Uzavření Hormuzu může vyhnat ceny ropy nad 200 dolarů, globální ekonomika je však odolnější než v roce 2008
- Analytici Société Générale varují, že dlouhodobé uzavření Hormuzského průlivu by mohlo vyhnat ceny ropy Brent až nad hranici 200 dolarů za barel.
- I přes rekordní nominální ceny ropy je globální ekonomika díky nižší energetické náročnosti odolnější než během ničivé krize v roce 2008.
- Rozvíjející se trhy s oslabenou měnou čelí největšímu riziku, zatímco vyspělé státy by do recese mohl dostat až déletrvající zásobovací šok.
Uzavření Hormuzského průlivu představuje jeden z nejzávažnějších šoků pro globální energetické trhy. Klíčovým faktorem pro cenovou dynamiku i makroekonomické dopady bude délka jeho trvání. Naši kolegové ze Société Générale připravili tři scénáře dalšího možného vývoje cen ropy.
První scénář předpokládá, že k obnovení provozu v Hormuzském průlivu dojde na konci června. Vzhledem k rychle klesajícím zásobám ropy by však i tak trh zůstal napjatý po celé léto. Ceny ropy Brent by krátkodobě vzrostly až na 125 až 150 dolarů za barel. Normalizace dodávek by začala nejdříve na přelomu léta a podzimu, zatímco zásoby by zůstaly nízké a systém zranitelný vůči dalším šokům.
Delší letní uzávěra s otevřením Hormuzu až v průběhu července by vedla k přetrvávajícím deficitům ropy ve třetím čtvrtletí a k cenám v pásmu 145 až 160 dolarů za barel, přičemž návrat k rovnováze by byl pozvolný. V závěru příštího roku by se cena ropy pohybovala kolem 80 dolarů za barel.
Nejzávažnější scénář, kterému však dáváme nejmenší pravděpodobnost, počítá s uzavřením průlivu až do konce roku 2026. V tomto případě by pokračující pokles zásob a omezená disponibilní kapacita mohly vést k růstu ceny ropy Brent až ke 200 dolarům za barel a výše.
Relativní odolnost
I při extrémním růstu nominálních cen ropy by však makroekonomické dopady nemusely být nutně srovnatelné s krizí roku 2008. Samotná úroveň ceny ropy totiž není dostatečným měřítkem ekonomického dopadu. V úvahu je nutné vzít inflaci, změny v energetické náročnosti ekonomik a kurzové efekty.
Aby cena ropy odpovídala ekonomickému zatížení z roku 2008, musela by v případě Spojených států vzrůst přibližně na 285 dolarů za barel. Pro Čínu je tento ekvivalent zhruba 254 dolarů za barel. Pro Českou republiku tento výpočet ukazuje na 216 dolarů za barel. Současná cena kolem 100 dolarů tak odpovídá ceně zhruba 50 dolarů v roce 2008, což vysvětluje dosavadní relativní odolnost globální poptávky.
Vysoká cena neznamená kolaps
Napříč jednotlivými ekonomikami však panují zásadní rozdíly. Zatímco většina vyspělých zemí je vůči růstu cen ropy strukturálně odolnější než před patnácti lety, některé rozvíjející se ekonomiky zůstávají vysoce zranitelné. Jde zejména o země s oslabenými měnami a vysokou dovozní závislostí, kde se efektivní cenová zátěž blíží, nebo dokonce výrazně převyšuje úrovně z roku 2008.
Celkově tak srovnání s rokem 2008 ukazuje, že extrémně vysoké nominální ceny ropy dnes automaticky neznamenají okamžitý kolaps poptávky. Riziko však spočívá v délce trvání šoku. Při dlouhodobém omezení dodávek by i strukturálně odolnější ekonomiky čelily kumulativním dopadům, které by globální ekonomiku postupně mohly posunout až do recese.
