Vztahy Berlína a Ankary narušilo v poslední době několik událostí. Nejvýznamnější z nich byla z tureckého pohledu rezoluce německého parlamentu, který začátkem června označil masakr Arménů Osmanskou říší během první světové války za genocidu. Turecko, které je nástupnickou zemí Osmanské říše, reagovalo pobouřeně a svého velvyslance odvolalo z Berlína ke konzultacím.
Ankara ale pohrozila i dalšími kroky a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan tvrdě napadl německé poslance s tureckými kořeny, kteří pro rezoluci hlasovali. To zase vzbudilo poměrně ostrou reakci mezi berlínskými politiky. Vztahy - kterým neprospělo ani televizní vystoupení německého komika Jana Böhmermanna, v němž Erdogana zesměšnil - se k normálu zatím nevrátily.
na jedné straně ostrá rétorika, ale zároveň obě strany vědí, že jsou na sebe odkázané
„Jsem přesvědčen, že německo-turecké vztahy za posledních dvacet let nikdy nebyly tak špatné jako v poslední době,“ řekl dnes Brakel, který se Turecku dlouhodobě věnuje. Zároveň ale upozornil, že je velký rozdíl mezi tím, co se odehrává na očích veřejnosti a voličů a tím, co se děje za oponou, kde jsou v mnoha ohledech vztahy mezi Berlínem a Ankarou nadále intenzivní.
„Je to tak trochu paradox: na jedné straně ostrá rétorika, ale zároveň obě strany vědí, že jsou na sebe odkázané,“ je přesvědčen odborník, podle kterého vše odstartovala přehnaná reakce Ankary na arménskou rezoluci. Za ostrým chováním Turecka v současném sporu vidí ale také léta vlády vedené konzervativní unií (CDU/CSU) kancléřky Angely Merkelové, která dávala poměrně jasně najevo, že příliš nestojí o členství Turecka v Evropské unii.
Němci mají v Turecku základnu
To, že se spolu oba státy snaží na pracovní úrovni vycházet, je podle Brakela vidět i na sporech kolem německých vojáků, kteří působí v Turecku. Ankara totiž nedávno zakázala návštěvu letecké základny Inçirlik státnímu tajemníkovi německého ministerstva obrany, ale pak se pro návštěvu rozhodla sama šéfka resortu Ursula von der Leyenová, a proti ní už Turci nic nenamítali. „To by byl skutečně obrovský skandál, kdyby jí v tom zabránili, ale to samozřejmě neudělají,“ míní Brakel, podle něhož Ankara zná hranice, za které jít nechce.
Německý expert se také domnívá, že nakonec vůbec nemusí dojít na slibovaný balíček dalších protiněmeckých opatření. Úvahy o něm by prý mohly po skončení posvátného měsíce ramadánu vyznět do ztracena.
Rovněž Erdoganova slova, že do Evropy znovu vpustí běžence, pokud nedostanou Turci bezvízový styk s unií, považuje za výhrůžku, kterou turecký prezident nenaplní. Kompromis v otázce úpravy protiteroristické legislativy, kterou po Ankaře žádá Brusel, si však dokáže představit jen těžko. Turecko, kterým tento týden otřásl další teroristický útok, tvrdí, že zákony v žádném případě nezmění. Osmadvacítka zatím zase trvá na tom, že bez jejich úpravy nebude bezvízový styk.
