Podle ministra je žádost formalitou. Madrid totiž už s partnery na podobě pomoci pracuje, i když o ní ještě oficiálně nepožádal. „Už jsme začali pracovat s Evropskou komisí, Evropskou centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem na tom, jak by pomoc měla vypadat,“ řekl. Šéfové vlád Německá, Francie, Itálie a Španělska se kvůli projednání půjčky setkají v pátek v Římě.
„Představíme žádost v příštích několika málo dnech,“ podotkl španělský ministr. „Myslím, že do konce července budeme mít představu, velmi jasnou, detailní představu, jak to uděláme,“ dodal. Rakouská ministryně Maria Fekterová podotkla, že očekává, že se žádost bude týkat jen pomoci bankám, což Madrid už předem avizoval.
Záchrana nakonec vyjde levněji
Podle čerstvého auditu firem Roland Berger a Oliver Wyman bude španělsko na záchranu svých bank potřebovat 51 až 62 miliard eur. To je výrazně nižší částka, než se očekávalo, podle některých odhadů měla sanace stát přes 100 miliard eur (2,6 bilionu korun). Tato částka přitom byla maximem, které byla eurozóna ochotna Madridu poskytnout. Jedná se ale zatím jen o hrubý odhad, přesná čísla budou k dispozici nejspíš až v září.
Španělsko sužované masivní nezaměstnaností i hospodářskými problémy je v poslední době pod tlakem na finančních trzích. Dnes prodalo v aukci při vysoké poptávce státní dluhopisy se středně dlouhou dobou splatnosti za 2,2 miliardy eur (56,3 miliardy korun), tedy nad horním koncem cíle vlády. Výnosy ale prudce rostly. U pětiletých dluhopisů stouply nejvýš za 15 let na 6,07 procenta. To je podle analytiků dlouhodobě neudržitelé.
Ministři financí eurozóny musí ještě také vyřešit otázku, který ze záchranných fondů Španělsku půjčí. To je důležité hlavně pro investory, protože v případě odepsání části španělského dluhu by měl fond ESM narozdíl od EFSF přednost před pohledávkami ostatních věřitelů.
