Německo bije na poplach. Kvůli ruské hrozbě chystá rychlou výstavbu a modernizaci bunkrů

Německo se obává, že na něj Rusko zaútočí stejně, jako napadlo sousední Ukrajinu.

Německo se obává, že na něj Rusko zaútočí stejně, jako napadlo sousední Ukrajinu. Zdroj: Shutterstock

koc

Německo připravuje plány na rychlou modernizaci i expanzi sítě protileteckých bunkrů a krytů z dob studené války. Deníku The Guardian to řekl šéf Spolkového úřadu pro ochranu obyvatelstva a pomoc při katastrofách (BBK) Ralph Tiesler. Země podle něj musí být připravena na útok Ruska v příštích čtyřech letech.

Největší evropská ekonomika si musí uvědomit realitu, protože v současnosti není dostatečně připravena na případný konflikt, varoval Tiesler. „V Německu dlouho panovalo přesvědčení, že válka není scénář, na který se musíme přichystat. To se změnilo. Jsme znepokojeni rizikem velké agresivní války v Evropě,“ zdůraznil šéf BKK.

Tiesler Němce vyzval k celostátnímu úsilí nejen o vybudování ochranných krytů, ale i modernizaci tunelů, stanic metra, podzemních garáží či sklepů veřejných budov tak, aby mohly sloužit i jako bunkry. Podle Tieslera je nutné „rychle vytvořit prostor pro jeden milion lidí“. Dodal, že jeho úřad představí komplexní plán ještě letos v létě.

Takto vypadají neviditelné pláště české výroby. na světě jde o unikátní výrobek.
Takto vypadají neviditelné pláště české výroby. na světě jde o unikátní výrobek.
Takto vypadají neviditelné pláště české výroby. na světě jde o unikátní výrobek.
Takto vypadají neviditelné pláště české výroby. na světě jde o unikátní výrobek.
Takto vypadají neviditelné pláště české výroby. na světě jde o unikátní výrobek.
58 Fotogalerie

Německo nyní závodí s časem, naléhal Tiesler. Spoléhat se na budování nových bunkrů podle něj nestačí. Plánování a výstavba takových krytů by trvaly dlouho a byly by velmi nákladné. V důsledku toho je třeba okamžitě pečlivě zvážit využití stávajících staveb, zdůraznil Tiesler.

Ruská agrese znepokojila celou Evropu

Agresivní invaze Ruska na Ukrajinu vyvolala v dalších zemích, zejména v pobaltských státech, ale také v Polsku a v Německu, obavy, že Moskva by mohla otevřít nové fronty v Evropě.

Z přibližně 2000 bunkrů a krytů, které v Německu zůstaly po studené válce, je provozuschopných jen asi 580. Většina z nich navíc potřebuje opravy v řádu milionů eur.

Mohly by poskytnout útočiště asi 480 tisícům lidí, což je pouhé půl procento německé populace. Pro srovnání BBK uvedlo, že Finsko má 50 tisíc krytů a bunkrů, které pojmou 4,8 milionu lidí, což je 85 procent finské populace.

Tiesler uvedl, že je také třeba vynaložit úsilí na zdokonalení informačních systémů, jako jsou aplikace a značky, aby veřejnost přesně věděla, kde může hledat úkryt, a na modernizaci výstražných sirén. Stávající výstražné aplikace je také třeba lépe chránit před hackery, dodal.

Německo musí investovat do obrany

Tiesler vyzval vládu Friedricha Merze, aby zajistila finanční prostředky na realizaci plánů jeho úřadu. Vláda souhlasila, že toto úsilí je sice nezbytné, ale dosud na něj formálně nepřidělila finanční prostředky. Tiesler odhadl, že Německo bude na civilní obranu potřebovat nejméně 10 miliard eur během příštích čtyř let a až 30 miliard v horizontu deseti let.

Rovněž vyzval ke zřízení povinné nebo dobrovolné civilní ochrany a vyzval občany, aby přispěli k větší odolnosti země tím, že si vytvoří zásoby pro případ výpadku elektřiny a vody. „Naše výzva zní: Vytvořte si zásoby, které vám vydrží pokud možno na 10 dní,“ řekl, čímž se připojil k podobným výzvám jiných evropských vlád. „Ale i zásoby na alespoň 72 hodin by byly velmi užitečné,“ dodal Tiesler. „Ty lze využít k překlenutí menších přerušení běžného života.“