Řecko předložilo nový návrh, krácení důchodů se asi nevyhne

Řecko

Řecko Zdroj: ctk/AP

Řecký premiér Alexis Tsipras představil během nedělního telefonátu s lídry EU, Francie a Německa návrh, kterým chce Řecko dosáhnout dohody o řešení řecké krize. Atény se snaží dohodnout se s mezinárodními věřiteli na podmínkách, za kterých by dostaly zbývající peníze z dohodnutého úvěru. Jednání váznou mimo jiné na neochotě Řeků uskutečnit reformu penzijního systému požadovanou věřiteli.

Podle zdrojů německého nedělníku Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung (FAS) Atény budou nejspíš muset krátit v červenci platy státních zaměstnanců a důchody i v případě, že se do té doby dohodnou s věřiteli.

„Premiér předložil třem lídrům řecký návrh vzájemně výhodné dohody, která zajistí konečné řešení a neodsune řešení problému na později,“ stojí podle agentury Reuters v prohlášení Tsiprasova úřadu. Premiér se telefonicky spojil s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, francouzským prezidentem Françoisem Hollandem a s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem.

Napjatý časový harmonogram

Řecko musí do konce tohoto měsíce uhradit splátku Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) ve výši 1,6 miliardy eur, začátkem července ho pak čeká další vydání - na platy státních zaměstnanců a na důchody by mělo vyplatit 2,2 miliardy eur. I kdyby se do té doby podařilo vyjednat oboustranně přijatelné podmínky pro vyplacení zbylých 7,2 miliard eur z balíku mezinárodní finanční pomoci, bude časový harmonogram tak napjatý, že Řekové zřejmě musejí počítat se zpožděním výplaty mezd a důchodů nebo s jejich krácením.

Německý FAS s odkazem na interní propočty věřitelských institucí napsal, že v řecké státní pokladně budou koncem června chybět dvě až 3,6 miliardy eur a případná výplata dalších peněz od věřitelů může kvůli schvalovacím procedurám ve státech eurozóny dorazit až po půlce července.

Dohodu s Aténami totiž musí schválit vlády zemí eurozóny, v pěti státech včetně Německa je dokonce potřeba i souhlas parlamentů. To se nestihne dříve než v polovině července, teprve poté by mohly do Řecka peníze dorazit.

O dalším osudu jihoevropské země může definitivně rozhodnout už pondělní mimořádný summit politických špiček eurozóny. Celý víkend proto probíhaly intenzivní debaty v Řecku i jinde v Evropě. „Míříme k dohodě,“ řekl Varufakis po osmihodinovém jednání své vlády o návrzích, podrobnosti ale neuvedl.

Tsipras se v pondělí před summitem setká s šéfy EK, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Rovněž v pondělí budou podle zdrojů Reuters představitelé ECB mimořádně jednat o dalším možném zvýšení stropu nouzového financování pro řecké banky (ELA). Předběžné příkazy k výběru vkladů na pondělí dosáhly údajně jedné miliardy eur.

Odmítání úsporných opatření trvá

Atény podle všeho dál odmítají úsporná opatření, které jim kvůli dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí navrhli věřitelé a které předpokládají mimo jiné snížení důchodů nebo zvýšení DPH.

Proti politice úspor dnes před budovou parlamentu v Aténách protestovaly tisíce lidí, informovala agentura DPA. Na demonstraci se sešli příznivci Tsiprasovy levicové vlády, členové odborového svazu státních zaměstnanců ADEDY a představitelé četných neparlamentních levicových organizací. Zastoupena byla i koaliční populistická strana Nezávislí Řekové. Demonstranti skandovali hesla proti privatizaci a někteří vybízeli k odchodu Řecka z eurozóny a k „rozchodu“ s věřiteli.