Rusko hrozí odchodem poslanců z Rady Evropy, chce vrátit hlasovací práva

Šéf ruské státní dumy Sergej Naryškin

Šéf ruské státní dumy Sergej Naryškin Zdroj: CC BY-SA 3.0 PL: Michal Koziczynski; Wikimedia

Rusko vyzvalo parlamentní shromáždění Rady Evropy, aby jeho 18 zástupcům vrátilo hlasovací právo, které jim tento orgán v reakci na ruskou anexi ukrajinského Krymu dočasně odebral. Pokud se tak podle předsedy Státní dumy Sergeje Naryškina nestane, ruští zástupci se prozatím ze shromáždění stáhnou. Státní duma je dolní komorou ruského parlamentu.

Naryškin dnes ve Štrasburku prohlásil, že nechce, aby ruští poslanci nemohli dál hlasovat. Předsedkyně Parlamentního shromáždění RE Anne Brasseurová mu v reakci na to odpověděla, že Moskva porušila záborem ukrajinského autonomního poloostrova mezinárodní právo.

Parlamentní shromáždění zablokovalo ruské delegaci hlasovací práva loni v dubnu. S počátkem nového roku musejí poslanci formálně obnovit pravomoci delegací. V případě Ruska je podle agentury DPA možné, že buď dostane hlasovací právo zpět, případně shromáždění jeho návrat podmíní, nebo se rozhodne ruské delegaci v hlasování nadále bránit.

Pokud se ruští delegáti stáhnout ze shromáždění, jak Naryškin pohrozil, zůstane Rusko nadále členem Rady Evropy. Součástí této mezivládní organizace, která v současné době sdružuje 47 evropských států, se Moskva stala v roce 1996.

Rada Evropy sídlí ve Štrasburku
Rada Evropy je mezivládní organizace sdružující v současné době 47 zemí (všechny evropské státy kromě Běloruska, Vatikánu a šesti sporných území). Členství je otevřené všem evropským zemím, které akceptují a zaručují právní stát a základní lidská práva. Od roku 1949, kdy vznikla, má Rada Evropy sídlo ve Štrasburku. Členy jejího parlamentního shromáždění je 318 poslanců ze všech členských zemí, mezi nimi 18 ruských zastupitelů.