Turecké hospodářství kleslo ve druhém čtvrtletí nejvíce za posledních deset let. Přesto si vedlo lépe, než čekali analytici. Vládě se totiž pomocí stimulačních opatření podařilo zmírnit škody způsobené koronavirovou pandemií, i když za cenu destabilizace domácí liry. HDP klesl meziročně o 9,9 procenta po růstu o 4,5 procenta v prvních třech měsících roku. Oznámil to turecký statistický úřad.
Analytici podle agentury Bloomberg počítali s poklesem o 10,7 procenta. Podle sezonně očištěných údajů upravených se započtením pracovních dní se však HDP propadl ve srovnání s předchozími třemi měsíci o jedenáct procent, což je nejvíce od roku 1998.
Turecká ekonomika, jejíž objem dosahuje zhruba 743 miliard dolarů, tedy 16,4 bilionu korun, si vedla lépe než mnoho jiných zemí ze skupiny mladých trhů. Částečně za to vděčí kombinaci snížení úrokových sazeb, fiskálních výdajů a vládního tlaku na poskytování úvěrů. Americká investiční banka Goldman Sachs také upozornila, že omezení, která Ankara zavedla v březnu s cílem zabránit šíření nemoci covid-19, byla přísnější než ve zbytku regionu, do něhož banka počítá střední a východní Evropu, Blízký východ a severní Afriku.
K propadu ve druhém čtvrtletí nejvíce přispěla nižší spotřeba domácností, která klesla meziročně o 8,6 procenta. Vývoz klesl o 35,3 procenta a dovoz o 6,3 procenta. Tvorba hrubého fixního kapitálu, což je měřítko podnikových investic, které se v zemi nezvyšuje od poloviny roku 2018, klesla o 6,1 procenta.
Turecká vláda představila soubor podpůrných opatření v objemu 240 miliard tureckých lir, aby pomohla podnikům a spotřebitelům, zatímco státní banky zvýšily poskytování úvěrů. Současně centrální banka nakupovala vládní dluhopisy, aby do ekonomiky dostala nové peníze, a také několikrát snížila úrokové sazby, včetně březnového nouzového snížení o jeden procentní bod.
Po uvolnění koronavirových omezení koncem druhého čtvrtletí se objevily známky ekonomického vzestupu. Průmyslová výroba v červnu poprvé od února vzrostla a ekonomická důvěra se v posledních čtyřech měsících zlepšuje.
Začaly se však projevovat i nevýhody vládního úsilí o oživení ekonomiky. Spolu s dalším poklesem kurzu liry se znovu objevily inflační tlaky a centrální banka se musela uchýlit k takzvanému tajnému zpřísnění měnové politiky, kdy zvyšovala náklady na financování bez přímého zvýšení úroků.
Turecká měna letos klesla vůči dolaru o devatenáct procent. Ve třetím čtvrtletí je její výkon k dolaru nejhorší ve srovnání s dalšími měnami rozvíjejících se zemí.
Stimulační opatření však zřejmě neochrání ekonomiku od jednoho z nejhlubších celoročních propadů v historii. Mezinárodní měnový fond odhaduje, že ekonomika země by mohla klesnout o pět procent. Turecký ministr financí Berat Albayrak je optimističtější, podle něj se letošní výkon bude pohybovat od poklesu o dvě procenta po růst o jedno procento. Ekonom společnosti Tera Securities Enver Erkan dodal, že přední ukazatele potvrzují, že ekonomika je ve fázi odrazu ode dna.
