Tuzemské firmy po letech obracejí svou pozornost k Moskvě. Právě Rusko je totiž po Německu aktuálně druhým nejatraktivnějším trhem pro české hráče z řad menšího byznysu.
Firmám z Česka se po letech zalíbilo v Rusku. Uvádí to analýza Asociace malých a středních podniků a Komerční banky, kterou má deník E15 k dispozici. Milník v obchodu s Ruskem, kam včera odletěl prezident Miloš Zeman a podnikatelé, má přijít už letos. Poprvé od roku 2012 totiž roste zájem ruského trhu o české zboží. O osudu česko-ruského byznysu ale podle firem rozhodne až budoucí podoba unijních sankcí vůči Kremlu.
„Několikaletý pokles vzájemného obchodu mezi Českou republikou a Ruskou federací je minulostí,“ uvádí šéf asociace Karel Havlíček. „Tempo růstu vývozu do Ruska zatím letos překračuje celkový růst českého exportu více jak dvojnásobně,“ dodal.
Hitem jsou i postsovětské republiky, do zemí ze Společenství nezávislých států tak podle průzkumu hodlá nabídnout své zboží 44 procent českých exportérů. „Země SNS se tak staly po státech Evropské unie druhou nejvýznamnější skupinou našich exportních partnerů,“ dodává Havlíček.
České byznysmeny láká renesance ruské ekonomiky. Ta totiž po třech slabých letech začíná opět růst, letos i o více než dvě procenta.
„Rusko bylo, je a bude zajímavé jak pro export, tak i pro finančně silné investory. Vybudovat v Rusku své výrobní kapacity není tak složité, je to otázka finančních možností. Problémem ovšem je své výrobky na ruském trhu prodat, tamější trh vyžaduje velmi kvalitní zboží,“ popisuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy.
K důvodům dřívějšího poklesu vývozu patřily mimo jiné sankce zavedené Evropskou unií v roce 2014 na Rusko kvůli anexi Krymu. Rada EU v letos červnu sankce prodloužila, budou tak platit nejméně do konce ledna 2018.
Sankční opatření byla původně zavedena od července 2014 na jeden rok v reakci na ruské kroky destabilizující situaci na Ukrajině. Právě sankce jsou pro vzájemný obchod zásadní hrozbou.
„Unijní sankce vůči Rusku nemají až tak fatální dopad na nás, bohužel reciproční sankce Ruska vůči unii mají mnohonásobně vyšší a negativnější dopad na český průmysl a to bude rozhodující,“ říká místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. I přes sankční režim má podle něho Rusko pro domácí vývoz zajímavý potenciál, čeští obchodníci si navíc i se složitými tržními podmínkami dokázali úspěšně poradit.
Firmy se vzpamatovaly z počátečních problémů, lépe se v sankčním režimu orientují, mají více informací o tom, co je možné vyvážet a co ne. Některé firmy navíc přenesly své aktivity přímo do Ruska, byť za cenu zvýšených nákladů, dodal Hanák. Od ledna do konce září vyvezly české firmy do Ruska podle asociace produktů za 60,3 miliardy korun, tedy o 12,1 procenta více než loni.
Na celkovém českém exportu se ale Rusko podílí jen necelými dvěma procenty, naopak dál roste podíl EU a hlavně Německa. „Zaznamenáváme ale nejvyšší zájem o marketingovou a exportně-finanční podporu do Ruska za poslední léta,“ dodává přesto Havlíček.
Nové smlouvy za dvacet miliard
Podnikatelské mise v Rusku se účastní 132 tuzemských firem.
Čeští podnikatelé vyrazili do Ruska. Očekávají podpis 13 kontraktů v hodnotě přes dvacet miliard korun. Tvrdí to Hospodářská komora a Svaz průmyslu a dopravy.
Firma Chemoprojekt chce pro vládní projekt dodat technologie a zařízení pro čištění znečištěných vod. „Rádi bychom se účastnili také zpracování projektové dokumentace,“ řekl zástupce obchodního ředitele Vladimír Hlocký, který má na starosti export do Ruské federace. Hlocký, který označil ruský trh jako stěžejní pro Chemoprojekt, zde očekává další růst. Už teď podle něj vyváží Safichem Projekty Group, pod kterou patří i Chemoprojekt, do oblasti SNS zhruba 80 procent z celkového exportu.
Mezi jinými jde Ruska za byznysem například farmaceutická společnost PRO.MED. Rozšíření investic v Rusku plánuje v nejbližší době i táborský Brisk dodá- vající pro ruské automobilky zapalovací svíčky. Firma Pragoimex by měla uzavřít smlouvu s Uralvagonzavodem o společné modernizaci českých tramvají ČKD T3 pro ruská města ve výrobním závodě v Jekatěrinburgu.
Uspět v Rusku chce po letech působení i společnost Alta se strojírenským zbožím a zařízením na těžbu, Zetor se svými traktory, Škoda JS zajištující servis jaderným elektrárnám nebo PSJ zabý- vající se pozemními a dopravními stavbami.
„Lepšící se ekonomická kondice Ruské federace, chuť dovážet průmyslové komodity a investiční celky a vyšší ochota bank podílet se na financování exportů do tamních destinací znamenají, že naši výrobci a obchodníci opětovně berou našeho tradičního průmyslového partnera útokem,“ míní šéf Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.
