Slovenské parlamentní volby jasně vyhrálo hnutí OLaNO Igora Matoviče. Ficův Směr míří do opozice

Vítězem voleb na Slovensku 2020 se stal Igor Matovič (OLaNO)

Vítězem voleb na Slovensku 2020 se stal Igor Matovič (OLaNO) Zdroj: Reuters

Předseda hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Igor Matovič
Předseda hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Igor Matovič
Lídr hnutí OLaNO Igor Marovič.
Lídr hnutí OLaNO Igor Marovič.
Lídr hnutí OLaNO Igor Marovič.
7
Fotogalerie

 Parlamentní volby na Slovensku podle téměř úplných výsledků přesvědčivě vyhrálo opoziční protikorupční hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Igora Matoviče, které v sobotním hlasování získalo čtvrtinu hlasů. OLaNO tak odsunulo na druhou příčku dosavadní nejsilnější vládní stranu Směr-sociální demokracie (Směr-SD). Ta v sobotu podle předběžných výsledků z více než 99 procent volebních místností získala 18,31 procenta hlasů, a to na páté vítězství v parlamentních volbách v řadě za sebou nestačilo. "Na Slovensku skončila vláda zla," okomentoval situaci exprezident Andrej Kiska.

"Vítěz je jasný," prohlásil po sečtení hlasů z více než poloviny volebních místností premiér a volební lídr Směru-SD Peter Pellegrini a poblahopřál Matovičovi. Připustil, že Směr-SD, který dlouhá léta dominoval slovenské politice, nejspíše po těchto volbách odejde do opozice. Výsledek připsal "historické zátěži", "obrovskému tlaku", jakož i účtu od voličů "za některé věci"; Pellegrini se dostal do funkce premiéra poté, co byl jeho předchůdce a stranický šéf Robert Fico donucen v politické krizi po zavraždění novináře a jeho snoubenky k odstoupení z čela vlády.

"S mafií se nevyjednává," prohlásil Matovič před novináři o možnosti povolebních jednání o nové vládě se Směrem-SD. Jako vítěz voleb, který navíc od voličů získal i nejvíce preferenčních hlasů ze všech slovenských politiků, chce jednání zahájit s opoziční stranou Jsme rodina Borise Kollára. Ta totiž zaujala třetí příčku.

Matovič již v reakci na odhady výsledků hlasování televizi Markíza nepřímo potvrdil, že se chce stát premiérem. "Byla by velká ostuda, abych po takovéto obrovské důvěře prchl z bojiště," řekl Matovič. Později dodal, pokud má koalice prosadit reformy, jako například zavedení bezpečnostních prověrek soudců, potřebuje mít ve 150členné sněmovně ústavní většinu, tedy alespoň 90 hlasů.

Matovič připustil, že mu situaci komplikuje skutečnost, že se do parlamentu nejspíše nedostala koalice Progresivní Slovensko/Spolu. Ta předběžně skončila těsně pod volebním prahem, ačkoliv podle průzkumů a i povolebních odhadů měla uspět. Zmíněná koalice loni na Slovensku vyhrála volby do Evropského parlamentu a z Progresivního Slovenska vzešla nynější prezidentka Zuzana Čaputová.

Možnými partnery v Matovičově snaze zajistit nové vládě ústavní většinu se jeví opoziční strana Svoboda a solidarita a nová strana Za lidi exprezidenta Kisky.

Matovičovo hnutí vsadilo v předvolební kampani na téma boje proti korupci, zdůraznění potřeby politické změny a snažilo se oslovit nevoliče i sympatizanty jiných stran, jež jsou nespojeni s poměry v zemi.

Na příčky vítězů se nedostala krajně pravicová strana Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS). Její výsledek na úrovni osmi procent hlasů prakticky odpovídá překvapivému výsledku LSNS z roku 2016, kdy se poprvé uskupení takového ražení dostalo do slovenského parlamentu. Ještě letos v lednu popularita LSNS podle průzkumu činila kolem 13 procent.

"Extremismus jsme skutečně potlačili a dostal nižší procenta, než jsme se všichni obávali, že by mohl získat," prohlásil Kiska po zveřejnění těchto výsledků.

Již odhady ukázaly, že poprvé od pádu komunismu v roce 1989 nebude mít zastoupení ve slovenské sněmovně početná maďarská menšina. To potvrzují i dílčí výsledky. Odstoupení již ohlásil jeden z předáků maďarské menšiny Béla Bugár, jehož strana Most-Híd dosud patřila ke koaličním partnerům Směru-SD. Rezignaci avizoval i předseda Křesťanskodemokratického hnutí (KDH) Alojz Hlina; hnutí, které vzniklo hned po "sametové revoluci", se už v druhých volbách za sebou nedostalo do parlamentu.

Čeští politici hovoří po slovenských volbách o změně

Především o touze Slováků po změně hovoří čeští politici při gratulacích Igoru Matovičovi a jeho hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) k vítězství ve slovenských parlamentních volbách. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že se těší na další spolupráci na úrovni Evropské unie i visegrádské skupiny. Slovenští umělci zmiňují vedle změny i zklamání, že se do parlamentu nedostala koalice Progresivní Slovensko/Spolu. Podle analytiků je vítězství OLaNO z hlediska mezinárodních trhů dobrou zprávou.

Babiš řekl, že Matovič a OLaNO měli skvělou kampaň, díky níž dokázali získat obrovskou důvěru. "Se SR máme vynikající vztahy a já se moc těším na spolupráci bilaterálně, ve V4 (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) i v EU," řekl. Prezident Miloš Zeman ocenil, že neuspěli extremisté, pogratuloval Matovičovi a popřál brzké sestavení akceschopné vlády. "Pan prezident věří, že se budou nadále rozvíjet nadstandardní vztahy mezi ČR a SR a také úzká spolupráce v rámci V4," uvedl mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) na twitteru uvedl, že česko-slovenské vztahy jsou mimořádně vřelé. "Voliči projevili touhu po změnách. Držím Slovákům, kteří jsou našimi zásadními spojenci v EU, V4 i středoevropském prostoru, palce," napsal. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) řekl, že voliči překreslili politickou mapu země. "Nezabodoval extremismus, jak některé průzkumy naznačovaly," vyzdvihl.

Představitelé opozičních stran hovoří většinou o změně. Šéf ODS Petr Fiala uvedl, že úspěch opozice znamená, že změna je možná. Jeho místopředseda Alexandr Vondra čte výsledek mimo jiné jako přirozenou touhu Slováků skoncovat s mafií a oligarchizací politiky. Také podle šéfa Pirátů Ivana Bartoše Slováci jasně ukázali, že již nehodlají tolerovat korupční praktiky.

Předseda SPD Tomio Okamura ocenil, že volby vyhrála strana prosazující přímou demokracii. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka míní, že výsledek dává naději na změnu. Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová uvedla, že žádné zlo neroste do nebe. "A Slováci ve volbách učinili rázný krok, aby se ho zbavili, k čemuž jim gratuluju," řekla. Předseda STAN Vít Rakuan pogratuloval Slovensku k odstavení dosud nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica. Předseda KSČM Vojtěch Filip naopak ocenil i výsledek Směru-SD.

Jako nástup "generační obměny" vnímá výsledky slovenský sociolog žijící v Praze Fedor Gál. Podle lídra nejpopulárnější slovenské popové kapely v Česku No Name Igora Timka situace v jeho zemi vyžadovala změnu. Fero Fenič, filmový režisér, scenárista a organizátor festivalu Febiofest však negativně vnímá skutečnost, že se do parlamentu nedostala koalice neparlamentních stran Progresivní Slovensko/Spolu. Odstavení strany Směr-SD ho naopak potěšilo.

Z hlediska mezinárodních trhů je vítězství OLaNO dobrou zprávou, shodli se analytici oslovení ČTK. Výsledek podle nich dává značnou šanci, že sestavení vlády bude snadnější, než se odhadovalo, a že vláda bude stabilnější. "Šokující a přesvědčivé vítězství Matoviče dává trhům obrovskou naději, že SR nepůjde cestou oligarchizujícího Maďarska či populistického Řecka, ale zamíří spíš doprava," řekl ČTK analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal.

Opoziční protikorupční hnutí OLaNO získalo ve volbách zhruba čtvrtinu hlasů. Do sněmovny se dostalo šest stran a hnutí. Krajně pravicová strana Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) navzdory průzkumům neposílila. OLaNO odsunulo na druhou příčku Směr-SD, který dostal 18,29 procenta hlasů.