Nyní již bývalá německá konzervativní kancléřka Angela Merkelová po 16 letech v úřadu předala kancléřství svému sociálnědemokratickému nástupci Olafu Scholzovi. Scholz patří mezi nejoblíbenější politiky v zemi, od března 2018 byl vicekancléřem a ministrem financí ve čtvrté vládě Angely Merkelové.
Narodil se 14. června 1958 v Osnabrücku a na univerzitě v Hamburku vystudoval práva. Poté působil jako advokát. Tento 63letý politik je podle agentury AFP velmi umírněný a nepříliš charismatický.
Scholzova kandidatura na kancléře
Svoji kandidaturu na kancléře oznámil Scholz na twitteru vloni začátkem srpna. Cestu ke kancléřskému křeslu mu po zářijových volbách, ve kterých jeho SPD těsně zvítězila, otevřela koaliční smlouva, kterou "semaforská" koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálů (FDP) představila koncem listopadu.
Scholz a SPD
Členem SPD je Scholz od roku 1975. Scholz se již jako student angažoval v mládežnické organizaci SPD, ve straně poté zastával funkci generálního tajemníka, byl jejím lídrem ve spolkové zemi Hamburk i jedním z místopředsedů sociální demokracie (v letech 2009 až 2019).
Od února do dubna 2018 byl poté, co v čele SPD skončil Martin Schulz, úřadujícím předsedou strany. Na podzim 2019 patřil k favoritům klání o křeslo předsedy SPD, o vedení strany se tehdy ucházel s málo známou braniborskou političkou Klarou Geywitzovou. Ve druhém kole volby však těsně podlehli kritikům vlády velké koalice Saskii Eskenové a Norbertu Walteru Borjansovi. Scholz následně odstoupil z pozice místopředsedy.
Jeho oblíbenost uvnitř strany i u veřejnosti v poslední době vzrostla díky jeho rozhodné podpoře nákladných vládních programů na záchranu ekonomiky, na kterou těžce dopadla pandemie covidu-19. Scholz tak učinil navzdory své předchozí přísné finanční politice v duchu jeho hesla "dáváme jen to, co máme", díky které země hospodařila s přebytky.
Současná situace jej přiměla změnit kurz: "Tohle všechno je nákladné, ale když neuděláme nic, mohlo by to být ještě mnohem nákladnější," uvedl Scholz, v opozici k již zmíněnému návrhu daňových úlev pro bohaté, které navrhují konzervativci, a ve prospěch navýšení minimální mzdy. Scholz je spolustraníky považován za zkušeného politika.
V jednom rozhovoru se Scholz označil za stoupence multilateralismu: "Jsem velkým zastáncem multilateralismu, kdy jsou bezpečnost a hospodářská politika výsledkem spolupráce," uvedl letos v červnu. Jedině jeho SPD je podle něj schopná Německo provést energetickou transformací a udržet zemi na vrcholu.
Scholz jako starosta
Od března 2011 do března 2018 byl Scholz starostou Hamburku. Pod jeho vedením se toto druhé největší německé město stalo oficiálním uchazečem o OH 2024, když dostalo přednost v interním souboji s Berlínem. Obyvatelé města ale kandidaturu zamítli v referendu. Radnice Hamburku se také v roce 2012 jako první v Německu dohodla s místní muslimskou komunitou na oficiálním uznávání jejích náboženských svátků.
Scholz a kritika
Scholz ale nebyl vždy jen oblíbencem. Kritiku vyvolaly jeho plány na výstavbu stovek bytů pro migranty, demonstranti plán označovali jako "ghetta Olafa Scholze". Výzvám k odstoupení také čelil v roce 2017 za to, že úřady nedokázaly během summitu G20 v Hamburku trvale udržet v ulicích pořádek.
Letos v červnu byla Scholzovi připisována politická zodpovědnost za pád německé finanční společnosti Wirecard, která loni v červnu vyhlásila insolvenci, když se ukázalo, že jí chybí zhruba 1,9 miliardy eur (48,5 miliardy Kč), které vykazovala v účetnictví. Scholz v dubnu před sněmovním výborem odpovědnost odmítl, stejně jako obvinění, že německý úřad pro finanční dozor BaFin a ministerstvo financí držely nad Wirecardem ochrannou ruku.
To, že se společnosti dařilo tajit skutečné finanční poměry, ministr připsal pečlivě organizovaným podvodům a také tomu, že státní kontrolní úřady nebyly tehdy na rozkrytí podvodů dostatečně vybaveny.
