Slovensko ztratilo své kouzlo. Ekonomika potřebuje nový start | E15.cz
KoronaHelpdesk E15

Jak vydělat v těžkých časech

Více k tématu

Jak je na tom slovenská ekonomika? Ficovi nástupci musí dát Slovákům vizi

Jan Žižka

Jan Žižka

Slovensko se od vyhlášení nezávislosti pohybuje ode zdi ke zdi. Své sousedy odpuzuje i okouzluje, a platí to i pro ekonomiku. Teď zažívá období, kdy nová vláda v Bratislavě bude muset zastavit pád kdysi rychle letícího slovenského šípu.

Po období mečiarismu v devadesátých letech Slováci na začátku tohoto tisíciletí zaujali hospodářskými reformami, které inspirovaly celou střední Evropu. Později jako jediní ze zemí visegrádské čtyřky zavedli euro. Nalákali do země čtyři velké automobilky a velkou nadějí byl ještě před pěti lety ohlášený příchod té poslední v řadě – společnosti Jaguar Land Rover. Očekávání, že by se Slováci mohli stát středoevropskými lídry při prosazování moderních technologií, se ale nenaplnila. Budoucnost slovenské ekonomiky závisí na tom, jestli nový vládní kabinet v tomto směru dokáže zavelet k obratu.

Inovátoři ve stínu

Symbolem posledních let by mohl být příběh z loňského léta. Předseda nejsilnější vládní strany Směr-SD Robert Fico obvinil své politické odpůrce, že jdou příliš na ruku společnosti Eset, která se jako výrobce antivirových programů proslavila po celém světě. Bývalý šéf vlády, který musel odstoupit po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky, chtěl zjevně odvrátit pozornost od obvinění, že se jeho strana spolčuje s podezřelými firmami.

Pro část slovenských voličů mohla být Ficova slova pochopitelná – ekonomické a politické zájmy se mohou prolínat v různých částech stranického spektra. Obrázek, který si udělá zahraniční pozorovatel, ale vypadá úplně jinak. Na jedné straně politik, jenž se stal – ať už právem či neprávem – symbolem země s jejími početnými kriminálními kauzami posledních let, na druhé straně firma, která je obdobou českých firem Avast či AVG a ukazuje zemi v úplně jiném světle. Pro svět je Eset symbolem slovenských inovací. A zdá se, že ten druhý obrázek inovativního Slovenska zůstával v poslední době skrytý.

ANALÝZA: Matovič má šanci na vládu s ústavní většinou

Pouhé tři dny před slovenskými parlamentními volbami zveřejnila Evropská komise hodnotící zprávu, podle níž Slovensko v inovacích výrazně zaostává. Týká se to slabého financování a nízké efektivity výzkumu, nedostatku výzkumníků ve firmách, malého počtu patentů nebo nepříliš inovativních malých a středních podniků.

Jaguár se vydal jinam

Když britská automobilka s indickými majiteli Jaguar Land Rover v roce 2015 oznámila, že vybuduje továrnu na Slovensku, byla to její první investice v kontinentální Evropě. Naděje, že by se Slovensko mohlo stát nejenom největším výrobcem automobilů na světě v přepočtu na jednoho obyvatele, ale také silnou vývojovou základnou automobilového průmyslu, se zdály být velmi reálné.

O tři roky později se ale Jaguar Land Rover rozhodl, že svou středoevropskou inženýringovou pobočku vytvoří v Maďarsku. „Myslím, že slovenský stát měl být mnohem aktivnější. Bylo by zcela logické, kdyby automobilka umístila své vývojové aktivity na Slovensko,“ řekl v rozhovoru pro E15 někdejší slovenský ministr hospodářství Vazil Hudák, který byl do minulého roku viceprezidentem Evropské investiční banky (EIB).

Kdo je nečekaná hvězda voleb Matovič? „Jánošík 21. století,“ odpovídají slovenská média

Vazil Hudák zdůraznil, že v posledních letech Slovensko vůbec málo investovalo do inovativních segmentů ekonomiky. Platí to právě i pro klíčové odvětví automotive, které se podílí téměř polovinou na celkové průmyslové výrobě. Důvodem je do značné míry skutečnost, že vláda měla mnoho jiných starostí – zahltila ji nejenom spousta kriminálních kauz, ale také problémy uvnitř vládní koalice.

Analýza Evropské komise upozorňuje, že se Slovensko propadá v různých žebříčcích konkurenceschopnosti. Mezi hlavní překážky podnikání paří vysoká úroveň vnímání korupce, nedostatečná právní jistota, málo předvídatelná a často se měnící regulace.

Regionální rozdíly

Na Slovensku dnes fungují čtyři automobilky – Volkswagen, PSA, Kia a Jaguar Land Rover, což potvrzuje až přílišnou závislost na automobilovém průmyslu, všechny ale působí v západní části země. Problémem zůstávají velké regionální rozdíly. Vládě se nepodařilo přilákat na zaostávající východní Slovensko další přední automobilku BMW. To by sice mohlo ještě více prohloubit závislost země na jednom odvětví, ale pro celou její východní část by podobná investice znamenala velké povzbuzení. I v tomto případě byli úspěšnější Maďaři.

Také nedávná studie vídeňského Ústavu pro průmyslový výzkum upozornila, že slovenský automobilový průmysl v konkurenční schopnosti zaostává za ostatními zeměmi visegrádské čtyřky. Má to dva hlavní důvody. Kromě slabé orientace automobilek na vlastní výzkum a vývoj zatěžují klíčové slovenské odvětví příliš vysoké vedlejší náklady práce – tedy především příspěvky na sociální pojištění zaměstnanců. Tyto náklady rostly v posledních letech podstatně rychleji než produktivita práce.

Slovensko se navíc podobně jako Česko v posledních letech potýkalo s celkovým nedostatkem pracovníků – zvláště těch kvalifikovaných. Nevypadá to ale na dočasný problém, který se automaticky vyřeší ve chvíli, kdy ekonomika ochladí. Silným driverem slovenského hospodářského růstu byla v minulosti relativně levná a kvalifikovaná pracovní síla. Ta zdražuje, země se dostává do klasické „pasti středního příjmu“. Slovensko navíc podle různých hodnocení zaostává i ve vzdělávání. Spousta mladých Slováků chce studovat v Praze nebo někde jinde v zahraničí.

Riziko vnějších šoků

Jednou věcí jsou dlouhodobější vize budoucí vlády, druhou věcí to, jak zareaguje na případné vnější ekonomické šoky. Vzhledem k šíření epidemie koronaviru v různých částech světa je pravděpodobné, že se ve světové a evropské ekonomice bude prohlubovat nejistota, kterou zatím živily obchodní války nebo odchod Velké Británie z Evropské unie. Slovensko je podobně jako Česko malá otevřená ekonomika, silně závislá na exportu, takže ho zpomalování hospodářského růstu v zahraničí může zasáhnout velmi citelně.

Slovenské parlamentní volby jasně vyhrálo hnutí OLaNO Igora Matoviče. Ficův Směr míří do opozice

Slovenskou schopnost na podobné šoky pružně reagovat zpochybňuje nejenom přílišná závislost na jednom odvětví automobilového průmyslu, ale také omezené měnové a fiskální nástroje. To, že Slováci na rozdíl od ostatních zemí Visegrádu platí eurem, přinášelo zemi výhodu ve chvíli, kdy se snažila přilákat investory. Členství Slovenska v eurozóně bylo důležitým faktorem také pro Volkswagen nebo Jaguar Land Rover.

Slovákům jsou dnes úplně cizí dilemata České národní banky, která si hodně láme hlavu nad rébusem, jak v době vysoké inflace, ale zároveň i vnějších ekonomických rizik nastavit úrokové sazby. Slovensko se řídí měnovou politikou centrální banky. V kritických chvílích ale může být absence vlastní měnové politiky nevýhodou.

Malý nebo velký dluh?

O to důležitější je, aby Slovensko mělo k dispozici fiskální nástroj a v případě potřeby dokázalo ekonomiku oživit zvýšenými rozpočtovými výdaji. Jenže právě tady si v posledních letech svůj manévrovací prostor zúžilo kvůli pomalému snižování celkového veřejného dluhu. V Evropě je sice spousta více zadlužených zemí než Slovensko, ale třeba ve srovnání s Českem jsou na tom Slováci hůře – slovenský dluh se blíží 50 procentům hrubého domácího produktu, v českém případě se pohybuje mírně nad 30 procenty.

Slovensku v tomto ohledu nepomáhají ani různá nesystémová sociální opatření z posledních let. Těsně před volbami schválili poslanci 13. důchod. Velká část opozice upozorňovala, že není jasné, kde se na něj vezmou peníze – aniž by zpochybňovala, že si je penzisté zaslouží. Kritici varují, že Slovensku do budoucna hrozí příliš vysoké rozpočtové schodky.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!