Sýrie se po ruském zásahu rozpadne, předpovídají analytici

Ruská stíhačka Suchoj Su-30

Ruská stíhačka Suchoj Su-30 Zdroj: Sergej Krivcikov, Wikimedia Commons (GFDL 1.2)

Vstup Ruska do bojů v Sýrii zmařil naději na to, že syrský prezident Bašár Asad bude muset odstoupit, protože byl vojensky poražen. Jeho armáda je v troskách a v poslední době musela velkou rychlostí ustupovat před povstalci. Zásah Ruska je podle mnoha analytiků citovaných agenturou Reuters začátkem rozpadu Sýrie.

Podle obyvatel pobřežní Latákíje začali Rusové přicházet už v červnu. Počet občanů této přímořské oblasti se za čtyři roky bojů znásobil čtyřikrát a vláda tam nyní umožňuje přesuny menšin včetně křesťanů a šíitů. Většina Syřanů vyznává sunnitský islám a ti z nich, kteří míří na pobřeží, se tam nemohou zaregistrovat k trvalému pobytu. Vláda si nepřeje, aby sunnité početně dominovali regionu, kde tradičně žijí hlavně vyznavači vládnoucí šíitské sekty alávitů.

Dvě třetiny Sýrie nyní ovládají povstalci ať už z Islámského státu (IS), nebo dalších skupin. Pokud Rusko do bojů nenasadí pozemní jednotky, těžko se mu může podařit získat pro Asada tyto oblasti zpět. A ani o ně zatím nejde. To, proč se Rusko rozhodlo jednat, byly velké ztráty syrské armády. Moskva chce zachránit Asadův klan, který byl po desetiletí jejím nejbližším spojencem na Blízkém východě.

Kreml se rozhodl vstoupit do války, jakmile islamisté začali ohrožovat Latákíji a přístav Tartús, který je jedinou středomořskou základnou ruského námořnictva. Vazby Ruska na Sýrii jsou starého data a vážou se už k otci současného prezidenta Háfizovi Asadovi. Už před nynějším zásahem působily v Sýrii týmy ruských vojenských poradců.

Teď chce Rusko posílit alávity a pomoci jim udržet se na pobřeží a v horské oblasti severozápadní Sýrie. I kdyby Asad přišel o Damašek, Rusové spolu s Íránem a libanonským Hizballáhem mu vybudují bezpečnou pozici v Latákíji.

Úmysly ruského prezidenta Vladimira Putina v Sýrii zůstávají nejasné, takže nelze říci, zda hodlá Rusko usilovat o ukončení syrské války také diplomatickými prostředky. Jisté ale je, že Asadovy jednotky jsou na konci sil a že ruský zásah urychlí rozpad Sýrie na jednotlivé válečné zóny.

„Rusko se začalo bát, protože Asadův režim je už velmi slabý,“ řekl bývalý americký zmocněnec pro Sýrii Robert Ford. Je přesvědčen o tom, že i když Kreml tvrdí, že vysílá jednotky v rámci mezinárodního boje proti IS, skutečným cílem je posílit Asada a bránit předmostí Ruska na syrském pobřeží. „Kdybyste chtěli bojovat proti IS, proč byste posílali letectvo do Latákíje, a ne do Damašku? A proč byste posílali protiletadlové zbraně, když IS žádná letadla nemá?“ řekl Ford.

Zoufalý Asad

Bývalý syrský představitel citovaný Reuters řekl, že Asad požádal Rusko o intervenci, protože „byl zoufalý z neúspěchů své armády“. Informoval pak své stoupence, že Moskva dodá posily a zbraně a ujme se velení letectva. Podle tohoto zdroje to neznamená záchranu Asada u moci na dlouhou dobu. „Umožní to režimu pokračovat v politice, která nezahrnuje dialog s opozicí, ale nevyřeší to jeho problém,“ řekl tento zdroj.

Fawaz Gerges z London School of Economics se domnívá, že ruská intervence znamená, že Asad hned tak ze scény nezmizí. Syrský prezident se navíc ujistí, že ani Spojené státy, ani Turecko a další regionální hráči nedokážou nynější patovou situaci změnit. Putin jde ale podle Gergese do velkého rizika. „Sýrie je jeden velký močál, v němž se utopí každý. Poražení jsou všichni a Sýrie se může stát hřbitovem ruského vlivu na Blízkém východě,“ řekl tento odborník na Blízký východ.

I když se Asadovi odpůrci smiřují s tím, že Asad zůstane, neznamená to, že jsou ochotní s Putinem spolupracovat. Mnozí si uvědomují, že po rozvrácení Ukrajiny je vstup do bojů na Blízkém východě Putinovým esem jeho evropského boje. Ford se domnívá, že Američané budou předstírat, že si ruské přítomnosti nevšímají, a budou dál bombardovat IS na severu a východě Sýrie a spoléhat hlavně na Kurdy.