Šéf Bílého domu Joe Biden zažívá jednu z dosud nejtěžších chvil své dosavadní prezidentské kariéry. U ukrajinských hranic se hromadí ruské síly a nikdo neví, jaké s nimi má Moskva úmysly. Washington tak s minimem informací hledá správnou směs pohrůžek, která Kreml odradí od vpádu na Ukrajinu. Očekává se, že i během úterního videohovoru se svým protějškem Vladimirem Putinem bude Biden šermovat hospodářskými postihy, zbraněmi pro Kyjev a posílením východního křídla NATO. Vojenská reakce ale podle všeho na stole není.
V případě ruské invaze na Ukrajinu jsou Spojené státy společně s Evropskou unií připraveny uvrhnout na Rusko balík sankcí, které mu způsobí významné ekonomické škody, varuje podle webu Politico americká administrativa. Spojenci zvažují především postihy, jež by dopadly na ruské banky a schopnost země převádět rubly na cizí měnu, uvádí Bloomberg.
Dosavadní sankce Rusko neodradily
Trest by patrně mířil i na Ruský přímý investiční fond (RDIF), nástroj z roku 2011. Na kontě má desítky projektů se zahraničními partnery, v současnosti nejznámější je však v souvislosti s vývojem a vývozem vakcíny proti koronaviru Sputnik V. Washington by také mohl znemožnit investorům kupovat ruské dluhopisy na sekundárním trhu. Krajní možností je i vyloučení Ruska ze sítě mezinárodních plateb SWIFT.
Podívejte se na medailonek ruského prezidenta Vladimira Putina
Otázkou pochopitelně je, jestli má hrozba hospodářských postihů dostatečný odstrašující efekt. Moskva už má se západními sankcemi zkušenost z období anexe Krymu a podpory separatistického hnutí v Donbasu. Fakt, že nyní Západ čelí další eskalaci situace v regionu, je důkazem, že pro Kreml tento způsob trestání nebyl ochromující.
„Důvodem, proč má Putin tak velkou páku, je zjevná ochota zaplatit určitou cenu,“ vysvětlil Bloombergu Matthew Rojansky z Kennanova ústavu ve Washingtonu, zaměřeného na postsovětský prostor. „My máme mnohem víc munice, můžeme udělat spoustu věcí. Jenomže nám nikdo nikdy nevěřil, že zajdeme tak daleko,“ dodal.
Evropa se bojí zavření plynového kohoutu
Ochota Washingtonu a Bruselu zajít dál se navíc patrně bude lišit. Na ruském plynu závislá Evropská unie bude v zimě a při vysokých cenách energií těžko sbírat odvahu k tvrdšímu postupu. „Neočekávám, že prezident Putin vypne plyn, ale myslím, že samotná hrozba toho je odstrašující prostředek vůči Evropě, zvažující tvrdší kroky,“ konstatoval podle Foreign Policy někdejší americký vojenský velitel v Evropě Ben Hodges.
Na vývozu fosilních paliv závislá Moskva na druhé straně riskuje pohřbení projektu Nord Stream 2, který už má nyní problémy. Washington se dosud s ohledem na Německo vyhýbal sankcionování hlavní firmy, která za projektem stojí. Tomu by však v případě ruské vojenské akce mohl být konec.
Další možností USA je poslat Ukrajině moderní zbraně, aby se lépe mohla bránit případnému útoku. Už dříve se hovořilo o tom, že by Kyjev mohl dostat balíček, který by obsahoval například protitankové střely a minomety a případně i systém protivzdušné obrany. Probírá se také možnost, že by za Ukrajinu mohly bojovat i tři ruské helikoptéry Mi-17, kterými Pentagon původně vybavil afghánské síly a nyní pro ně hledá využití.
Vojenská pomoc zatím není ve hře
Vše nasvědčuje tomu, že Biden vůbec nezvažuje vyslání vojáků na Ukrajinu v případě vyhrocení krize. Pravděpodobné ale je, že pomoci s ochranou svých hranic by se dočkaly země na východním křídle NATO. Kupříkladu Lotyšsko před několika dny uvedlo, že potřebuje permanentní americkou vojenskou přítomnost, aby Rusko odstrašilo. Chce také více vojenského vybavení, především rakety Patriot.
Bidenovým úkolem během videohovoru s Putinem nebude jen ukázat vějíř hrozeb, ale také lépe pochopit ruské záměry. Zatímco Kyjev i americké zpravodajské služby varují, že soustřeďování ruských sil u hranic Ukrajiny je přípravou k útoku, šéf Bílého domu si tím zřejmě jistý není. Zaznívají hlasy, že Putinovi jde hlavně o pozornost a o to, aby ho Spojené státy braly vážně. K uklidnění situace by tak podle některých názorů stačila garance, že Ukrajina se nikdy nestane součástí Severoatlantické aliance.
Zejména američtí republikáni však před ústupky varují. Domnívají se, že nedostatečná pomoc Ukrajině by vzbudila velké znepokojení především mezi americkými spojenci v Evropě. „V konečném důsledku nebude obětí takového signálu pouze Ukrajina. Bude to Pobaltí, jihovýchodní Evropa. Bude to Kavkaz, Arktida,“ prohlásil bezpečnostní expert Alexander Gray, který působil v Bílém domě za prezidenta Donalda Trumpa.
Západ každopádně nemá na přemýšlení času nazbyt. Pokud Kreml připravuje útok, dojde k němu pravděpodobně v okamžiku, kdy půda v regionu důkladně promrzne, tedy nejpozději v lednu.
