Erupce sopky na Kanárských ostrovech: Aktivita vulkánu zesílila | E15.cz

OBRAZEM: Aktivita vulkánu na ostrově La Palma zesílila, vědci zaznamenali nové otřesy

ČTK, fry

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Už přes měsíc trvající činnost sopky na kanárském ostrově La Palma je zatím v nedohlednu. Aktivita sopky na kanárském ostrově La Palma navíc ještě zesílila. Od pondělního rána vulkán chrlí více lávy a o víkendu vědci zaznamenali desítky otřesů, informoval místní tisk. O víkendu se na sopce otevřely nové trhliny, odkud láva vytéká.

„Jsme ve fázi, kdy je činnost (sopky) silnější,“ řekl agentuře EFE mluvčí ústavu Involcan David Calvo. Ústav monitoruje aktivity sopek na Kanárských ostrovech. Dnes ráno se do sopky částečně zřítil hlavní kráter, což způsobilo silnější proud lávy. O víkendu se na sopce otevřely nové pukliny, z nichž také vytéká láva. Ze sopky se do vzduchu dostalo na 50 tisíc tun oxidu siřičitého.

Současnou fázi sopečné aktivity, která začala 19. září, doprovází také větší počet otřesů. V uplynulém týdnu jich bylo 800. Většina z nich je tak slabá, že je obyvatelé ostrova necítí, nejsilnější zemětřesení ale dosáhlo 4,9 stupně. Americká geologická služba minulý týden vyvrátila domněnky, že kvůli aktivitám sopky na Kanárských ostrovech může vzniknout „mega-cunami“, které by mohlo zasáhnout americké pobřeží.

Od začátku erupce sopky Cumbre Vieja v polovině září muselo být evakuováno zhruba 7500 z přibližně 85 500 obyvatel ostrova La Palma. Podle posledních údajů evropského pozorovacího programu Copernicus láva částečně nebo úplně zničila 901 hektarů půdy a přes 2100 budov.

Sopka chrlí kouř do výšky několika kilometrů a některé letecké společnosti kvůl tomu musí rušit desítky letů. I přesto však letiště zůstává zatím v provozu. 

Kromě cestovního ruchu stojí ekonomika ostrova také na pěstování banánů. Španělská vláda v této souvislosti již dříve schválila oostrovu La Palma pomoc ve výši stovek milionů eur. Ta má jít na pomoc nejen zemědělcům a rybářům, ale také lidem, jimž sopka vzala střechu nad hlavou.

Podívejte se na unikátní záběry fotografa a dronisty Petra Juračky, který letos v březnu navštívil Island, kde natočil záběry vulkánu Fagradalsfjall v údolí Geldingadalir >>>

Vulkán živí „horká skvrna“

Najít příčinu neutuchající sopečné aktivity na ostrově La Palma se rozhodl španělský deník El País. Ten uvedl, že Kanárské ostrovy leží na Africké litosférické desce, která „pluje“ po zemském plášti směrem na východ zhruba stejnou rychlostí, jakou rostou lidské nehty. Před zhruba 20 miliony let deska začala přecházet přes takzvanou horkou skvrnu, zásobník magmatu, který zahájil utváření prvních ostrovů - Fuerteventury a Lanzarote. Naopak El Hierro a La Palma, kde 19. září vybuchla sopka, jsou nejmladší ostrovy, staré bezmála 1,2 milionu, respektive 1,8 milionu let. Horká skvrna se pod nimi stále nachází, což je důvod, proč mají tyto ostrovy aktivní sopky, které rozšiřují jejich povrch, napsal list El País.

Vulkanologové věří, že magmatický zásobník se nyní nachází pod ostrovem La Palma. V roce 2011 utvořil podmořskou sopku na ostrově El Hierro, která téměř dosáhla k hladině. Tímto způsobem se utvořily všechny Kanárské ostrovy, které jsou ve skutečnosti obřími vulkány. Například La Palma ode dna oceánu měří 6500 metrů, což je o pár set metrů méně než nejvyšší vrchol jihoamerických And Aconcagua. Nejstarší ostrovy Fuerteventura a Lanzarote se naopak kvůli erozi zmenšují a nakonec zcela zmizí pod hladinou moře.

„Erupce na La Palmě je bezpochyby tou nejničivější v historii Španělska,“ říká 79letý geolog Juan Carlos Carracedo, který svůj život zasvětil studiu sopek na Kanárských ostrovech. Od té doby, co La Palmu v roce 1493 dobyli Kastilci, bylo zaznamenáno sedm dalších vulkánů, jejichž láva při erupcích pohltila domy, úrodu i přístavy. Dopad těchto katastrof však byl mnohem menší než současná erupce, protože ostrov byl méně obydlený a bez ekonomických motorů v podobě turismu a skleníků s banánovníky.

„Dokonce ani Timanfaya na ostrově Lanzarote v roce 1730 nezpůsobila tolik škody,“ dodal Carracedo, emeritní profesor univerzity na ostrově Gran Canaria.

Proud lávy vyvěrající ze sopky Cumbre Vieja napáchal mnohem více škod, než kolik bylo zaznamenáno při jiných erupcích. Jde o poslední kapitolu v dějinách vulkanické aktivity, která na Kanárských ostrovech začala před více než 20 miliony let. Tento fenomén přináší zánik i stvoření, protože bez vulkánu by Kanárské ostrovy vůbec neexistovaly.

Za posledních pět století se zem vždy otevřela na Cumbre Vieja, působivém horském hřebenu rozpínajícím se na jihu ostrova, který protíná téměř 30 kráterů. Lávové jazyky většiny dříve zaznamenaných erupcí podobně jako nyní postupovaly podél západního svahu Cumbre Vieja. Velká část z nich dosáhla moře, kde vytvořila platformy rozšiřující rozlohu ostrova.

„Erupce, která na místě moře vytvořila největší kus země, byla ta z roku 1949,“ vysvětluje Carracedo. „Tu oblast pokryli úrodnou zemí přinesenou z jiné části ostrova a vysázeli na ní banánovníky, což je tropická rostlina, která nejlépe roste v u hladiny moře. Plantáže jsou proto momentálně jedny z nejproduktivnějších na ostrově,“ dodal Carracedo.

Vulkanologové se domnívají, že pod Kanárskými ostrovy je horká skvrna, tedy zásobník magmatu s vysokou teplotou, který se neustále snaží najít místo, kudy se dostat na povrch. Způsobuje zemětřesení a vzedmutí země až do chvíle, dokud nevyvře. Jde o stejný typ vulkanické činnosti, která vytvořila americké Havajské ostrovy v Tichém oceánu.

Teorie horké skvrny je však v něčem kontroverzní, protože sama o sobě nedokáže plně vysvětlit veškerou vulkanickou aktivitu na Kanárských ostrovech, například relativně nedávné erupce na starších ostrovech, jako je Lanzarote.

Autor: ČTK, fry

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video