Většina obyvatel Ukrajiny se domnívá, že se země ubírá špatným směrem, ukázal průzkum
Před čtyřmi lety na Ukrajině odstartovaly demonstrace proti rozhodnutí tehdejší vlády pozastavit přípravy podpisu asociační dohody s Evropskou unií. Dnes tato úmluva platí a Ukrajinci mohou do většiny unijních států bez víz. Zemi však takzvaný Euromajdan stál Krym a stále není jisté, zda si udrží Donbas.
Ukrajinci se na sklonku roku 2013 rozhodli, že nedopustí orientaci své země na Rusko, a vybojovali si evropskou cestu. Zaplatili za to však vysokou cenu v podobě nepřiznané války s mocným sousedem. Nyní se podle průzkumu amerického Mezinárodního republikánského ústavu (IRI) 68 procent obyvatel země domnívá, že se Ukrajina ubírá špatným směrem. Oproti předchozím dvěma rokům jde o mírné zlepšení, v euforii po pádu prezidenta Viktora Janukovyče ale tento názor zastávala necelá polovina Ukrajinců.
Ve srovnání s „revoluční dobou“ však stoupá důvěra v Evropskou unii. Zatímco v únoru 2014 by si vstup do ní zvolilo 41 procent lidí a směřování do Ruskem vedené celní unie 36 procent, dnes je tento poměr 54:18. Průzkum přitom ukázal, jak hluboce rozdělená země v této otázce zůstává. Zatímco v západních regionech si přejí evropskou integraci zhruba čtyři pětiny obyvatel, na východě to není ani třetina.
Smír mezi dvěma částmi země je zatím v nedohlednu. Příměří v Donbasu je nestabilní, obě strany ho porušují a z frontové linie stále nebyly staženy těžké zbraně. „Prostřednictvím našich zpráv jsme varovali, že se situace opět postupně zhoršuje,“ řekl počátkem listopadu agentuře Reuters zástupce šéfa pozorovatelské mise OBSE Alexander Hug. Celkem už si konflikt vyžádal více než deset tisíc obětí a zasáhl životy milionů lidí, z nichž mnoho muselo opustit své domovy.
Obyvatelé východu mají pocit, že na ně celý svět zapomněl. „Lidé na povstalecké straně se bojí, že pro ně na znovusjednocené Ukrajině nebude místo. Nevědí, jak budou schopni žít, pokud k opětovnému sloučení dojde,“ citoval The Guardian učitelku Světlanu Paškevičovou, která žije u dělící linie.
Lidé, kteří odtamtud odcházejí, si stěžují, že jsou na západě státu vnímáni jako separatisté. Nálada se ale přece jen mění. „Na začátku konfliktu bylo ve zbytku země velké pobouření nad myšlenkou, že by stát měl podporovat ty, kteří žijí na separatistickém území. Nyní opadlo a my se toto téma znovu pokoušíme nadnést. Musíme platit penze všem ukrajinským občanům,“ řekl britskému listu náměstek ministra pro dočasně okupovaná území Heorhij Tuka.
Kyjev také nesnadno hledá způsob, jak koexistovat s Ruskem. Nedávno dokonce padl návrh na přerušení diplomatických styků s Moskvou. V poslední době se přitom horší i vztahy Ukrajiny s dalšími sousedy. Polsku se pod vlivem stoupajícího nacionalismu v obou zemích odcizuje kvůli vzájemným historickým křivdám. Budapešti vadí novela školského zákona, která podle ní poškozuje maďarskou menšinu. Hodlá kvůli tomu blokovat sbližování Kyjeva s EU i NATO.
