Orbán uvažuje o zavedení trestu smrti. Brusel nic takového nedovoluje | E15.cz

Orbán uvažuje o zavedení trestu smrti. Brusel nic takového nedovoluje

Viktor Orbán
Viktor Orbán
• 
ZDROJ: European People's Party via Flickr (CC BY 2.0)

ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Maďarský premiér Viktor Orbán zvažuje znovuzavedení trestu smrti. Zpřísnění trestního práva prosazované jeho vládou je podle něj nedostatečné. Trest smrti přitom zakazují Charta základních práv Evropské unie a nepřipouštějí ho ani Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod Rady Evropy a Listina základních práv a svobod. Představitel Rady Evropy již kvůli maďarským úvahám vyjádřil znepokojení.

Trest smrti musí zůstat na „pořadu dne“, protože se ukázalo, že vládou prosazované zpřísnění trestního práva je nedostatečné, citovala agentura MTI pravicového politika.

Orbán to řekl v Pécsi na jihu Maďarska v reakci na brutální vraždu v nedalekém Kaposváru, kde muž přepadl trafiku a zabil 21letou prodavačku. Podle Orbána je třeba „dát zločincům najevo, že Maďarsko se nenechá ničím zastrašit, když jde o ochranu občanů“.

Změna po pádu režimu

Nový trestní zákoník navrhovaný Orbánovou vládou má mimo jiné stanovit, že zločinci odsouzení na doživotí si musí trest za všech okolností skutečně odsedět.

Trest smrti v Evropské unii zakazuje Charta základních práv EU. V Maďarsku, stejně jako v tehdejším Československu, byl trest smrti zrušen v roce 1990, po pádu komunismu. V České republice se loni pro zavedení trestu smrti nepřímo vyslovil vicepremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš v souvislosti s vraždou devítileté školačky z Klášterce nad Ohří.

Časy a okolnosti se mění a nastolení otázky trestu smrti určitě není v demokracii zakázáno

„Krajní znepokojení nad populistickými tendencemi v Maďarsku“ vyjádřil komisař Rady Evropy pro lidská práva Nils Muižnieks. Připomněl, že Orbánův nápad obnovit trest smrti není slučitelný s maďarskými závazky vůči Evropě. „Negativní postoj maďarské vlády k lidským právům“ je podle komisaře patrný i z „konzultací o imigraci a terorismu“, neboť v tomto případě jde o šíření nesnášenlivosti k přistěhovalcům, zobrazovaným jako hrozba pro maďarskou společnost.

Poslanci z Orbánovy vládní strany svého předsedu hájí. „Časy a okolnosti se mění a nastolení otázky (trestu smrti) určitě není v demokracii zakázáno. Měli bychom o tom hovořit,“ řekl v televizi jeden z nich, Lajos Kósa.

Zavedení trestu smrti požaduje hlavní soupeř Orbánovy strany Maďarský občanský svaz (Fidesz) na domácí scéně, krajně pravicové Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik). Podle bývalého socialistického premiéra Ference Gyurcsányho Orbánův postoj v této věci povede jen k posílení Jobbiku.

Hrozba sankci

Pokud by Maďarsko skutečně trest smrti zavedlo, bylo by podle zdroje agentury AFP nejspíše vystaveno sankcím v Evropské unii, kupříkladu by přišlo o právo hlasovat o rozhodnutích „osmadvacítky“.

Poslanci Evropského parlamentu už vybídli představitele EU, aby na Orbánova vyjádření zareagovali. V europarlamentu se hovořilo o „barbarství“, o pohrdání evropskými hodnotami, zněly i výzvy k vypuzení Orbánovy strany z řad evropských lidovců. Předseda jejich poslaneckého klubu Manfred Weber sice odmítl debatovat o „případu Orbán“, nicméně zdůraznil, že „v EU naštěstí trest smrti patří minulosti a o tom se nedá vyjednávat“.

Orbán vzkázal, že je k dispozici předsedovi Evropského parlamentu Martinu Schulzovi, aby si s ním pohovořil, protože debata o trestu smrti by měla „samozřejmě pokračovat na evropské úrovni“.

Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video