Německý diář Petra Fischera: Povinné očkování či obnovitelná energie. Začíná éra Olafa Scholze
Německo má novou vládu, která se hned dala do práce. O kancléři Olafu Scholzovi, jenž se z vysmívaného politika nakonec stal spolkovým kancléřem, se napsalo mnoho, ale kdo jsou a co budou dělat ti, kteří fakticky budou rozhodovat o konkrétních tématech včetně opatření proti koronaviru, který sužuje Německo jen o něco méně než Česko?
Scholz i v této vládě zůstane trochu ve stínu, protože silných osobností se silným tahem na branku a talentem k veřejné komunikaci má kolem sebe dost.
Rozložení dluhu z pandemie
Takovou osobností je i ministr financí a šéf liberálních demokratů Christian Lindner. Lídr FDP už dva dny po nástupu do úřadu zahájil rozpočtové operace. Začal tvůrčím způsobem pracovat s koronavirovým dluhem, který letos dosahuje 240 miliard eur, což ale vysoce přesahuje podmínky pro zatažení dluhové brzdy dané ústavním zákonem.
Aby Lindner nemusel omezovat rozpočet, rozloží splácení dluhu i do dalších let, čímž využije koronakrize k drobnému obejití zákona o dluhové brzdě. Sumu 60 miliard eur nový ministr vyčlení na klimatický fond, z něhož se příští rok začne platit přechod na klimaticky neutrální hospodářství.
Green deal pro Evropu. Co to je a jak má pomoci od zhoršování životního prostředí?
Hlavním úkolem Lindnera, původně politologa a právníka, bude právě nacházet peníze na smělé klimatické plány, ale tak, aby se nemusely zvyšovat daně ani neklesala síla sociálního státu. Lindnerův úkol bude podobný jako ten, který má budoucí český ministr financí Zbyněk Stanjura: hledat zdroje na volební sliby bez zásahu do daňového systému.
Peníze na klimatickou politiku bude potřebovat především další silný hráč ve vládě, spolupředseda Zelených Robert Habeck, který řídí obrovské „dvojministerstvo“ hospodářství a ochrany klimatu. Vystudovaný filozof už v minulosti v roli ministra pro energetický obrat, zemědělství a životní prostředí spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko prosazoval rychlou výstavbu větrných elektráren, za což si vysloužil přezdívku Pan Větrník. I ve spolkové vládě považuje větrnou a solární energii za hlavní cestu Německa ze závislosti na končícím uhlí a ruském plynu.
Do roku 2030 by se Německo mělo dostat na osmdesát procent obnovitelné energie, což by znamenalo stavět větrník každého půl dne, a to rozhodně jen tak nepůjde. Zelení se dostávají tak trochu do pasti vlastní demokratické politiky minulosti, kdy prosadili silný vliv občanské společnosti na veřejné stavby tohoto typu.
Stavět větrníky je dnes v Německu obtížné. Kromě toho, že musí být dodržena dostatečná vzdálenost od obydlených území, mohou se proti postavit místní komunity. Splnit plán výstavby nebude pro Pana Větrníka jednoduché.
Plyn ministryně nechce, ale potřebuje
A tak i Zelení budou muset na nějaký čas sáhnout po plynu z Ruska, který má téct plynovodem Nord Stream 2. Jenže proti němu jsou Američané, kteří zavedli další sankce. Při Scholzově první návštěvě v Polsku se proti plynovodu postavil i polský předseda vlády Mateusz Morawiecki.
„Nejlepší by bylo ten plynovod vůbec nespouštět,“ řekl, což na místě poslouchala i nová německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Místopředsedkyně Zelených – další politoložka ve vládě – bude mít těžký úkol balancovat německé klimatické zájmy s mezinárodní politikou. K jasnému postoji ji tlačí i opozice. Ale právě to semaforová koalice zatím neumí.
Plynovod je dostavěn a Německo plyn potřebuje. „Já bych už dávno politickou podporu Nord Streamu 2 odebrala,“ řekla před volbami Baerbocková podporující Ukrajinu a vyhraněná proti Rusku. Její slova ji dohánějí v úplně jiném kontextu a s jinou odpovědností.
Populární komentátor pandemie
Rozhodování a odpovědnosti se naopak nebojí nový ministr zdravotnictví, sociální demokrat Karl Lauterbach. Je to lékař a epidemiolog, někdo, kdo tomu rozumí, neskrývají nadšení němečtí lékaři. Lauterbach patří k nejpopulárnějším komentátorům pandemie v Německu, teď ale bude rozhodovat.
Začal zostra, když prohlásil, že nově „bude očkování považováno za dokončené až po třetí dávce“. Prosazuje povinné očkování. Slib, že do konce roku se ještě stihne vyočkovat 30 milionů dávek, který dal kancléř Olaf Scholz, je i jeho závazkem. Spojení Lauterbach – Scholz bude pro zvládání pandemie klíčové. Kancléř na tohoto koně vsadil hodně a doufá, že mu Laurebach důvěru vrátí a vláda bude v boji s covidem úspěšná, což je teď politicky důležitější než udržení vyrovnaného rozpočtu.
