Státy musejí přerozdělit 160 tisíc uprchlíků. Dosud neudělaly dost, říká Juncker

Má jít o osoby, které se nyní nacházejí v Řecku, v Itálii a v Maďarsku. Juncker upřesnil, že dohromady by má být takto přerozděleno 160 tisíc osob. Redistribuci 40 tisíc žadatelů o azyl navrhla komise už v květnu. Závazné kvóty však některé země včetně České republiky odmítly.

Juncker, který velkou část svého projevu o stavu Evropské unie věnoval nynější migrační krizi, prohlásil, že je třeba otevřít legální cesty pro migraci do Evropy. Příslušnou legislativu navrhne komise na počátku příštího roku. Oznámil také, že Evropská komise do konce roku navrhne přeměnu agentury Frontex ve skutečnou evropskou službu ochrany pozemní i námořní hranice.

Za této Evropské komise neskončí schengenský prostor volného pohybu osob, zdůraznil Juncker v reakci na pochybnosti o budoucnosti tohoto mechanismu, které vyvolává současný příval uprchlíků na evropský kontinent.

Přečtěte si komentář Jany Havligerové:

Podle Junckerových slov mezi státy, které migrační krize nejvíce postihla, patří Řecko, Maďarsko a Itálie a není možné je ponechat svému osudu. Je třeba jednat „rozhodně a koordinovaně“ mezi členskými státy EU i v unijních institucích, zdůraznil Juncker. Řešení uprchlické krize je podle něj nyní hlavní prioritou EU.

„Málokdy jsme hrdí na naše hodnoty a evropský odkaz. I přes její slabé stránky je Evropa považována za místo, kde lze najít útočiště, je to místo naděje pro lidi z Blízkého východu a Afriky. Na to máme být pyšní, ne se bát,“ prohlásil projevu Juncker.

Evropané by si navíc měli uvědomit, že Evropa je kontinent, kde téměř každý byl někdy běžencem, prohlásil v úvodu svého vystoupení Juncker. Zmínil se přitom mimo jiné o tom, že mnoho Čechů odešlo za komunistického režimu na Západ. „My Evropané bychom měli vědět a nikdy nezapomínat, proč právo na azyl je jedním ze základních a nejvýznamnějších práv. Nesmíme na to zapomínat,“ zdůraznil šéf EK.

Jan Keller: Jsou řádově desítky milionů lidí, kteří jsou ve špatné a život ohrožující situaci a my v podstatě pomůžeme jenom těm, kteří na tom byli relativně ještě dobře, že byli schopni odejít

Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáš Prouzy jsou tato obviňování „strašně nešťastná“ a výrazně zhoršují atmosféru, která v Evropě je. „Citátem klasika jsou to velmi zlé větičky, které ubližují té debatě a jsou velmi nefér. My děláme to, co je potřeba, nabízíme šanci těm, kteří chtějí přijít. Tady se ale bavíme o posouvání lidí po Evropě, kteří sem nechtějí,“ řekl.

Podotkl, že všech šest desítek Syřanů, kteří v Česku požádali o azyl, azyl získalo. Přerozdělování kvót přitom přirovnal ke stěhování dobytka po Evropě. Zdůraznil, že Česko pomáhá experty, financemi i materiální pomocí. Naposled poslalo stany do Maďarska a čeká na další požadavky.

Juncker připustil, že ani bohatá Evropa nemůže přijmout všechny uprchlíky. Zdůraznil však, že uprchlíci zatím tvoří jen zlomek procenta lidí žijících v EU, zatímco například v chudším Libanonu je to 25 procent. „Co jsme zač, že toto nedokážeme porovnat?“ prohlásil Juncker, jehož projev občas přerušoval potlesk části europoslanců, ale i výkřiky odpůrců myšlenky evropanství.

Příliš skromný je podle Junckera dosavadní závazek EU přijmout 22 tisíc uprchlíků od Libanonu, Jordánska a Turecka. Povinností Evropy je podle něj především přijmout lidi, kteří prchají před takzvaným Islámským státem.

Státy v okolí Sýrie se starají o 4 miliony uprchlíků. My řešíme problém asi 40x menší. Dělejme víc. @Europarl_CSpic.twitter.com/6xPGJY0QGx

— L Niedermayer (@LudekNie) September 9, 2015

Juncker v souvislosti s migrační krizí upozornil na situaci v Sýrii a zdůraznil, že bez silnější zahraniční politiky EU neskončí ani krize v Sýrii ani příliv uprchlíků. Vyzval mimo jiné ke zřízení fondu na pomoc africkým zemím ve výši 1,8 miliardy eur (asi 38,7 miliardy korun).

Novinářům později Juncker řekl, že po rozhovorech s některými šéfy vlád získal dojem, že nyní jsou návrhům Evropské komise nakloněni více, než tomu bylo ještě před několika měsíci.

Některé Junckerovy výzvy kritizoval český europoslanec za sociální demokracii Jan Keller. „Je jasné, že musíme být humánní, ale jde o to, do jaké míry. „Jsou řádově desítky milionů lidí, kteří jsou ve špatné a život ohrožující situaci a my v podstatě pomůžeme jenom těm, kteří na tom byli relativně ještě dobře, že byli schopni odejít,“ řekl Keller.

Práce znamená důstojnost

Juncker také upozornil, že s blížící se zimou se může situace uprchlíků ještě zhoršit: „Chceme, aby rodiny žily na nádražích nebo přespávaly na pobřeží Kosu?“ Státy však podle šéfa EK musejí rozlišovat, kdo má právo na azyl.

Proto evropské instituce pracují na seznamu tzv. bezpečných zemí původu. Ten má pomoci zrychlit azylová řízení a přispět k tomu, aby Evropa pomáhala hlavně těm lidem, kteří prchají z válečných zón či před perzekucemi.

Azylantům má také pomoci návrh Bruselu, aby mohli začít pracovat už v průběhu vyřizování jejich žádosti. „Práce je otázkou důstojnosti. Kdo pracuje, znovunálezá tím po odchodu ze země vlastní důstojnost,“ uvedl Juncker.