Lotyšsko: Z ekonomického strašáku je rázem vzor pro Řecko a spol.

Lotyšsko

Lotyšsko Zdroj: profimedia.cz

Od začátku nového roku se ve virtuálním prostoru objevila řada analýz, které vyzdvihují ekonomický úspěch Lotyšska. Malá pobaltská ekonomika před čtyřmi lety spektakulárně zbankrotovala, ale v roce 2012 všechny své dluhy splatila a nyní roste nejrychleji v celé EU.

Příští rok chtějí Lotyši přijmout euro. Autoři analýz pějících ódy na úspěch lotyšského ozdravění srovnávají příběh pobaltské země s tragédií Řecka. A někteří z nich jdou dokonce tak daleko, že Řecku a spol. dávají odříkavé Lotyše za příklad, jak se dostat z bryndy. Situace je však trochu složitější.

Když jsem byl v Lotyšsku před čtyřmi lety, procházet se ulicemi zasněžené Rigy a bavit se s místními lidmi v baru nad skleničkou balzamsu bylo depresivní. Země byla po krk v dluzích, před státním bankrotem ji zachránila jen půjčka 7,5 miliardy eur od Mezinárodního měnového fondu (MMF). Lepší to nebylo ani o rok později a lotyšská ekonomika se během dvou let zmenšila o celých 24 procent.

Vláda Valdise Dombrovskise se tehdy rozhodla jít pomalou cestou vnitřní devalvace – místo aby nechala spadnout měnu na úroveň stavu ekonomiky, držela lotyšský lat pevně na jeho kurzu k euru. Brutálně snížila mzdy (35 procent) a propouštěla státní zaměstnance. Nezaměstnanost dosáhla 20 procent a na úřadě práce jsem tehdy potkal hodně mladých Lotyšů, kteří si balili kufry a v kapse měli jednosměrnou letenku na západ. Lotyšsko během tří let opustilo pět procent obyvatel.

Demonstrace v LotyšskuDemonstrace v Lotyšsku | profimedia.cz

Z okraje propasti ekonomickým vzorem

Ovoce tvrdých škrtů se nakonec dostavilo. Poslední dva roky lotyšský HDP roste tempem kolem pěti procent (předloni 5,5 procenta, vloni podle odhadu 4,5). Na konci minulého roku vláda splatila dluh MMF, o tři roky dříve, než bylo plánováno. Podařilo se to proto, že Lotyšsko si na trzích půjčuje s úrokem pouhých 1,7 procenta (oproti 11 procentům u Řecka).

Teď chce Dombrovskisův kabinet přijmout euro. Maastrichtská kritéria splňuje (tím se nyní mohou pochlubit jen tři členové eurozóny) a přihlášku si podá v únoru. Samotné členství by pak mělo přijít na začátku příštího roku. V Německu už se připravují lotyšské euromince a vláda chystá masivní kampaň v řadách obyvatelstva na podporu přijetí evropské měny.

Tato kombinace pozitivních zpráv způsobila, že se teď o Lotyšsku v celé Evropě mluví jako o vzorové zemi (o Lotyšsku napsaly pochvalné články i americké listy The New York Times a The Wall Street Journal). Nejdále zašel Anders Aslund, který pracuje v Petersenově institutu mezinárodní ekonomiky ve Washingtonu a který mimo jiné spolu s lotyšským premiérem Dombrovskisem napsal knihu „Jak Lotyšsko prošlo finanční krizí“. Aslund v analýze pro Bloomberg porovnává Lotyšsko a Řecko a dochází k závěru, že politika škrtů funguje, zatímco politika stimulů nikoli.

Obchod v LotyšskuObchod v Lotyšsku | profimedia.cz

Odlišná mentalita, žádné odbory

Aslund má v mnohém pravdu. Před lotyšskou smířlivostí, s jakou přijali škrty, je třeba smeknout. Jenomže jih Evropy nelze příliš srovnávat s postsovětským severem. „Oproti Španělsku nebo Řecku tady prakticky nejsou žádné odbory, nefunguje opozice. Díky tomu škrty prošly bez problémů,“ říká pro deník E15 šéf ekonomického institutu BICEPS Alf Vanags.

Že lotyšskou zkušenost nelze použít na jihu Evropy, si myslí i Morten Hansen ze Stockholmské ekonomické školy v Rize. „Zásadní bylo, že Lotyšsko začalo šetřit okamžitě, tedy ve chvíli, kdy tady byla pro něco takového všeobecná podpora. Problém jižních zemí je ten, že už jsou v recesi dost dlouho a příslib dalších škrtů tam těžko sklidí nějaký potlesk,“ myslí si Hansen.

Právě v postkomunistické mentalitě Lotyšů a západním uvažování Španělů či Řeků je velký rozdíl. Když politici na jihu svým národům oznámili drastické škrty, lidé šli do ulic a vlády ve volbách svrhli. Lotyši nejenže v ulicích neprotestovali, ale svoji úspornou vládu dokonce znovu zvolili.

Roli veřejnosti vyzdvihuje i analytik SEB banky Dainis Gašpuitis: „Zásadním faktorem byl postoj společnosti. Ta nejenže nebyla destruktivní, vláda v ní dokonce našla oporu, což se ukázalo ve volbách,“ míní makroekonomický expert banky. „Není to model, který by pasoval všem.“

Jakýpak růst?

Pohádka o lotyšském zmrtvýchvstání má ještě další trhlinu. Ekonomika sice roste dva roky po sobě tempem kolem pěti procent, ale z čeho? Lotyšsko se po mohutném propadu ještě nedostalo na úroveň ekonomiky z roku 2007. Bude mu to trvat ještě několik let, dá se tedy mluvit o ztracené dekádě.

Ekonomická data LotyšskaEkonomická data Lotyšska | E15

Morten Hansen však toto srovnání odmítá – ekonomika totiž byla před krizí přehřátá realitní umělou bublinou a čísla neodpovídala skutečnosti. „Ekonomika musela projít tvrdou recesí, aby se zbavila pěny,“ soudí ekonom.

Spíše než pohádkou o úspěchu je tedy Lotyšsko příběhem o vystřízlivění. V Lotyšsku jsou nyní nižší platy, vysoká nezaměstnanost (14 procent), řada schopných lidí odešla do ciziny. Ale život se pomalu vrací k normálu. Když ministr pro ekonomiku nedávno navštívil irský Dublin, lákal lotyšské krajany, ať se vrátí domů. Ti si to ale nejspíš rozmyslí.

Vývoj lotyšského HDPVývoj lotyšského HDP | E15

Příběh o úspěchu, který se zrodil na nepravděpodobném místě, by se hodil zejména evropským státníkům, kteří se snaží zachránit eurozónu. Země, která padla do dluhů, ale znovu kráčí a má zájem o vstup do euroklubu, je vzácnou výjimkou. Touha používat Lotyše jako pozitivní mustr je silná. Dávat je za vzor Řekům by však bylo zjednodušenou zkratkou.