Barvou letošního roku byla zelená | E15.cz

Vše o miliardářích

Vše o miliardářích Vstoupit do speciálu

Greta i plán na uhlíkovou neutralitu Evropy. Barvou letošního roku byla zelená

Pavla Palaščáková

Pavla Palaščáková

Časopis Time nijak překvapivě minulý týden určil osobností roku Gretu Thunbergovou. Mladá švédská ekologická aktivistka zaměstnává v posledních měsících mnoho myslí. Někteří jejímu emotivnímu turné po mezinárodních konferencích tleskají, další ji zesměšňují a urážejí. Faktem ale je, že část politiků naskočila na vlnu veřejného mínění a začala konat nebo alespoň činy přislíbila.

Až čas ukáže, jestli jsou klimatické obavy oprávněné, nebo jde o nafouknutou bublinu, kvůli které země utratí spoustu peněz a zůstane po ní řada ukvapených a nedomyšlených rozhodnutí.

Thunbergová neříká nic nového, o nutnosti jednat proti globálnímu oteplování se snaží ekologové i řada vědců přesvědčit politické elity celé dekády. Nyní se zdá, že většího úspěchu mohou dosáhnout školáci, kteří apelují na dospělé, aby jim neupírali budoucnost. „Když jste lídrem a každý týden mladí lidé demonstrují s tímto vzkazem, nemůžete zůstat neutrální,“ řekl Time francouzský prezident Emmanuel Macron.

Britská královna v tradičním projevu mluvila o boji s klimatickými změnami. Pochválila mladé

Unie hledá cestu k uhlíkové neutralitě

A poslední vývoj skutečně nasvědčuje tomu, že Evropská unie chce být tahounem zelené revoluce. Nová Evropská komise v čele s Ursulou von der Leyenovou představila plán, který počítá s cílem dosažení takzvané uhlíkové neutrality do roku 2050. Součástí návrhu je i pomoc zemím a regionům, které jsou na těžbě a využití fosilních paliv silně závislé, kupříkladu Polsku.

Středoevropská země se přesto stala jedinou, která se na následném summitu ke klimatické neutralitě odmítla přihlásit. Varšava dostala výjimku, o jejím připojení k závazku by se mělo rozhodnout za půl roku, až bude jasnější podoba unijního dlouhodobého rozpočtu a zmiňovaného fondu. Macron uvedl, že vzhledem k polské závislosti na uhlí postoj země chápe. Zároveň však varoval, že případné polské veto evropský zelený program neohrozí, jelikož může být prosazen kvalifikovanou většinou. „A jestliže Polsko nakonec svou účast nepotvrdí, samo ukročí z evropských mechanismů včetně mechanismů finanční solidarity,“ zdůraznil.

Bojovnice za klima Greta Thunbergová je osobností roku časopisu Time

Ekologii začínají brát vážně i pravicové strany

V některých evropských zemích začala environmentální témata natolik rezonovat, že vdechla nový život zeleným stranám. Nejviditelnějším příkladem je Německo, kde měli Zelení ve volbách v roce 2017 devět procent hlasů. Nyní se stabilně drží kolem dvaceti procent, a pokud tento trend potrvá, mohou po příštích volbách pomýšlet na vstup do vlády. Ohled na ekologii byl dlouho levicovou doménou, současný tlak ale začíná dopadat i na pravicové strany. „Ano, je to jeden z největších problémů, kterým svět čelí,“ připustili na téma klimatické krize před nedávnými volbami britští konzervativci.

V navrhovaných opatřeních a radikálnosti kroků však mezi nimi a zelenými zůstávají velké rozdíly. Toryové kupříkladu chtějí vyčlenit nemalé prostředky na energetické úspory domácností, což jim zároveň pomůže snížit náklady. V principu podporují větrné elektrárny, zdůrazňují ale souhlas místních komunit. Nechtějí však slyšet o eliminaci ropného průmyslu země a nebrání se stavbě další jaderné elektrárny, která by vyrovnala kolísání výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Podotýkají však, že stavba by se musela finančně vyplatit.

Němci si oblíbili ekologii. Jenže také létání a jízdu v SUV

Trump a Bolsonaro lobbují za hospodářství

Mimo Evropu však zůstává řada politiků vůči volání mladé generace odolná. Týká se to i nejvýznamnějšího světového lídra, amerického prezidenta Donalda Trumpa. Šéf Bílého domu se dokonce vydal opačným směrem. USA minulý měsíc oznámily, že oficiálně zahájily proces odstoupení od pařížské klimatické dohody z roku 2015 o snižování emisí.

Podle Trumpa dohoda znevýhodňuje americkou ekonomiku, jelikož je málo přísná vůči asijským konkurentům USA. I ve Spojených státech by ale mohl brzy nastat obrat, ekologii ve svých programech považuje za jednu z priorit řada demokratických kandidátů.

Symbolem obzvláště vytrvalého vzdoru vůči všemu zelenému se letos stal brazilský prezident Jair Bolsonaro, který je obviňován z lehkovážného přístupu k odlesňování Amazonie. Ochránci přírody varují, že deštný prales letos mizel nejrychlejším tempem za posledních jedenáct let. Bolsonaro se proto dostal do křížku s evropskými politiky v čele s Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou.

Zemědělci se bojí levných dovozů z Jižní Ameriky. Cla na hovězí mají být nižší, na drůbeží žádná

Francie opakovaně varuje, že kvůli němu odmítne ratifikovat dohodu o volném obchodu se sdružením Mercosur. „EU je přední světovou obchodní silou, takže musíme tyto obchodní dohody využít, abychom přispěli k naší vizi o správné globalizaci. A nemůžete mít na jedné straně klimatickou akci a na druhé globalizaci, která klima ničí,“ uvedl před pár dny šéf environmentálního výboru Evropského parlamentu a francouzský politický spojenec Macrona Pascal Canfin.

EU se chystá svou zelenou vizi globálně prosazovat i pomocí uhlíkového cla. Dopadne na výrobce ze zemí, které klimatické výzvy ignorují a mohou tedy nabízet své výrobky levněji než evropští producenti.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!