Trump žádá za pomoc ukrajinské suroviny. Jenže s nimi už jako s válečnou kořistí hospodaří Rusko
Kyjev je otevřený dohodě se spojenci o přístupu k ukrajinskému nerostnému bohatství, pokud mu pomohou zvítězit ve válce s Ruskem. Prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že o plánu už dříve s prezidentem Donaldem Trumpem jednal a jeho tým už se připravuje na návštěvu americké delegace. Myšlenka zapojení Západu do těžby v napadené zemi přitom není nová, republikán z ní ale nejspíš udělá jasný výměnný obchod. Bohatství na okupovaném území však už drancuje Rusko, kterému se plán Washingtonu nelíbí.
Spojené státy hledají nové a nečínské zdroje řady surovin od niklu přes lithium a uran po prvky vzácných zemin. I z toho důvodu se Trump zajímá o země a území, která oplývají přírodním bohatstvím jako Kanada a Grónsko. Není proto divu, že mu padl zrak i na Ukrajinu, na niž má navíc jednoduchou páku v podobě pomoci proti ruské agresi. A není také první. Ukrajinské kriticky významné minerály už zaujaly nejen jeho předchůdce Joea Bidena, ale také Rusko.
Kyjev má co nabídnout, například lithium
„Vynakládáme stovky miliard dolarů. Mají skvělé vzácné zeminy. A já chci vzácné zeminy zabezpečit a oni jsou ochotni to udělat,“ řekl Trump novinářům. „Chceme s ní (Ukrajinou) uzavřít dohodu, kterou si zajistí to, co jí dáváme svými vzácnými zeminami a dalšími věcmi,“ dodal podle Reuters. Komentátoři podotýkají, že není jasné, zda měl prezident skutečně na mysli ryze prvky vzácných zemin, nebo zda se bavil o ukrajinských nerostech obecněji.
Vzácné zeminy jsou skupinou sedmnácti kovů důležitých pro zelené technologie, elektroniku a inovace. Spojené státy jsou silně závislé na jejich dovozu z Číny a z dalších zemí. Vládní agentura pro Geologický průzkum USA ale řadí mezi kritické minerály celkem padesát surovin včetně například lithia nebo niklu. Ukrajina má podle vlády v Kyjevě z této padesátky 22 prvků. Nejspíš sice nedisponuje přímo významnými nalezišti vzácných kovů, ale nacházejí se tam například zásoby uranu, lithia, grafitu, berylia, manganu a titanu.
„Jsme otevřeni tomu, aby toto všechno bylo možné rozvíjet s našimi partnery, kteří nám pomáhají chránit naši zemi a zatlačit nepřítele zpět svými zbraněmi, svou přítomností, sankčními balíčky. A to je naprosto fér. Mluvím o tom, co jsem řekl už v září, kdy jsem se setkal s prezidentem Trumpem,“ prohlásil Zelenskyj podle agentury Unian.
Spoluzakladatelka Ukrajinského fondu udržitelných investic Natalija Kacer-Bučkovská míní, že dohoda, která by přinesla americké investice do ukrajinského těžebního sektoru, by byla výhodná pro obě strany. „Je to nejen zásadní krok pro poválečnou hospodářskou obnovu Ukrajiny, ale také šance pro USA řešit problémy globálního dodavatelského řetězce,“ podotkla podle CNN expertka, která v letech 2014 až 2019 působila jako členka ukrajinského parlamentu a byla předsedkyní parlamentního výboru pro energetickou bezpečnost a transformaci.
Už memorandum o porozumění připravené za Bidenovy administrativy uvádělo, že americké společnosti budou investovat do ukrajinských těžebních projektů a od Kyjeva čekají ekonomické pobídky a vytvoření dobrých byznysových podmínek. Trumpův přístup ale zcela jistě bude více transakční. Odborníci však zdůrazňují, že pro poválečnou obnovu země bude klíčové, aby byly nerosty co nejvíce zpracovávány na Ukrajině pomocí domácích firem.
Ukrajina má smůlu, že značná část surovin leží v ruském sousedství
O ukrajinské nerostné bohatství však mají od začátku války zájem i Rusové, zvlášť když ho mnoho leží na území, které se jim podařilo obsadit. Kromě zmíněných surovin stojí například i o ukrajinské uhlí a železnou rudu. Ukrajinský Forbes v roce 2023 spočítal hodnotu nalezišť v napadené zemi podle regionů. Suverénně největší mají ta v Luhanské, Dnipropetrovské a Doněcké oblasti, tedy i na územích, která byla mimo kontrolu Kyjeva už od roku 2014. Kreml na Ukrajině neoprávněně drží zdroje v hodnotě bilionů dolarů.
Moskva už také nejspíš na okupovaném teritoriu zahájila průzkum ložisek kritických minerálů. Například dvě ze čtyř předpokládaných nalezišť lithia leží v Doněcké a Záporožské oblasti. Jedno už je dlouho za frontovou linii a právě nyní se vedou boje o území, kde se nalézá další zásobárna bílého kovu. Pro Rusko je přitom vidina těžby lithia obzvlášť přitažlivá, protože ho doma dosud neprodukuje a teprve to plánuje. Sankce mu přitom zkomplikovaly přístup k dovozu tohoto důležitého materiálu.
Kreml už také dal najevo, že se mu Trumpův plán nezamlouvá. „Když budeme nazývat věci pravými jmény, jde o nabídku na zakoupení pomoci. Tedy ne o to ji nadále poskytovat bezúplatně nebo jinak, ale na komerční bázi,“ řekl novinářům v Moskvě jeho mluvčí Dmitrij Peskov. „Samozřejmě by bylo lepší neposkytovat pomoc vůbec a přispět tak k ukončení konfliktu,“ podotkl.