Venezuela sedí na ropě, ale neumí vydělat. Trump chce řídit těžbu přes americké firmy
- Trump po zadržení Nicoláse Madura slibuje, že americké firmy pomohou obnovit venezuelský ropný průmysl.
- Země má největší zásoby ropy na světě, ale těží jen zlomek svého potenciálu.
- Analytici varují: návrat k vyšší produkci bude stát desítky miliard dolarů a roky práce, píší New York Times.
Venezuelský ropný průmysl by mohl „vydělávat obrovské peníze“, pokud za ním budou stát Spojené státy. Prohlásil to americký prezident Donald Trump na sobotní tiskové konferenci, kde potvrdil zadržení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Ten nyní ve Spojených státech čelí federálním obviněním souvisejícím s obchodem s drogami a zbraněmi.
Trump naznačil, že právě ropa má být klíčem k ekonomické obnově země. Podle něj by do Venezuely měly vstoupit největší americké ropné společnosti, investovat miliardy dolarů do opravy zanedbané infrastruktury a znovu nastartovat produkci. „Opraví rozbitou ropnou infrastrukturu a začnou vydělávat peníze pro zemi,“ řekl prezident.
Současný stav venezuelského ropného sektoru označil Trump za „naprostý propadák“. Připomněl, že země dnes těží jen nepatrnou část toho, co by podle něj mohla. Právě americká intervence v ropném průmyslu má podle Trumpa pomoci Venezuelu „transformovat“, ačkoliv jde o plán, který může být technicky i finančně velmi složitý.
Největší zásoby, slabá těžba
Venezuela oficiálně uvádí, že disponuje více než 300 miliardami barelů ropy – největšími potvrzenými zásobami na světě. Navzdory tomu se jí daří těžit přibližně jeden milion barelů denně, což představuje zhruba jedno procento globální produkce.
Dalším problémem je samotná kvalita suroviny. Velká část venezuelské ropy je mimořádně těžká, její zpracování je technologicky náročné, drahé a zároveň výrazně zatěžuje životní prostředí. To snižuje její atraktivitu a zvyšuje náklady na celý výrobní řetězec.
Ropný sektor sice v posledních letech zaznamenal mírné oživení, ale k úrovním z počátku minulé dekády má stále daleko. Na začátku 10. let Venezuela těžila přes dva miliony barelů denně, tedy více než dvojnásobek dnešního objemu.
Zanedbaný průmysl a role Chevronu
Státní ropná společnost PDVSA dnes podle analytiků postrádá kapitál i know-how potřebné k výraznějšímu zvýšení produkce. Ropná pole jsou zanedbaná a infrastruktura ve špatném stavu. Odborníci upozorňují na roky nedostatečných investic, chátrající zařízení, časté výpadky elektřiny i krádeže techniky.
Situaci dlouhodobě komplikují také americké sankce, kvůli nimž venezuelská ropa míří především do Číny. Západních ropných společností, které v zemi stále působí, mnoho nezůstalo.
Paradox venezuelské ropy
- Venezuela má více než 300 miliard barelů ropy, největší zásoby na světě, přesto těží jen asi 1 milion barelů denně.
- V minulosti byla těžba vyšší – více než 2 miliony barelů denně na začátku 10. let.
- Ropa je převážně extra těžká, náročná a drahá na těžbu i zpracování, s vyšší ekologickou zátěží.
- Hlavní odběratelé: Čína a část USA (Chevron), sankce však omezily tradiční trhy.
- Zvýšení produkce je nákladné – 500 tisíc barelů denně = 10 miliard dolarů a 2 roky práce, výraznější růst vyžaduje desítky miliard a několik let.
Hlavním hráčem je americký Chevron, který se podílí zhruba na čtvrtině venezuelské produkce. Přibližně polovina této ropy směřuje do Spojených států. Chevron ve Venezuele působí nepřetržitě od roku 1923 a provozuje zde pět těžebních projektů na pevnině i na moři.
Po zadržení Madura firma oznámila, že se soustředí především na bezpečnost svých zaměstnanců a provozu. Původní vyjádření, v němž se společnost hlásila ke spolupráci s americkou vládou, však později upravila a zdůraznila, že jedná výhradně v souladu s platnými zákony a regulacemi.
Miliardy dolarů a nejistý výsledek
Teoreticky by větší zapojení amerických firem mohlo venezuelský ropný sektor postupně postavit na nohy. Podle analytiků ale nepůjde o jednoduchý proces. Obnova bude nákladná, zdlouhavá a politicky citlivá.
Odhady ukazují, že zvýšení produkce o pouhých 500 tisíc barelů denně by vyžadovalo investice kolem deseti miliard dolarů a minimálně dva roky práce. Výraznější růst by pak znamenal desítky miliard dolarů rozložené do mnoha let.
Existuje také riziko, že americké firmy se v nestabilním prostředí dostanou do role, která přesahuje běžné podnikání. Podle některých analytiků by na ně mohl být vyvíjen politický tlak, aby plnily funkci jakéhosi náhradního státu a podílely se na obnově celé ekonomiky. Omezit vliv armády na ropný sektor i širší hospodářství přitom může být mimořádně obtížné.
Trhy zůstávají klidné
Události ve Venezuele sice vyvolaly nervozitu na trzích, zásadní cenový šok se ale neočekává. Země je dnes relativně malým producentem a globální trh je podle analytiků spíše přesycený.
Cena severomořské ropy Brent se v pátek pohybovala kolem 60,8 dolaru za barel, blízko letošních minim. Podle analytiků se současný vývoj ve Venezuele zatím nepromítá ani do cen pohonných hmot, které platí řidiči u čerpacích stanic.
