé Kyjeva ani dalších evropských zemí pozvánku do Saúdské Arábie nedostali. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už dokonce avizoval, že neuzná žádné dohody dosažené v rozhovorech, kterých se neúčastní. K žádnému průlomu ohledně mírového paktu mezi ruskou a americkou delegací nedošlo. Rubio ale po jednání zdůraznil, že s koncem války budou muset souhlasit všechny zúčastněné strany.
Cílem rozhovorů bylo připravit půdu pro první výměny názorů ohledně potenciální mírové dohody o ukončení války na Ukrajině. Schůzky v Rijádu se kromě Lavrova a Rubia účastnil i zahraničněpolitický poradce Kremlu Jurij Ušakov, poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz a Trumpův zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff. Čistě diplomaticky se jednalo o průlom, jelikož šlo o první osobní jednání amerických a ruských představitelů od 24. února 2022, kdy Rusko zahájilo útok na Ukrajinu.
S případným řešením ukončení konfliktu budou muset souhlasit všechny strany, zdůraznil po schůzce Rubio a jmenoval přitom Ukrajinu, Rusko i Evropu. Cílem je podle něj spravedlivý, trvalý a udržitelný konec války, s tím, že Rusko je ochotno zapojit se vážně míněného procesu vedoucího k ukončení války.
Rozhovory v Rijádu „byly seriózní a proběhly dobře“, na začátku se diskutovalo o Ukrajině a o podmínkách pro uskutečnění summitu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, řekl agentuře TASS po setkání Ušakov. Termín ale nebyl stanoven. „Byla to velmi vážná diskuse o všech otázkách, kterých jsme se chtěli dotknout... dohodli jsme se, že budeme brát ohled na zájmy druhé strany a rozvíjet bilaterální vztahy, protože Moskva i Washington na tom mají zájem, řekl Ušakov. Lavrov a Rubio se podle něj shodli na vytvoření vyjednávacích týmů, které začnou pracovat na co nejrychlejším ukončení války na Ukrajině.
Výkonný ředitel Ruského fondu přímých investic (RDIF) Kirill Dmitrijev, který se účastnil okrajových jednání o ekonomických otázkách řekl, že „zahájili velmi pozitivní a konstruktivní dialog“. „Na rozdíl od Bidenovy administrativy, která se nikdy nesnažila vyslechnout ruskou pozici, to byla velmi jasná snaha zahájit dialog, pochopit ruskou pozici a diskutovat o věcech, na kterých se shodneme. Existuje mnoho bodů, na kterých se shodneme... poznali jsme se mnohem lépe... nyní si mnohem lépe rozumíme," dodal.
Ukrajina se výsledku jednání obávala
Rozhovory v Rijádu měly být podle Spojených států prvním krokem k tomu, aby se zjistilo, zda Rusko „myslí ukončení války vážně“. Moskva ale tvrdila, že cílem je normalizace vztahů s USA. Obě strany přitom od začátku odmítaly očekávání, že by první schůzka na vysoké úrovni od nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu vyústila v průlom. I tak ale jednání vyvolalo vážné obavy Kyjeva a jeho evropských spojenců.
Vybraní evropští lídři se kvůli tomu v pondělí narychlo sešli na popud francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Nepodařilo se jim ale najít žádný rychlý recept na Trumpovy snahy vyšachovat je z jednání o budoucnosti Ukrajiny, přestože zemi stíhanou ruskou invazí poslední tři roky intenzivně podporují. Schůzku ukončili obecným prohlášením o nutnosti zvýšení výdajů na obranu, na vyslání evropských vojáků na Ukrajinu se neshodli.
Aktuální fronta na Ukrajině
Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu v únoru 2022 a v současné době kontroluje více než pětinu jejího území, především na jihu a východě. Moskva nyní pokračuje v zabírání území ve východním Donbasu. Ruské síly v lednu obsadily město Kurachove a pokračují v postupu na severovýchod směrem ke strategickému městu Pokrovsk. Ukrajina však způsobuje ruským jednotkám značné ztráty, což zpomaluje ofenzívu Moskvy na východní frontě. Charkov, druhé největší ukrajinské město, zůstává mimo dosah ruského dělostřelectva.
Zelenskyj začátkem tohoto měsíce navrhl výměnu obsazených území. Kyjev by se vzdal části ruské Kurské oblasti, kterou má pod kontrolou ukrajinská armáda. Které Rusy okupované území by žádala zpět Ukrajina, nespecifikoval. Zelenskyj uvedl, že nabídku předloží, pokud Trump dostane Ukrajinu a Rusko k jednacímu stolu. Jeho administrativa ale místo toho iniciovala jednání v Rijádu.
Rusko a USA usilují o jiné cíle
Vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy se po ruské invazi na Ukrajinu propadly na nejhorší úroveň za několik desítek let. První změnou v tomto ohledu byl středeční telefonát mezi Trumpem a Putinem, schůzka v Rijádu je dalším krokem k návratu běžné diplomacie mezi oběma mocnostmi.
Putin od léta prohlašuje, že jeho hlavními podmínkami pro zahájení jednání o ukončení války je uznání Ruskem okupovaných ukrajinských území za součást Ruska, zrušení sankcí vůči Rusku a odmítnutí žádosti Ukrajiny o vstup do NATO. V úterý mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová doplnila, že pouhé odmítnutí členství Ukrajiny v NATO nestačí. Severoatlantická aliance by podle ní měla upustit od svého prohlášení z bukurešťského summitu v roce 2008, kdy byl Kyjevu přislíben budoucí vstup do aliance. Většina evropských zemí tyto požadavky kategoricky odmítá. Spojené státy jsou v diskuzích o tom, jaké ústupky by Rusko mohlo učinit, velmi opatrné, ačkoli Bílý dům i Pentagon uvedly, že očekávají kompromisy „z obou stran“.
Trumpovým krátkodobým cílem je zastavit boje na Ukrajině. V dlouhodobějším horizontu si zřejmě přeje menší americkou angažovanost vzhledem k tomu, že USA poslaly Kyjevu zbraně za desítky miliard dolarů. Trump chce také získat přístup ke vzácným nerostným surovinám na Ukrajině výměnou za pomoc, nebo dokonce jako kompenzaci za podporu, kterou USA již poskytly. Zatím však neřekl, jak by poválečná Ukrajina vypadala, kromě poznámky, že se přiklání k hodnocení ministra obrany Peta Hegsetha, že návrat k hranicím před rokem 2014 je pro Ukrajinu nereálný, i když očekává, že Kyjev by mohl dostat „část“ této půdy zpět.
Ukrajina chce být součástí mírových jednání
Zatím se zdá, že toto řešení není pro Zelenského a zbytek ukrajinského vedení přijatelné. Přestože se Zelenskyj neúčastní schůzky v Rijádu, Trump prohlásil, že by měl být součástí dalších rozhovorů.
Ukrajinci, kteří se téměř tři roky probouzejí za zvuků sirén a ztrácejí své blízké na bojišti i ve frontových městech, si přejí mír. Obrana Ukrajiny stála životy desítek tisíc jejích občanů. Země v minulosti trvala na tom, aby jakákoli mírová dohoda obsahovala podmínku úplného stažení ruských vojsk z ukrajinského území. To zahrnuje poloostrov Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014, a čtyři ukrajinské regiony – Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast – které Rusko na podzim roku 2022 v rozporu s mezinárodním právem uznalo za součást svého území.
Ukrajinci se obávají mírové dohody, jaká byla uzavřena v roce 2014, kdy skončily těžké boje, ale křížová palba na hranicích i nadále způsobovala další ztráty. Ať už budou mít případné rozhovory o míru jakoukoli podobu, Ukrajinci chtějí rozhodovat o své budoucnosti. Obávají se totiž, že jakýkoli pakt vyjednaný bez nich povede k dalšímu kolu války.
