Výsledky průzkumu, které zveřejnil list Efimerida ton Syntakton, ukázaly, že proti navrhovaným podmínkám finanční pomoci by hlasovalo 54 procent těch, kdo se referenda hodlají zúčastnit. Pro návrhy věřitelů by hlasovalo 33 procent. Tento výsledek zhruba kopíruje i výsledky lednových parlamentních voleb podle síly proevropských a protievropských stran, pokud současnou vládní koalici lze zařazovat do druhého tábora.
Když se ale průzkum rozdělí na dobu před nedělním rozhodnutím vlády o dočasném uzavření bank s omezením výběru vkladů a dobu po něm, jsou výsledky zřetelně odlišné. Před uzavřením bank by proti návrhu věřitelů hlasovalo 57 procent účastníků průzkumu, poté už by to ale bylo jen 46 procent, zatímco 37 procent respondentů by hlasovalo pro návrh.
Vyhlášení referenda považuje za správné 50 procent dotázaných, zatímco 38 procent ho označuje za chybný. Na 86 procent dotázaných slíbilo účast v hlasování a jen osm procent to odmítlo.
Odpor k návrhu věřitelů je zřetelný ve všech sledovaných kategoriích obyvatelstva: nejvíce proti jsou nezaměstnaní (62 procent chce hlasovat „ne“ a 23 procent „ano“), následují zaměstnanci státního sektoru (56 procent „ne“, 29 „ano“), živnostníci (52 procent „ne“, 32 procent „ano“) a zaměstnanci soukromého sektoru (50 procent „ne“, 37 procent „ano“.
Nejrovnoměrněji jsou rozděleni v názorech důchodci, i když i u nich mírně převažuje odmítnutí požadavků věřitelů. Důchodci státního sektoru jsou z 46 procent proti a 43 procent pro, penzisté soukromého sektoru by z 45 procent hlasovali „ne“ a 41 procent „ano“.
Nejumírněnější jsou podnikatelé (46 procent proti, 33 procent pro) a ženy v domácnosti (41 procent proti a 34 procent pro). V těchto dvou posledních kategoriích je také více než pětina až čtvrtina nerozhodnutých.
| Preference podle vybraných kategorií obyvatel v procentech: | ||
|---|---|---|
| ANO | NE | |
| Podnikatelé, majitelé firem | 33 | 46 |
| Zaměstnanci soukromého sektoru | 37 | 50 |
| Zaměstnanci státního sektoru | 29 | 56 |
| Důchodci soukromého sektoru | 41 | 45 |
| Důchodci státního sektoru | 43 | 46 |
| Živnostníci, fyzické osoby | 32 | 52 |
| Nezaměstnaní | 23 | 62 |
| Ženy v domácnosti | 34 | 42 |
Odmítnutí věřitelů podporuje 77 procent voličů vládní levicové strany Syriza, 60 procent stoupenců jejich koaličních partnerů, nacionalistických nezávislých Řeků a dokonce 80 procent příznivců neonacistického Zlatého úsvitu, který podpořil v parlamentu koalici k vyhlášení referenda. Rovněž hlasování pro „ne“ podporuje 57 procent voličů komunistů, přestože ti referendum nepodpořili kvůli tvrdším pozměňovacím návrhům.
Naopak „ano“ podporuje 65 procent voličů největší opoziční strany Nové demokracie, 65 procent stoupenců socialistů a 68 procent zastánců liberální strany To Potami.
Dlouhý text otázky pro referendum v první části zní „Měl by být přijat návrh dohody předložený 25. června euroskupině Evropskou komisí, Evropskou centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem, sestávající ze dvou částí tvořících celý návrh?“ a druhá část přesně jmenuje oba dokumenty.
Nezvyklé také podle expertů oslovených britskou BBC je, že lístek nejprve nabízí možnost „Neschvaluji/Ne“, což prosazuje krajně levicová vláda premiéra Alexise Tsiprase, a až na druhém místě variantu „Schvaluji/Ano“.
