Zatímco koncem května požadovali investoři za své peníze 25 procent ročně, nyní je to „jen“ 22, financování tak zlevnilo o více než desetinu. „Trh vychází z předpokladu, že dohoda je na cestě a částečně se vrací do řeckých aktiv,“ míní analytik Robert Pavlík ze zámořské investiční firmy Boston Private Wealth.
Pokles dluhopisových výnosů zároveň znamená růst jejich cen, tedy sílící zájem investorů. Ruku v ruce s bondy jdou i akcie, když závěrečný středeční gong aténské burzy zastihl místní akciový index o více než čtyři procenta silnější.
Glosa Jaroslava Bukovského:
Poptávka po řeckých bondech přitom sílí v okamžiku, kdy Atény podmiňují svou páteční splátku dluhu právě dohodou. Pokud nebude v závěru týdne reálná šance, že si politici v dohledné době plácnou, země prý nezaplatí.
„Nebude-li naděje na dohodu do pátku nebo do pondělí, nevím dokdy přesně, tak nezaplatíme,“ prohlásil mluvčí poslanců strany Syriza Nikos Filis. Jistou formu podpory Řecku nabídl prezident Evropské centrální banky Mario Draghi. „Zájmem je udržet Řecko v Evropské měnové unii,“ uvedl Draghi.
Celkový dluh Řecka činí zhruba 320 miliard eur. Kolem 65 procent z této částky dluží vládám zemí eurozóny a MMF a 8,7 procenta Evropské centrální bance (ECB).
