Primárky tradiční pravice ve Francii vyhrál s drtivou převahou bývalý premiér François Fillon. V nedělním druhém kole porazil dalšího expremiéra Alaina Juppého poměrem 66,5 ku 33,5 procenta hlasů. Expremiér Fillon, jenž nabízí radikální reformy i vstřícnější postoj k Rusku, se tedy bude na jaře příštího roku ucházet o zvolení do čela Francie.
Juppé vítěznému kolegovi ze strany Republikáni ihned poblahopřál a slíbil podporu v nadcházejících prezidentských volbách. Fillon je podle dosavadních průzkumů i favoritem voleb hlavy státu na jaře 2017.
Současná vládní levice je rozdělena vnitřními půtkami a dvaašedesátiletý konzervativec Fillon by se měl na úkor levicového kandidáta bez problémů probojovat v dubnu z prvního kola a ve druhém se v květnu utkat s kandidátkou krajní pravice Marine Le Penovou. I když jí výhra amerického populisty Donalda Trumpa v prezidentských volbách ve Spojených státech vehnala vítr do plachet, dosavadní průzkumy předvídají Le Penové konečnou porážku.
Více o francouzských prezidentských volbách čtěte ZDE
Fillon si voliče získal svým příslibem rázných hospodářských reforem, boje proti islámskému radikalismu a regulace imigrace do země. Nabídl také podporu tradičních rodinných hodnot i oteplení vztahů s Ruskem. Od programu Le Penové se tak Fillon odlišuje především podporou evropské integrace, zatímco krajní pravice by uvítala odchod Francie z unie po vzoru Britů.
Po primárkách pravice se zájem místních voličů, politiků a médií upírá na vývoj v levici, kterou čekají primárky v lednu. Socialistický prezident François Hollande, který je podle anket rekordně neoblíben a čelí kritice i ve vlastních řadách, se má do poloviny prosince vyjádřit, zda bude přes svou nepříznivou situaci usilovat o druhý pětiletý mandát.
Bez ohledu na prezidentovo rozhodnutí se podle komentářů nejspíš chystá kandidovat i premiér Manuel Valls, který se cítí být možným favoritem na vítězství v lednových primárkách Socialistické strany.
Valls podle webu francouzské rozhlasové stanice RTL svými výroky o zájmu kandidovat už rozhořčil Hollandeovo okolí natolik, že možná v nejbližších dnech bude muset opustit premiérský post. Podle deníku Le Parisien k tomu může dojít už dnes, kdy Hollande a Valls mají společně poobědvat v prezidentském Elysejském paláci. V kuloárech se již hovoří o možných nástupcích Vallse, nejvážnějším kandidátem je prý ministr vnitra Bernard Cazeneuve. Představitel prezidentského paláce veškeré podobné dohady kolem Vallse ale podle agentury Reuters v neděli odmítl.
"Situace uvnitř Socialistické strany se zdá kritická, hlavně když (dva bývalí Hollandeovi ministři) Emmanuel Macron a Sylvia Pinelová se rozhodli ignorovat primárky a kandidovat v prezidentských volbách. Méně než pět měsíců před prezidentskými volbami je vnitřní rozpad blízko," domnívá se stanice RTL.
Podle nejnovějšího průzkumu agentury Harris Interactive by nyní v prvním kole voleb 23. dubna skončili na dvou prvních postupových místech Fillon a Le Penová s 26 a 24 procenty hlasů. Daleko za nimi by s devíti procenty skončil Hollande či Valls. Dosavadní předvolební předpovědi, především pro první kolo, ztěžuje to, že se dosud neznají všichni kandidáti a jejich podpora ze strany jednotlivých politických osobností a formací.
François Fillon - nenápadný Thatcherovec a přítel Ruska
Vizitka někdejšího francouzského premiéra Françoise Fillona (62), který se dnes podle předběžných výsledků stal kandidátem strany Republikáni pro nadcházející prezidentské volby ve Francii:
- Fillon vedl v letech 2007 až 2012 celkem tři vlády. Předtím byl poradcem Nicolase Sarkozyho, kterému pomáhal na cestě do prezidentského úřadu.
- Narodil se 4. března 1954 v Le Mans, jeho matka je významnou francouzskou historičkou.
- V roce 1972 vystudoval filozofii, v roce 1976 veřejné právo na univerzitě v Le Mans a ve studiu pokračoval i na Pařížské univerzitě Reného Descarta. Má diplom z práva a z politických věd.
- Je členem hlavní opoziční strany Republikáni (LR, dříve Svaz pro lidové hnutí, UMP).
- V politice začínal v polovině 70. let, v roce 1983 se stal starostou města Sablé-sur-Sarthe v západní Francii a byl jím až do roku 2001. V roce 1981 byl poprvé zvolen do parlamentu.
- V letech 1993 až 1995 byl ministrem pro vysoké školství a výzkum ve vládě Edouarda Balladura, poté byl dva roky ministrem informačních technologií a pošt ve vládě Alaina Juppého.
- V roce 2002 se stal ministrem práce a sociálních věcí ve vládě Jeana-Pierra Raffarina; zasloužil se o prosazení reformy penzijního systému a zmírnil také dopady kratšího pracovního týdne zvýšením prostoru pro přesčasy.
- V roce 2004 se stal opět ministrem pro vysoké školství a výzkum, v následujícím roce však po nástupu Dominiqua Villepina do funkce premiéra o vládní křeslo přišel. Poté se stal poradcem Nicolase Sarkozyho a ve stejném roce byl také zvolen do Senátu.
- Fillon neskrývá fascinaci politikou Margaret Thatcherové, nepodporuje sňatky homosexuálů, opakovaně hájil kroky Ruska v Sýrii. Na adresu NATO nešetří kritikou.
- Plánuje překvapivě tvrdé reformy, chce změřit síly se zástupci odborů a například uvedl, že sníží výdaje z rozpočtu o sto miliard eur a zredukuje počet státních úředníků o 500.000.
- Kvůli flegmatické povaze si v politických kruzích podle médií vysloužil přezdívku Droopy podle psa z animovaného seriálu studia MGM.
- Vždy uhlazený elegán britského stylu, který se rád obléká do luxusních značek, působí podle komentátorů na veřejnosti uměřeně až suše.
- Fillon je ženatý od roku 1980, s manželkou Pénélopou mají pět dětí.
- Ve volném čase čte Chateaubrianda, je náruživým vyznavačem alpinismu a kondičního běhu. Od právnické praxe často utíkal k automobilovému závodění, už od dětství pravidelně navštěvoval 24hodinový závod v Le Mans. Sám o mnoho let později usedal za volant a závodil v soutěžích veteránů.
