Dánsko schválilo stavbu rusko-německého plynovodu Nord Stream 2 | E15.cz

Putin poráží Trumpa ve válce o plynovody. Dánsko přes námitky USA schválilo stavbu Nord Stream 2

ČTK

Dánsko i přes námitky Spojených států ve středu schválilo stavbu plynovodu Nord Stream 2, který bude přivádět zemní plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Informovala o tom agentura AP, která uvedla, že souhlas vydal dánský energetický úřad, který spadá pod ministerstvo energetiky.

Souhlas Dánska se týká úseku dlouhého 147 kilometrů, jehož výstavba začne v nadcházejících týdnech. Agentura Reuters uvedla, že se tak odstranila poslední vážnější překážka projektu, který rozděluje i země Evropské unie. Podle dánských zákonů začala nyní měsíční lhůta na podání námitek proti rozhodnutí.

Dánský energetický úřad rozhodoval o několika alternativách trasy plynovodu. Nakonec dal přednost trase jihovýchodně od ostrova Bornholm, která je asi o osm kilometrů delší než ta, kterou si přála ruská společnost Gazprom. „Tvrdě pracujeme na tom, abychom projekt dokončili v následujících měsících,“ uvedl Ebert.

„Gazprom získal poslední povolení pro Nord Stream 2,“ napsala ruská agentura Interfax a připomněla, že získat souhlas Dánska trvalo více než dva roky. Ke konci září přitom už bylo položeno 2042 kilometrů potrubí, což je 83 procent celkové délky. Podle deníku Vedomosti údaj zahrnuje obě větve plynovodu, který měří 1224 kilometrů, tedy 2448 při součtu obou větví. Pokládka je plně završena v ruských, finských a švédských vodách a prakticky i ve vodách německých, dodal deník.

Plynovod Nord Stream 2 je téměř hotový, dokončení ale brání dánské úřady

Nord Stream 2 má mít kapacitu až 55 miliard metrů krychlových plynu ročně. Cenu mořského úseku odhadoval Gazprom přibližně na devět miliard eur (asi 230 miliard korun). Původně se počítalo se zakončením stavby do konce letošního roku, ale zdržení při obstarávání povolení z Dánska plány ohrozilo. Ke stavbě v dánských vodách bude Gazprom podle svého šéfa Alexeje Millera potřebovat pět týdnů, teoreticky by tedy stavba mohla být hotova v původně ohlášeném termínu.

Budovaný plynovod Nord Stream 2 obejde země, přes které je do západní Evropy přepravována velká část ruského plynu. Plynovod se nelíbí především Ukrajině a Polsku, ale i některým dalším zemím. Hlasitým odpůrcem jsou i Spojené státy, které upozorňují na rostoucí závislost na dodávkách energií z Ruska.

Polovinu nákladů na výstavbu plynovodu Nord Stream 2 nese Gazprom. Jeho evropskými partnery jsou německé firmy Uniper a Wintershall, dále britsko-nizozemská společnost Royal Dutch Shell, rakouská OMV a francouzská Engie.

Termín zprovoznění plynovodu Nord Stram 2 je v ohrožení. Dánsko zatím neschválilo stavbu na jeho území

V souvislosti s plynovodem Nord Stream 2 se sice mluví hlavně o Německu, důležitou roli při transportu ruského plynu ale sehraje i Česko. Právě přes něj bude směřovat většina suroviny, kterou plynovod dopraví po dně Baltského moře z Ruska do Německa a přes odpor některých politiků obejde tradiční tranzitní trasy přes Ukrajinu či Polsko. Desítky miliard metrů krychlových zemního plynu ročně má do Česka přivádět nový plynovod Eugal; tato trasa umožní tranzit ruského plynu do Bavorska, Rakouska, Itálie nebo Chorvatska.

Praha sice zprvu plány na rozšíření plynovodu Nord Stream a obejití Ukrajiny také kritizovala, posléze ale řady kritiků opustila: ještě koncem listopadu 2015 bylo Česko zmiňováno mezi deseti členskými státy EU, které rozšíření plynovodu Nord Stream kritizují, v prosinci 2015 ale vláda Bohuslava Sobotky na návrh ministra průmyslu Jana Mládka rozhodla, že se Česko nepřipojí k dopisu členských států proti Nord Stream.

Komentář Jana Žižky: Plyn svobody

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!