V neděli se ve druhém kole prezidentských voleb ve Francii střetnou současný centristický prezident Emmanuel Macron a krajně pravicová politička Marine Le Penová. Největší názorové rozpory mezi nimi panují v navrhovaných řešeních klesající kupní síly Francouzů, ohledně věku odchodu do důchodu nebo stran migrace. Ze zahraničních témat se rozchází v postoji k Evropské unii, k euru nebo k Severoatlantické alianci. Průzkumy favorizují Macrona, tři dny před volbami měl v různých průzkumech na svou soupeřku náskok deset až 12 procentních bodů.
Stejná dvojice kandidátů o nejvyšší funkci usilovala už před pěti lety, což je nyní spolu s dlouho nevýraznou předvolební kampaní důvodem pro malý zájem veřejnosti. Média často zmiňují na francouzské poměry nízkou volební účast, která se očekává okolo 75 procent. V neděli mají navíc prázdniny školáci ve všech třech zónách ve Francii. Pokud chtějí jejich rodiče volit mimo místo bydliště, museli si o to požádat předem. Další možností je udělení plné moci k hlasování, ve středu úřady evidovaly přes 600 tisíc žádostí.
Bývalý investiční bankéř Macron se do povědomí veřejnosti dostal v roce 2014, když se stal ministrem hospodářství. Jako absolventovi prestižní vysoké školy mu je často vyčítáno, že je příliš arogantní a nezná problémy "obyčejných" Francouzů. Tématu se ve středeční předvolební debatě chopila i Le Penová a ve čtvrtek večer ho na svém posledním vystoupení označila za "povýšeného" a "bezmezně arogantního". Její blízkost s pracující třídou je ale do jisté míry jen taktickým tahem, jak získat voliče. Třiapadesátiletá politička je původním povoláním právnička, která vystudovala na pařížské Sorbonně.
Francouzi nyní odcházejí do důchodu ve 62 letech. Macron se už během svého prvního mandátu pokusil hranici odchodu zvýšit, ale jeho důchodová reforma se setkala s vlnou odporu a nakonec ji přerušila pandemie covidu-19. V kampani teď navrhuje odchod v 64 nebo 65 letech. Naopak Le Penová původně slibovala odchod v 60 letech pro všechny. V programu ale nakonec upřesnila, že se to vztahuje na občany, kteří začali pracovat před svými 20. narozeninami a v 60 tak budu mít odpracováno přes 40 let. Oba kandidáti chtějí zvýšit minimální starobní důchod ze současných 916 eur (22 300 korun) na 1000 eur (24.370 korun) v případě Le Penové a 1100 eur (26.800 korun) u Macrona.
O výsledku voleb rozhodnou voliči kandidátů, kteří neuspěli v prvním kole. Na třetím místě v něm skončil krajně levicový Jean-Luc Mélenchon, který pro druhé kolo sice jasně nepodpořil Macrona, ale prohlásil, že "Le Penová nesmí dostat ani jeden hlas". Mélenchon získal v prvním kole téměř 22 procent hlasů a těchto skoro osm milionů levicově smýšlejících Francouzů má ve druhém kole na vybranou mezi centristou a krajně pravicovou političkou.
Jedno z témat, které Mélenchon vyzdvihoval, ale soupeři často opomíjeli, je ekologie. Před druhým kolem se Macron i Le Penová začali tomuto tématu intenzivně věnovat, ale od médií i veřejnosti za to sklidili spíše kritiku za neupřímnost a oportunismus. Macron je silným obhájcem Pařížské klimatické dohody, propaguje jadernou energii a zároveň navrhuje do roku 2050 postavit 50 parků větrných elektráren. Do stejného roku chce dosáhnout uhlíkové neutrality. Le Penová chce zastavit jakoukoli výstavbu větrných i solárních elektráren s výjimkou zámořských území a v lednu zmínila i možnost "stržení těch hrůz, které nás stojí celé jmění".
Velké rozdíly mezi kandidáty jsou v pohledu na migraci. Současným uprchlíkům z Ukrajiny je francouzský civilní a politický život bližší než migrantům z islámských zemí, jejichž přítomnost dominovala debatám v minulosti. Macron chce mírné zpřísnění, nechce obnovovat povolení k pobytu migrantům, kteří spáchali trestný čin, pro delší pobyty chce povinnou znalost francouzštiny. Výrazně dál v omezení migrace chce jít Le Penová, za pomoci referenda by nadřadila francouzské právo mezinárodnímu a navrhuje systematicky vyhošťovat nelegální migranty a odsouzené cizince.
Prudkou vlnu reakcí vyvolal také její návrh zakázat nošení muslimských šátků na veřejnosti nebo zakázat rituální porážky zvířat, který by dopadl na muslimské i židovské komunity. Její strana Národní sdružení (RN) to vysvětlovala zájmem o ochranu zvířat. Macron se chce držet stávajících zákonů, včetně boje proti "separatismu, zejména radikálnímu islámu".
Francouzskou politiku ovlivňuje válka na Ukrajině
Francouzskou politiku posledních měsíců ovlivnila i ruský vojenský vpád na Ukrajinu. Macron se na začátku invaze intenzivně věnoval diplomatickým snahám o urovnání konfliktu, což mu sice bralo čas na účast v předvolební kampani, ale stoupl díky tomu v očích části Francouzů a jeho volební preference rostly. Naopak Le Penová měla v minulosti velmi vřelé vztahy s Ruskem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který ji dokonce v roce 2017 přijal na návštěvu. V současném kontextu má ale toto partnerství hořkou pachuť a politička kvůli fotce s Putinem musela skartovat tisíce letáků. V diskusi jí Macron toto partnerství vmetl do tváře a připomněl i její půjčku na kampaň od banky napojené na Rusko.
Le Penová sice invazi odsoudila a podpořila většinu protiruských sankcí, ale staví se proti ukončení dovozu ruského plynu a ropy, protože by to podle ní poškodilo francouzský lid. Le Penová před týdnem také překvapila prohlášením, že "jakmile skončí rusko-ukrajinská válka a bude uzavřena mírová smlouva, podpořím strategické sblížení mezi NATO a Ruskem". Dodala také, že chce vyvést francouzské síly ze společného vedení NATO. Takový krok by vyřadil francouzský vojenský personál z orgánu, který plánuje operace, a vedlo by ke ztrátě vlivu země ve vojenské alianci.
Kandidáti se neshodnou ani na postoji k Evropské unii. Macron je velmi proevropský, přeje si větší evropskou integraci a v prezentaci tohoto postoje mu pomáhá i právě probíhající francouzské předsednictví Rady EU, které od Francie v červenci převezme Česká republika. Le Penová v minulosti usilovala o vystoupení Francie z EU, což letos v kampani odvolala, ale nadále chce EU reformovat a posilovat suverenitu Francie. Macron ji v debatě obvinil, že svému programu sice neříká odchod z EU, ale splňuje to všechny jeho charakteristiky.
Prezidentské volby ještě neskončily, ale ve Francii už se rozběhla kampaň před červnovými volbami do Národního shromáždění. V minulosti býval prezidentský mandát sedmiletý, volby se konaly v odlišných letech a mohlo docházet k takzvané kohabitaci, kdy musel prezident spolupracovat s vládou s odlišným politickým názorem. Referendem v roce 2000 se prezidentský mandát zkrátil na pět let. Kohabitace sice nehrozí, ale premiér Jean Castex už předem oznámil, že po druhém kole voleb i se svou vládou odstoupí, bez ohledu na výsledek. Mélenchon už s vidinou červnových voleb začal jednat s dalšími levicovými stranami o případné koalici a prohlásil, že by to měl být v každém případě on, kdo bude dalším premiérem Francie.
V metropolitní Francii začnou volby v neděli v 08:00 a volební místnosti se uzavřou v 19:00; ve velkých městech bude možné hlasovat o hodinu déle. Kvůli časovému posunu se v zámořských územích a departementech bude hlasovat už v sobotu. První odhady výsledků se smí zveřejnit po uzavření všech volebních místností, tedy v neděli ve 20:00. Konečný výsledky lze očekávat v noci.
