„V Ankaře je, když v dopoledních hodinách přilétáme, mínus tři stupně a sněží. Konec konců, před měsícem v saudskoarabském Rijádu také žádné vedro nebylo,“ píše Klaus ve svých „Zápiscích z Turecka č. 1 – znovu po šesti letech“, které zveřejnil na svém webu a v deníku Právo.
Jak napovídá název příspěvku, prezident byl v Turecku naposledy před šesti lety. Od té doby se „stalo významným hráčem na světové politické scéně. Je to vidět. Je to vidět i na hlavním městě. Ankara je téměř pěti milionové moderní velkoměsto“ popisuje Klaus své dojmy.
A pokračuje zdůvodněním: „Po krizovém poklesu o více než 4% v roce 2009 (jako u nás) byl ekonomický růst v obou posledních letech více než 9% a Turecko se tím v tempu růstu zařadilo dokonce před Čínu na 1. místo ve světě. Je to u nás trochu podceňováno, říkám-li u nás, myslím v celé Evropě.“
Od ekonomiky se Klaus dostává až k historii. Vzpomíná zakladatele moderního tureckého státu, Mustafu Kemala. „Atatürk“ je v Turecku stále nesmírně uctíván, píše Klaus, který návštěvu Ankary zahájil návštěvou jeho mauzolea.
Klaus: Atatürk byl reformátor srovnatelný s Petrem I.
„Připomeňme si, že Atatürk hned na počátku zformuloval cíl „přimknutí se k Západu“ (což nikdo jiný v muslimském světě do dnešního dne neudělal), zrušil sultanát a chalífát, zavedl latinku, právo šaría nahradil občanským a trestním zákoníkem evropského typu. Modernizoval turečtinu, zavedl příjmení a řadu dalších Západem inspirovaných změn. V jistém smyslu lze jeho působení přirovnat k reformám cara Petra I. v Rusku o dvě století dříve. Ve srovnání s dnešními pohyby v tomto regionu – po tzv. „arabském jaru“ loňského roku – to byly změny téměř neuvěřitelné,“ píše Klaus.
Když ještě neexistovala politická korektnost…
A v souvislosti se vzpomínáním Atatürka si neodpustí rýpnutí do Evropské unie. „Tehdy ale ještě neexistovala politická korektnost, globální vládnutí, vývozy demokracie, Rada bezpečnosti, ani Evropská unie, a proto takové změny byly možné.“
Miniesej z Ankary zakončuje popis setkání s prezidentem Gülem, šéfem parlamentu Çiçekem a místopředsedou pro ekonomiku Ali Babacanem. Na samém závěru prezident cituje ze svého projevu. Vypichuje z něho „trpělivé čekatelství Turecka na členství v EU“. A slibuje další příspěvek.
