Ukrajina se odráží od ekonomického dna, její občané to ale příliš nepociťují
Velkým problémem hospodářství zůstávají státem vlastněné podniky.
Pokud si Ukrajinci od převratu slibovali zlepšení své životní úrovně, jsou zatím spíše zklamaní. Podle průzkumu IRI je více než šedesát procent respondentů přesvědčených, že se loni ekonomická situace Ukrajiny i jejich domácností zhoršila. Téměř polovina jich hledí pesimisticky i do příštího roku.
Experti ale tak negativní nejsou. Mají za to, že se země pomalu začíná zvedat z krize, ke které značně přispěl konflikt v Donbasu. Zatímco v letech 2014 a 2015 její ekonomika podle údajů Mezinárodního měnového fondu poklesla o 6,6, respektive 9,8 procenta, poslední dva roky roste zhruba dvouprocentním tempem. V přepočtu hrubého domácího produktu na hlavu je na tom ale země jako v roce 2010. Další vývoj bude patrně velmi záviset na efektivitě reforem.
„V posledních čtyřech letech bylo učiněno víc než v předchozích dvaceti,“ řekl počátkem listopadu serveru Euractiv někdejší slovenský ministr financí Ivan Mikloš, který je nyní hlavním hospodářským poradcem ukrajinského premiéra Volodymyra Hrojsmana. Vyzvedl stabilizaci rozpočtu, zpevnění hřivny a reformu bankovního sektoru, během níž zanikla polovina finančních ústavů.
Tvrdí, že některá opatření významně přispěla k boji proti korupci, například deregulace cen energií. Oligarchové podle něj dříve kupovali plyn za nízkou cenu pro domácnosti a pak ho prodávali firmám nebo vyváželi za cenu tržní. Stát tak přicházel o miliardy dolarů ročně.
Zvýšení tarifů se ale bolestně dotklo spousty lidí. „Přes padesát procent Ukrajinců nyní dostává dotace. Vědomí, že více než polovina obyvatel si nemůže dovolit platit za tyto služby, je docela depresivní, ale je to realita,“ podotkl před časem ministr financí Oleksandr Danyljuk.
Mikloš zdůraznil, že velkým problémem zůstávají státem vlastněné podniky. „Ukrajina jich v současnosti má 3500 a jen polovina z nich skutečně funguje,“ uvedl. Evropská banka pro obnovu a rozvoj v říjnu vyjádřila nespokojenost s pokrokem privatizace v zemi. „Stále nejsou žádné výsledky,“ prohlásil podle agentury Interfax šéf instituce pro východní Evropu Francis Malige. Podle něj měly některé dosavadní pokusy o prodej státního majetku daleko k mezinárodním standardům.
Ukrajinská vláda se nedávno pokusila vypořádat s dalším velkým úkolem, parlamentem prošly změny neudržitelného penzijního systému. MMF, který jejich schválením podmínil poskytnutí další části z pomoci 17,5 miliardy dolarů, nyní zkoumá, zda splňují jeho požadavky. Londýnský institut Chatham House v aktuální analýze doporučuje Kyjevu, aby se nyní zaměřil na zlepšení podnikatelského prostředí, přilákání zahraničních investic a začal pracovat na využití potenciálu trhu s půdou.
