Islámábád cesty uzavřel loni v listopadu poté, co při leteckém úderu paktu přišlo o život 24 pákistánských vojáků. Za jejich znovuotevření žádá veřejnou omluvu. Přeje si také, aby Spojené státy „přezkoumaly“ užívání bezpilotních letadel k útokům na území Pákistánu. A v neposlední řadě chce razantně zvýšit ceník za průjezd zásobovacích konvojů. Tranzitní poplatek za vozidlo by měl ze současných 250 dolarů podstatně vzrůst, některé zdroje hovoří až o pěti tisících.
Spojené státy jsou však toho názoru, že Pákistánu už poskytují dostatečně vysokou pomoc. Americký prezident Barack Obama se odmítl se Zardárím setkat. „Trpělivost s Pákistánem je namáhavá věc nejen pro USA, ale pro celou alianci,“ řekl listu The Times nejmenovaný americký představitel.
NATO v současnosti více používá letadla a severní – složitější – zásobovací trasu přes Rusko a středoasijské země. Pro stahování vojsk z Afghánistánu ale bude podle některých názorů tranzit přes Pákistán klíčový. V prohlášení paktu stojí, že bude s Pákistánem nadále na otevření cest spolupracovat.
Dialog o odchodu spojeneckých vojsk z Afghánistánu byl napjatý také kvůli novému francouzskému prezidentovi Françoisovi Hollandovi. Jeho záměr poslat domů jednotky své země už letos, tedy o dva roky dříve oproti harmonogramu aliance, se nelíbí například německé kancléřce Angele Merkelové. Prezident tvrdí, že není o čem jednat, protože jde o záležitost francouzské suverenity.
Dílčího úspěchu dosáhl summit v otázce financování afghánských bezpečnostních sil, na něž je nutné sehnat několik miliard dolarů ročně. Washington po svých partnerech žádá 1,3 miliardy dolarů, miliardu prý už má přislíbenou.
