Vídeň je pro severokorejské špiony klíčovou branou na Západ a využívají ji také diplomaté KLDR k pašování a různým ilegálním obchodním aktivitám. Píše o tom agentura Bloomberg, která se odvolává na tvrzení zaměstnance tajných služeb. Rakouské ministerstvo vnitra i severokorejská ambasáda ve Vídni odmítly obvinění komentovat.
Rakousko je mezi občany Severní Koreje dlouhodobě velmi populární. Někteří zde dokonce vlastní majetek a mají zájem o podíly v rakouských firmách. V zemi trvale žije přibližně stovka severokorejských občanů a Vídeň je sídlem jedné z největších severokorejských ambasád na Západě.
Ve Vídni také podle Bloombergu operuje minimálně deset severokorejských špionů, což je více než v jakékoli jiné evropské zemi. Primárním úkolem těchto agentů je shromažďovat informace o dění na Západě a také dohlížet na činnost ambasád a velvyslanců KLDR. Severní Koreu nejspíše přitahuje skutečnost, že Rakousko je neutrální zemí a není členem NATO.
„Severokorejci rovněž využívají hlavní město Rakouska k nákupům zboží, které nemohou z Evropy kvůli sankcím legálně dovážet,“ uvedl Bloomberg. Jedná se například o zbraně, ale pochází odtud dokonce třeba i lanovka, v níž se vůdce Kim Čong-un svezl s jihokorejským prezidentem Mun Če-inem, když oba státníci v roce 2018 společně navštívili lyžařský rezort v Severní Koreji.
Organizace spojených národů (OSN) již letos v létě varovala, že Kim Čong-un využívá velvyslanectví a zahraniční delegace k nezákonným aktivitám. „Ty mají zahrnovat pašování zakázaného zařízení, jež Severokorejci potřebují ke svému jadernému programu, či obchod s luxusními výrobky,“ uvedla tehdy ve své zprávě OSN.
Rakouské ministerstvo vnitra podle Bloombergu se k obviněním vyjádřilo pouze diplomaticky. „Nemůžeme se ze zákona vyjadřovat ke konkrétním případům. Ministerstvo ale vyšetřuje všechny trestné činy, které jsou škodlivé pro Rakousko,“ uvedla pouze mluvčí rakouského ministra vnitra Karla Nehammera.
Diplomaté z KLDR jsou oproti svým kolegům z jiných států většinou špatně placeni, a proto pašování nemusí být jen službou režimu, ale i způsobem, jak si přivydělat.
„Po diplomatech se přímo vyžaduje, aby vydělávali peníze, a čelí tvrdé kritice, pokud nesplní kvóty. Tlak na ně je obrovský,“ potvrzuje Tae Jong-ho, bývalý náměstek severokorejského velvyslance ve Velké Británii, který v roce 2016 emigroval do Jižní Koreje a od dubna je členem tamního parlamentu.
Jak uvádí Bloomberg, význam Vídně pro vztahy se Sevení Koreou může brzy ještě více stoupnout. Stane se tak za předpokladu, že příští prezident Spojených států Joe Biden přesvědčí Kim Čong-una, aby pokračoval v nukleárním odzbrojování. Mezinárodní agentura pro atomovou energii, která v hlavní městě Rakouska sídlí, by v takovém případě zřejmě vykonávala dohlížecí roli.
Hospodářství Severní Koreje letos pravděpodobně poklesne o šest procent, což je nejvíce za posledních více než dvacet let. Kromě mezinárodních sankcí na něj tvrdě dopadla též koronavirová pandemie a přírodní katastrofy, zejména povodně, které zničily farmářům úrodu.
Severokorejský obchod s Čínou, jejím zdaleka největším ekonomickým partnerem, se v září propadl o 73 procent. O to významnější mohou být pro Pchjongjang jeho tajné operace v Rakousku.