Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg svolal na 12. ledna jednání aliance s Ruskem, píše agentura Reuters. Důvodem je současné napětí na Ukrajině, u jejíchž východních hranic se shromažďují ruská vojska. Schůzka se uskuteční dva dny po plánovaných rozhovorech na stejné téma mezi Washingtonem a Moskvou. Případná eskalace konfliktu se podle expertů může krátkodobě promítnout například do už tak vysokých cen energetických zdrojů, jako je ropa nebo zemní plyn.
„Jakýkoli dialog s Ruskem by musel postupovat na základě reciprocity, reagovat na obavy NATO ohledně kroků Ruska... a probíhat za konzultací s evropskými partnery NATO,“ uvádí úterní prohlášení aliance v souvislosti s děním kolem Ukrajiny.
Východní Evropu sužuje v těchto dnech největší napětí od anexe Krymského poloostrova Ruskem v roce 2014. Moskva na základě tvrzení zpravodajských služeb států NATO přesouvá k ukrajinským hranicím své ozbrojené síly a připravuje se na invazi. Do února má mít v regionu asi 170 tisíc vojáků. Ačkoliv Kreml vytrvale popírá, že je jeho úmyslem vpád na ukrajinské území, západní lídři mu očividně nevěří.
Americký prezident Joe Biden prostřednictvím videohovoru v prosinci varoval svého ruského protějška Vladimira Putina, že USA v případě invaze na Ukrajinu uvalí na Rusko nové hospodářské sankce. To samé vzápětí zopakovali ministři zahraničí skupiny G7. „Pokud Rusko napadne Ukrajinu, bude čelit masivním následkům,“ vzkázala Moskvě šéfka britské diplomacie Liz Trussová.
Čeští odborníci přesto nabádají ke klidu. „Nedokážu si představit, že by Rusko dnes vzalo 170 tisíc vojáků a vpadlo na Ukrajinu, protože by za to zaplatili příliš vysokou cenu. Spíš dojde jen k nějaké drobnější eskalaci,“ myslí si analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.
Moskva se podle Havlíčka tímto krokem snaží zejména stupňovat tlak na ukrajinskou vládu, upevnit svoji pozici v regionu a posílit legitimitu proruských separatistů. „Jde i o to ukázat před domácí politickou scénou, že Rusko je pořád velmoc se kterou Západ musí počítat,“ dodává Havlíček.
Ukrajina se poslední dobou posouvá mezi významné byznysové partnery České republiky. Působí tam více než 200 tuzemských společností. Vzájemná obchodní bilance až do vypuknutí pandemie koronaviru stabilně rostla. V roce 2019 dosáhla 63 miliard korun. „Pokud skutečně nedojde k nějakému závažnějšímu konfliktu, myslím, že nynější zvýšené napětí vzájemné obchodní vztahy výrazně nepoznamená,“ míní Havlíček.
To potvrzují i zástupci z podnikatelské sféry. „Pracovníci naší zahraniční kanceláře CzechTrade Ukrajina se zatím nesetkali s tím, že by české firmy působící v zemi vyjadřovaly obavy ze současné situace. Na obchodní úrovni změny či potíže nepociťujeme,“ uvedl generální ředitel agentury CzechTrade Radomil Doležal.
Jedinou bezprostřední komplikací, kterou tak Evropanům mohou ozbrojené střety na východní Ukrajině přinést jsou třeba nárazové výkyvy v cenách plynu. Nový německý kancléř Olaf Scholz během své prosincové návštěvy Polska slíbil, že jeho kabinet „udělá vše, co je v jeho silách, aby zabránil Rusku ve zneužití plynovodu Nord Stream 2 k ochromení ukrajinské ekonomiky.“
Ještě ostřeji se vůči kontroverznímu plynovodu vyjádřila německá ministryně zahraničí a známá kritička Kremlu Annalena Baerbocková. „Nord Stream 2 nemůže být v tuto chvíli schválen, protože nesplňuje požadavky Evropského energetického zákona a bezpečnostní rizika s ním spojená jsou stále na stole,“ sdělila Baerbocková.
„I menší konflikt na Ukrajině se samozřejmě může krátkodobě promítnout do cen energetických zdrojů, akcií ruských firem nebo kurzu rublu. Skloňovala se rovněž možnost odříznutí Ruska od mezinárodní platební platformy SWIFT, dlouhodobé strukturální dopady na evropskou ekonomiku ale nečekám,“ tvrdí Havlíček.
Světové trhy na základě jeho mínění již za posledních sedm let přivykly tomu, že určité napětí mezi Ukrajinou a Ruskem stále trvá. „Země západní Evropy jsou navíc pro Rusko klíčovým odběratelem ropy a plynu a Moskva jejich peníze také potřebuje,“ uzavírá Havlíček.
Proč ve světě rostou ceny energií?
