Operace Pavučina: Ukrajinský dronový útok donutil zpozornět i NATO
Ukrajina v rámci operace Pavučina provedla jeden z nejúspěšnějších dronových útoků od začátku války na Ukrajině. Bezpilotní letouny zasáhly podle ověřených zdrojů minimálně čtyři ruské letecké základny hluboko na nepřátelském území a podle ukrajinské strany zničily nejméně třináct strategických letounů. Útok způsobil miliardové škody a ukazuje posun ve vedení moderního konfliktu. NATO kvůli němu zvažuje výrazně změnit přístup v protivzdušné obraně.
Jak probíhala operace Spider Web
Na počátku června 2025 provedla Ukrajina bezprecedentní útok hluboko na ruském území, který se zapíše do dějin moderního válečnictví. Operace s krycím názvem Pavučina zasáhla nejméně čtyři strategické letecké základny. Podle ukrajinské tajné služby SBU bylo zasaženo 41 letounů, z nichž 13 bylo zcela zničeno.
Útok byl výsledkem 18měsíční přípravy ukrajinské tajné služby SBU a vyžadoval sofistikovanou logistiku a utajení. Drony, konkrétně modely Osa s nosností přes 3 kilogramy a rychlostí až 150 km/h, byly ukryty v modulárních domech přepravovaných na korbách kamionů. Tyto kamiony, řízené nic netušícími řidiči, byly zaparkovány v blízkosti ruských leteckých základen. Po aktivaci se střechy modulů otevřely a drony zaútočily na strategické cíle.
Ztráty na ruské straně jsou značné. Mezi zničenými letouny byly strategické bombardéry Tu-95, Tu-22M a výstražné letouny A-50, které jsou klíčové pro ruskou schopnost vést dálkové letecké operace. Odhadované škody dosahují až 7 miliard dolarů. Analytici upozorňují, že tyto letouny jsou obtížně nahraditelné, což může výrazně omezit ruskou schopnost provádět strategické útoky.
Jaké jsou dopady útoku
Dopady operace Pavučina jsou pro ruské letectvo mimořádně závažné. SBU uvedla, že útok poškodil nebo zničil 41 letounů, včetně strategických bombardérů Tu-95, Tu-22M3, Tu-160, výstražných letounů A-50 a tankovacích Il-78. Nezávislé analýzy, včetně satelitních snímků a videí, potvrzují zničení nejméně 13 letounů, přičemž některé zdroje uvádějí až 20 zasažených strojů. Mezi potvrzenými ztrátami je sedm Tu-95, čtyři Tu-22M a jeden An-12.
Ztráty se týkají přibližně 20 až 30 procent ruské flotily strategických bombardérů, což výrazně oslabuje schopnost Ruska provádět dálkové letecké operace. Mnohé z těchto letounů, jako Tu-95 a Tu-22M3, již nejsou ve výrobě, což jejich nahrazení činí obtížným a časově náročným. Například A-50, klíčové pro letecký průzkum a řízení operací, jsou ve velmi omezeném počtu a jejich ztráta výrazně snižuje schopnost Ruska koordinovat letecké útoky.
Odhadované škody dosahují až 7 miliard dolarů. Zatímco ukrajinské zdroje tvrdí, že některé letouny byly zcela zničeny, ruské úřady přiznávají pouze poškození a slibují jejich opravu. Bez ohledu na to útok odhalil zranitelnost ruské letecké infrastruktury a může mít dlouhodobý dopad na schopnost Ruska provádět strategické letecké operace.
Mezinárodní reakce: Jak reaguje Putin, Trump a co Zelenskyj
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinskou operaci Pavučina, při níž byly dronovými útoky zasaženy ruské letecké základny, za teroristický čin a zdůraznil, že Moskva na tyto útoky musí reagovat. Tuto pozici sdělil během telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který trval přibližně 75 minut. Trump uvedl, že ačkoli byl rozhovor produktivní, nepřinesl žádný průlom směrem k mírovému řešení konfliktu. Putin během hovoru vyjádřil silný záměr odpovědět na ukrajinské útoky, přičemž konkrétní podoba odvetných opatření nebyla zveřejněna.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil operaci Pavučina za brilantní úspěch a důkaz schopnosti Ukrajiny zasáhnout hluboko na ruském území. Ve svém prohlášení varoval mezinárodní společenství před projevováním slabosti vůči Rusku, neboť takové chování by mohlo být vnímáno jako svolení k dalším agresivním činům ze strany Moskvy.
Navzdory nadějím na mírové rozhovory, které byly vyjádřeny během předchozího telefonátu mezi Trumpem a Putinem 19. května, se situace po útoku výrazně zkomplikovala. Putin obvinil Ukrajinu z úmyslného narušování mírových jednání prostřednictvím útoků na civilní cíle a zpochybnil smysl pokračování diplomatických snah. Tato eskalace konfliktu naznačuje, že dosažení mírového řešení zůstává v nedohlednu.
Změna paradigmatu ve válčení
Operace Pavučina představuje zásadní milník v moderním válečnictví a důkaz rostoucí síly asymetrických prostředků. Ukrajina zaútočila s pomocí dronů Osa, které vyrobila v domácích podmínkách za přibližně 1 000 až 2 000 dolarů za kus. Tyto levné bezpilotní systémy dokázaly proniknout hluboko do ruského území, obejít tradiční protivzdušnou obranu a zničit nebo poškodit letouny v hodnotě až několika miliard dolarů. Zásah přitom nebyl veden jen proti technice, ale i proti prestiži ruské armády.
Tento typ útoku dokazuje, že strategické cíle lze zasáhnout i bez vlastnictví drahých stíhaček či raket dlouhého doletu. Stačí promyšlená taktika, šikovné využití prostředí a levné technologie. Operace Pavučina tak mění dosavadní představy o tom, kdo má v konfliktu výhodu – a jak snadno lze přenést válku na území protivníka.
Vojenské i bezpečnostní analytiky po celém světě útok znepokojil. Ukázalo se, že i vyspělé protivzdušné systémy mohou selhat v okamžiku, kdy čelí simultánnímu útoku desítek malých a obtížně zjistitelných dronů. Právě v tom spočívá největší posun: vítězí nikoliv počet zbraní, ale schopnost kombinovat levné prostředky s vysokou mírou improvizace.
Reakce NATO a varování pro Evropu
Na útok bezprostředně zareagovalo také NATO, které v něm vidí nejen ukrajinský úspěch, ale i varování pro evropské země. Podle generálního tajemníka Jense Stoltenberga je potřeba „pětinásobně posílit protivzdušné kapacity“ členských států. Ukrajinská operace podle něj ukázala, že je nezbytné vybudovat vícevrstvou protivzdušnou obranu i na západě, protože „v žádné zemi NATO dnes není protivzdušná obrana dostatečná“.
Aliance proto vyzývá evropské státy, aby urychleně investovaly do systémů jako je Patriot, IRIS-T, NASAMS či do mobilních radarových jednotek. Cílem je vytvořit strukturu schopnou reagovat jak na hrozby ze vzduchu, tak na hybridní útoky – a to nejen z Ruska, ale i od dalších potenciálních aktérů.
Operace Pavučina tak přináší důsledky daleko za hranice Ukrajiny. Stává se modelovým příkladem nové éry konfliktů, kde nestačí jen silná armáda, ale i důmyslná obrana. NATO proto mění svůj strategický slovník: do popředí se dostává nejen odstrašení, ale i konkrétní připravenost čelit útokům v reálném čase.
Operace Pavučina je nejen vojenským úspěchem Ukrajiny, ale i varováním pro ostatní státy o zranitelnosti jejich strategických aktiv. Ukazuje, že v éře dronů a asymetrického válčení je třeba přehodnotit tradiční obranné strategie a připravit se na nové typy hrozeb.
VIDEO: Záběry dronového útoku na ruské základny
