Velvyslanec EU vyzval Čínu k otevření trhů zahraničním investorům

Prezident Miloš Zeman (v pozadí vlevo) s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem (v pozadí vpravo) přihlížejí 27. října v Pekingu podpisu smlouvy o výrobě seriálu Krteček a panda, kterou za českou stranu podepsala vnučka výtvarníka Zdeňka Milera Karolína Milerová (vlevo)

Prezident Miloš Zeman (v pozadí vlevo) s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem (v pozadí vpravo) přihlížejí 27. října v Pekingu podpisu smlouvy o výrobě seriálu Krteček a panda, kterou za českou stranu podepsala vnučka výtvarníka Zdeňka Milera Karolína Milerová (vlevo) Zdroj: ctk

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a čínský prezident Si Ťin-pching
Marocký král Mohammed VI. a čínský prezident Si Ťin-pching při podpisu dohody
Si Ťin-pching
4
Fotogalerie

Velvyslanec Evropské unie v Číně dnes vyzval Peking, aby učinil konkrétní pokrok a otevřel své trhy zahraničním investorům. Velvyslanec Hans Dietmar Schweisgut se tak vyjádřil krátce poté, co čínský prezident Si Ťin-pching odsoudil protekcionismus ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu.

"Projev je projev a činy jsou činy," řekl Schweisgut. "Navzdory pokroku, který Čína zaznamenala od svého vstupu do Světové obchodní organizace (v roce 2011), Peking stále ještě neposkytuje spravedlivé prostředí pro zahraniční investory... Doufáme v hmatatelný pokrok," dodal.

Si Ťin-pching je prvním čínským prezidentem, který se setkání globálních finančních a politických lídrů ve švýcarském Davosu zúčastnil. Jeho projev z minulého týdne vyzývající k rozvoji volného obchodu a k odmítnutí protekcionismu byl podle politologů namířen proti novému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Trump v předvolební kampani sliboval, že ochrání americký průmysl před zahraniční konkurencí, zejména před přílivem levného zboží z Mexika a Číny.

Americké, evropské a další zahraniční společnosti si ale nadále stěžují, že jim čínské úřady brání nebo je přísně omezují v přístupu na čínský telekomunikační a finanční trh, jakož i do informačních technologií.

Evropské firmy kritizují, že jim je bráněno získat čínská aktiva, zatímco čínské společnosti kupují velké globální značky. "Zatím Evropská unie nevidí dostatečné důkazy toho, že by byla Čína ochotna recipročním způsobem zajistit evropským firmám přístup na svůj trh," podotkl Schweisgut.

Podobně se vyjadřují i americké firmy. Ve zprávě z minulého týdne Americká obchodní komora v Číně uvedla, že 81 procent firem z USA se v Číně cítí méně vítanými než v minulosti a některé přesouvají své aktivity do jiných zemí.

Schweisgut řekl, že Evropa očekává v letošním roce rozvoj bližších vztahů s Pekingem v oblasti obchodu a životního prostředí, připustil nicméně, že nadále existují rozpory, především v otázce lidských práv. Evropští vyslanci hodlají podle Schweisguta mluvit s čínskými představiteli mimo jiné o loňském zatčení mnoha právníků, kteří se věnují oblasti lidských práv a dalším citlivým případům. "Máme povinnost o tom mluvit a učiníme tak," řekl.