„Je to otázka férovosti,“ prohlásil rakouský kancléř Werner Faymann (SPÖ). Těm, které opatření v budoucnu postihne, se ale záměr samozřejmě nelíbí. Například předseda správní rady centrální banky Robert Kocmich prohlásil: „Šéf centrální banky, který vynesl státu osm miliard eur zisku, prostě není srovnatelný s prodavačem v Bille.“
Rakušané tak řeší úplně opačný problém s penzemi než Češi, kteří mají naopak důchody velmi solidární. Podle rakouské vládní koalice by se pro takzvané Spitzenpensionisten, jako jsou bývalí politici, centrální bankéři, šéfové televizí či státních podniků, měly penze zarazit na stropě 17 723 eur.
K tomu by pak ještě části penze byly daněny 5–25 procenty. Zmiňovaný bankéř Wala by mohl přijít o tisíce eur. Pohoršil by si například i exkancléř Wolfgang Schüssel a další bývalí politici.
Žádné velké terno
Pro rakouskou státní pokladnu, která nyní hledá 18 miliard eur úspor do roku 2016 k udržení předepsaného strukturálního deficitu, to ale velké terno nebude.
Tři až pět tisíc bohatých penzistů nechá státu do roku 2018 odhadem asi jen 50 milionů eur. Navíc reformu ohrožuje i to, že nesmí být retroaktivní a musí být schválena ústavním zákonem. SPÖ a ÖVP tedy potřebují souhlas opozice.
České penze jdou opačným směrem
V Česku se státní penze ubírají přesně opačným směrem – od solidárnosti k větší zásluhovosti. Od podzimu 2011 platí takzvaná malá důchodová reforma, díky níž lidé s vysokým příjmem už nejsou tolik diskriminováni výší penze.
Reforma proběhla kvůli nálezu Ústavního soudu, který se zabýval případem dobře vydělávajícího muže, který v roce 2006 dostal první důchod ve výši pouhých 19 procent předchozího příjmu.
Reforma znamenala zvýšení příjmů o stokoruny až tisícikoruny u lidí s průměrným příjmem nad 34 tisíc korun, naopak snížila výpočet důchodů o desítky korun u lidí s příjmem pod 11 tisíc korun. názory
Rakousko je zatím v dobré kondici