Trump otevírá dveře Íránu. Dopady mohou pocítit energetické trhy po celém světě

Spojené státy a Írán podepsaly memorandum o porozumění, které je jakýmsi předstupněm k mírové dohodě. Návrh dokumentu, jehož podobu zveřejnila agentura Bloomberg, obsahuje čtrnáct bodů a počítá s rozsáhlými ústupky na obou stranách. Pokud by byl následně převeden do závazné dohody, mohl by výrazně změnit situaci na energetických trzích, mezinárodním obchodě i v celém regionu Perského zálivu.

Hlavním cílem memoranda je prodloužit příměří a obnovit bezpečný provoz v Hormuzském průlivu, kterým prochází přibližně pětina světového obchodu s ropou. Obě země se zároveň zavazují ukončit vojenské operace a během následujících 60 dnů vyjednat definitivní dohodu.

Ekonomická část dokumentu ale budí největší pozornost. Washington se v návrhu zavazuje postupně odstranit sankce vůči Íránu, včetně omezení, která komplikují prodej ropy nebo přístup země k mezinárodnímu finančnímu systému. Již během přechodného období by americké ministerstvo financí mělo udělovat výjimky umožňující vývoz íránské ropy a související bankovní či přepravní služby.

Návrat íránské ropy a stovky miliard dolarů pro ekonomiku

Pokud by dohoda vstoupila v platnost, Írán by mohl znovu naplno prodávat ropu na světových trzích. To by znamenalo dodatečné dodávky suroviny na globální trh a potenciálně tlak na stabilizaci cen energií.

Memorandum zároveň počítá s vytvořením programu hospodářské obnovy Íránu v hodnotě nejméně 300 miliard dolarů. Financování by mělo vzniknout ve spolupráci USA a regionálních partnerů. Součástí návrhu je také odblokování íránských aktiv zmrazených v zahraničí. Odhady jejich objemu se pohybují od více než 120 miliard až po zhruba 170 miliard dolarů.

Pro íránskou ekonomiku, která je dlouhodobě zatížena sankcemi a omezeným přístupem ke kapitálu, by šlo o jednu z nejvýznamnějších finančních injekcí za poslední desetiletí.

Další významnou částí memoranda je obnovení lodní dopravy v Hormuzském průlivu. Írán se zavazuje zajistit bezpečný průjezd obchodních lodí a tankerů. Dokument zároveň naznačuje, že v budoucnu by mohl vzniknout nový systém správy průlivu ve spolupráci s Ománem a dalšími státy regionu.

Jaderný program zůstává otázkou

Nejcitlivější částí jednání byl íránský jaderný program a ten memorandum definitivně neřeší. Teherán v dokumentu opakuje závazek, že nebude vyvíjet ani získávat jaderné zbraně. Otázka dalšího obohacování uranu nebo budoucnosti íránského civilního jaderného programu však má být předmětem dalších jednání.

Právě zde se nabízí srovnání s jadernou dohodou z roku 2015, známou jako JCPOA, kterou uzavřela administrativa prezidenta Baracka Obamy společně s dalšími světovými mocnostmi. Tehdejší dohoda detailně stanovovala limity pro íránský jaderný program výměnou za zmírnění části sankcí.

Současný návrh jde v některých ohledech ještě dál. Zatímco dohoda z roku 2015 rušila především sankce související s jaderným programem, nové memorandum hovoří o odstranění prakticky všech amerických i mezinárodních sankcí. Na druhé straně obsahuje podstatně méně konkrétních technických parametrů týkajících se jaderných aktivit.

Dohoda zatím není definitivní

Memorandum samo o sobě nepředstavuje konečnou mírovou smlouvu. Obě strany si stanovily šedesátidenní lhůtu na vyjednání definitivní dohody. Ta by měla být následně potvrzena rezolucí Rady bezpečnosti OSN.