David Cameron ve středu večer zažil jednu z největších porážek na postu premiéra. Z jeho partaje se „trhla“ padesátka poslanců, kteří s labouristy prosadili žádost o snížení unijního rozpočtu na roky 2014 až 2020. Návrh Evropské komise přitom počítá s pětiprocentním růstem a většina odborníků pochybuje o schopnosti Britů s podobným požadavkem uspět.
O dlouhodobém rozpočtu se bude jednat na summitu 22.–23. listopadu. Cameron zatím hovořil pouze o zmrazení výdajů, včerejší slova ministra financí George Osborna ale naznačují, že delegace nakonec může chtít víc. Rezoluce sice nemá pro vládu závazný účinek, ministr však poznamenal, že vláda má naslouchat všem konzervativcům a koaličním poslancům.
„Přejeme si škrty v rozpočtu EU, jsme na začátku jednání. Nechte nás, ať vidíme, kam rozhovory povedou,“ řekl BBC Radio 4. „Nebudeme akceptovat žádnou dohodu, dokud nebude dobrá pro britské daňové poplatníky,“ dodal.
Postoj konzervativců se ale vůbec nelíbí Cleggovi. Podotkl, že snaha o snížení rozpočtu je marná, protože ho žádná jiná členská země nepožaduje. Podle něj se tento postoj Británii ve finále jenom prodraží. Nejde však jen o peníze, ale i o záměr toryů přenést některé pravomoci z Bruselu zpět do Londýna.
Čtěte také:
Cameron: Budeme dále škrtat, pomůže to všem
Cameron by neváhal vetovat rozpočet EU i omezit imigraci
Cameron připustil referendum o setrvání Británie v EU
Podle Clegga by si nikdo neměl pomýleně myslet, že si Britové budou moci vybrat, kterými pravidly se chtějí řídit a kterými ne. Pokusy změnit vztah s EU podle něj skončí katastrofou. „Mnoho z lidí, kteří hájí repatriaci, jsou stejní lidé, kteří nás chtějí dostat z unie zcela. Protože jim žádná repatriace nebude dostatečná, jasná hranice mezi přenesením pravomocí a odchodem neexistuje,“ dodal.
Čistý plátce
Británie je jednou ze zemí, které jsou čistými plátci do rozpočtu Evropské unie, tedy dávají víc, než dostávají zpět. Údaje o její rozpočtové zátěži se dost rozcházejí, existuje totiž hodně metodik výpočtu. Londýn měl rozhodně hned od počátku svého vstupu do společenství dojem, že jeho odvod do unijní kasy je nespravedlivý, průlomu v „britském problému“ dosáhla premiérka Margaret Thatcherová. Evropská komise ale na druhé straně tvrdí, že jednotný trh britské ekonomice přináší každoročně třicet až devadesát miliard liber, což je mnohonásobně víc, než kolik činí příspěvek království.
