Kandidáti vládní koalice - sociálních demokratů a lidovců - naopak zcela propadli a získali jen kolem 11 procent hlasů.
Protože ani jeden z šestice kandidátů nezískal nadpoloviční většinu odevzdaných hlasů nutnou k tomu, aby mohl vítěz vzejít už z prvního kola, uskuteční se souboj dvou nejsilnějších uchazečů ve druhém kole 22. května. Kdo se utká s představitelem protiimigrační formace Hoferem, však zatím není zcela jisté, protože boj o druhé místo je poměrně těsný a korespondenčně odevzdané hlasy se budou k výsledkům připočítávat až v pondělí.
Přesvědčivé vítězství 45letého Hofera je velmi překvapivé, protože předvolební průzkumy mu přisuzovaly jen kolem 24 procent hlasů. Pro Svobodné tak jde na celostátní úrovni o nejlepší volební výsledek za více než půlstoletí jejich existence. Předseda FPÖ Heinz-Christian Strache proto v první reakci řekl, že jde o „historický výsledek“, díky němuž v Rakousku začínají „politicky zcela nové časy“. „Jsem velice vděčný a plný pokory. Výsledek v tomto rozsahu jsem vůbec nečekal,“ řekl podle agentury APA ve volebním centru ve vídeňském Hofburgu Hofer.
Komentátoři v prvních reakcích hovořili o „šokujícím“ výsledku, a to zejména s ohledem na velmi malé zisky vládních stran. Lidovci a sociální demokraté, kteří se po dlouhá desetiletí střídají v Rakousku u moci a nyní společně tvoří koaliční vládu, jsou totiž poprvé od druhé světové války z boje o křeslo v Hofburgu vyřazeni. Podle analýz k jejich porážce přispěla zejména nespokojenost voličů s neměnností politické scény, a to zejména v souvislosti se zvládáním uprchlické krize.
| Rakouští svobodní se vrací do formy, kterou měli za Haidera |
|---|
| Pravicová populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ) s výrazným náskokem vede průzkumy volebních preferencí a má šanci stát se vítěznou stranou v dnešním prvním kolem prezidentských voleb. Svobodní se ostře staví proti imigraci do Evropy a jsou také v Rakousku nejvýraznější politickou oporou protitemelínských aktivistů. Strana se vrací do formy, ve které byla v 90. letech pod vedením Jörga Haidera. - Kandidát FPÖ Norbert Hofer v předvolební kampani prohlašoval, že by v případě svého vítězství ve volbách neváhal s rozpuštěním parlamentu a vyhlášením předčasných voleb. - V posledních parlamentních volbách v září 2013 si FPÖ polepšila o 3,9 procentního bodu na 21,4 procenta a skončila na třetím místě. Její vůdce Heinz-Christian Strache ji prohlásil za skutečného vítěze voleb a přiřadil ji do trojice ke dvěma hlavním rakouským stranám - lidovcům (ÖVP) a sociálním demokratům (SPÖ). - Pod vedením Stracheho se strana vrací ke svým někdejším úspěchům a boduje i v regionálních volbách, kde už v některých případech předstihla jednu ze dvou velkých stran. - Ve Vídni vloni v říjnu získali svobodní rekordní podporu 32,3 procenta hlasů a skončili na druhém místě. Nejlepšího výsledku se jim předtím podařilo ve vídeňských volbách dosáhnout v roce 1996, kdy pod vedením Jörga Haidera získali 28 procent hlasů. - Tento kontroverzní korutanský hejtman a dlouholetý předseda FPÖ byl charismatickým politikem, často obviňovaným z populismu a nacionalismu. Vedení FPÖ se ujal v roce 1986. Jím nastolený kurz přinesl straně politické úspěchy. - Z celorakouských parlamentních voleb v roce 1999 vyšla Haiderova FPÖ jako druhá nejsilnější strana, získala 26,9 procent hlasů. Reálná možnost, že v rakouské vládě zasedne muž s pověstí krajně pravicového politika, tehdy přiměla země EU k přijetí diplomatických sankcí vůči Vídni. K jejich ukončení přispělo, že Haider v kabinetu nakonec nezasedl, a poté, co na jaře 2000 rezignoval na funkci předsedy strany, se stáhl do Korutan. - O pět let později se vystudovaný právník Haider se svobodnými rozešel a založil novou stranu s názvem Svaz pro budoucnost Rakouska (BZÖ). Návrat na politické výsluní však 11. října 2008 překazila dopravní nehoda, jejímž následkům Haider podlehl. - Ke svobodným se nyní hlásí asi 50 tisíc členů, strana vznikla v dubnu 1956. Mají i zastoupení v Evropském parlamentu. - A svého času se snažili podmínit vstup Česka do EU neuvedením jaderné elektrárny Temelín do komerčního provozu. Jejich politici často kritizují rakouskou vládu za nečinnost v otázce Temelína. |
