Požadavky věřitelů překračují „červenou čáru“, tvrdí Atény | E15.cz

Požadavky věřitelů překračují „červenou čáru“, tvrdí Atény

Athény, Řecko (ilustrační foto)
Athény, Řecko (ilustrační foto)
• 
ZDROJ: CC BY-SA 2.0: Dario Susanj via Flickr

ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Snížení důchodů, zvýšení daní z přidané hodnoty (DPH), zachování nepopulárních reforem trhu práce, privatizace řady státních podniků. To jsou některé z požadavků, které po Řecku žádají mezinárodní věřitelé. Pětistránkový návrh institucí Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF) prý ale podle řecké vlády překračuje "červenou čáru", již si pro jednání o záchraně před bankrotem vytyčila řecká vláda.

Podle věřitelů jsou ale nová opatření nezbytná, protože bez nich činí odhad primárního rozpočtového přebytku (bez zahrnutí dluhové služby) na letošní rok minus 0,66 procenta hrubého domácího produktu. K dosažení cíle 1,66 procenta HDP, tedy jednoprocentního primárního přebytku v letošním roce, tak musí řecká ekonomika vytvořit navíc přes tři miliardy eur. V roce 2016 má přebytek činit již dvě procenta HDP, v roce 2017 tři procenta a v dalším roce 3,5 procenta.

Věřitelé požadují snížení výdajů na důchody o jedno procento HDP a zrušení příplatků pro důchodce s nízkou penzí. Restrukturalizace penzijního systému, který zahrnuje i podstatné omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu nebo zvýšení finančních příspěvků důchodců do zdravotnictví, má ušetřit státní kase 1,8 miliardy eur (49,4 miliardy korun).

Zpráva Evropské komise o stárnutí obyvatelstva z tohoto týdne konstatuje, že Řecko vydává na důchody 16,2 procenta HDP, což je v poměru k velikosti ekonomiky nejvíce z celé EU. Krajně levicová vláda Alexise Tsiprase ale po svém lednovém zvolení slíbila, že žádné snižování penzí nepřipustí.

Zvýšení DPH má řeckému rozpočtu získat navíc 1,8 miliardy eur (49,4 miliardy korun) ročně, což představuje asi jedno procento HDP. Věřitelé žádají zvýšit tuto daň z řady produktů a služeb, včetně léků či dodávek elektrické energie, uvedly zdroje.

Věřitelé chtějí velkou privatizaci

Návrh věřitelů také žádá, aby Atény přislíbily privatizaci provozovatele přenosové sítě ADMIE, přístavů v Pireu a Soluni, bývalého letištního komplexu Hellenikon, rafinerské společnosti Hellenic Petroleum a telekomunikačního operátora OTE. Tvrdé jádro vládní strany Syriza prodej některých těchto podniků důrazně odmítá.

Zástupci EU a MMF rovněž po Tsiprasově vládě chtějí, aby neuskutečňovala jednostranně kroky na poli trhu práce, na nichž se s věřiteli nedohodla. Tsipras před volbami sliboval obnovení dřívější podoby kolektivního vyjednávání a výrazné zvýšení minimální mzdy. Věřitelský návrh také volá po zvýšení plateb Řeků do zdravotního pojištění a snížení dotací na paliva.

Kdyby Řecko plán přijalo, věřitelé by mu odblokovali částku 10,9 miliardy eur z nevyužitých fondů na záchranu řeckých bank. Řecku by to umožnilo pokrýt finanční potřeby v červenci a srpnu, uvedly zdroje.

Tsipras: Škrtat důchody? Zapomeňte

Tsipras po večerním a nočním setkání se špičkami EU v Bruselu řekl, že některé z navržených bodů, jako jsou škrty v penzích, není možné považovat za základ k jednání. Naopak za „jediný realistický“ označil návrh dohody, který vznikl v Aténách. Poslanci řecké vládní strany Syriza reagovali na plán věřitelů podle agentur s rozhořčením a zděšením.

Další kolo jednání mezi předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a Tsiprasem se uskuteční v nejbližších dnech, řekl dnes Junckerův mluvčí. Schůzka podle něj dala oběma stranám lepší představu o vzájemných postojích, řešení ale nepřinesla.

Na pokraji bankrotu

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur. Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, což prohloubilo ekonomický propad, vyvolalo odpor obyvatel a nakonec vyneslo k moci radikální Tsiprasovu vládu.

Řecký kabinet jedná od února s věřiteli o podobě reforem, které jsou podmínkou vyplacení zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) z dohodnutého záchranného programu a nyní už všechny strany tlačí čas. V pátek by mělo Řecko uhradit splátku MMF v částce 300 milionů eur, nicméně Atény dávají najevo, že pokud nebude dohoda v zásadě uzavřena, její úhradu odloží.

Financial Times: Řecko je krok od platební neschopnosti

Věřitelé žádají naši krev, varují řecká média po dalším kole jednání

Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.