Řecko je v platební neschopnosti, neuhradilo část dluhu

demonstrace v řeckých Aténách

demonstrace v řeckých Aténách Zdroj: ctk/AP

Skončila platnost záchranného programu pro Řecko. Mezinárodní měnový fond současně potvrdil, že Řecko neuhradilo splatnou část dluhu 1,5 miliardy eur (41 miliard korun). Řecko je tak v platební neschopnosti. Země v úterý požádala na poslední chvíli o prodloužení termínu splátky. Výkonná rada fondu se bude žádostí "v patřičnou dobu" zabývat.

Řecko se do konce června nedohodlo se svými věřiteli na prodloužení záchranného programu a uvolnění zbývajících peněz ze slíbeného záchranného úvěru a další osud těžce zadlužené země je zatím nejistý. V úterý Řecko předložilo mezinárodním věřitelům nový návrh, na jehož základě chce získat další finanční pomoc v hodnotě 29,1 miliardy eur (794 miliard korun).

Atény žádaly několikadenní prodloužení stávajícího mezinárodního záchranného programu a nový dvouletý program financování a restrukturalizace dluhu. První požadavek, tedy prodloužení programu, věřitelé odmítli jako technicky již neproveditelný, u druhého požadují podrobnosti, zejména co výměnou nabízí Řecko.

Zabývat se jím hodlají již dnes, ale fakticky reagovat chtějí až po výsledcích nedělního řeckého referenda o spolupráci s věřiteli. Předseda euroskupiny Jeroen Dijsselbloem ale upozornil, že podmínky pro Řecko mohou být tvrdší.

Letní splátková kalendář Řecka:Letní splátkový kalendář ŘeckaLetní splátkový kalendář Řecka|E15

Řecko se nezaplacením splátky MMF stává první vyspělou ekonomikou v historii organizace, která včas nesplatila půjčku. Naposledy z jiných než technických důvodů nesplatila svůj dluh v roce 2001 Zimbabwe, která stále dluží fondu 112 milionů USD (2,4 miliardy korun). Promeškaná splátka Řecka je také největší, jakou kdy některá země MMF nesplatila. Řecko je nyní největším dlužníkem fondu, dluží mu bez úroků 35 miliard eur.

Řecko se v roce 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a od té doby zemi drží nad vodou zahraniční věřitelé, tedy partneři z Evropské unie, Evropská centrální banka a MMF. Řecko od věřitelů dostalo ve dvou kolech slíbeno 240 miliard eur. Státní dluh Řecka dosahuje asi 320 miliard eur a je druhý největší na světě za Japonskem.

Řeckou krizi řeší eurozóna už pět a půl roku
1. ledna 2001 - Řecko vstoupilo do eurozóny.
1. ledna 2002 - V Řecku se začalo platit eury; drachma přestala být oficiálním platidlem od března 2002.
Listopad 2004 - Nová vláda šéfa konzervativní Nové demokracie (ND) Kostase Karamanlise i EU potvrdily, že Řecko se do eurozóny dostalo kvůli statistickým podvodům minulé socialistické vlády.
20. října 2009 - Den po získání důvěry parlamentu oznámila vláda Jorgose Papandrea, že schodek státního rozpočtu za rok 2009 dosáhne téměř 12,5 procenta HDP. Ratingové agentury v reakci na to snížily Řecku hodnocení.
2. května 2010 - Byla schválena tříletá pomoc Řecku 110 miliard eur: od eurozóny 80 miliard eur, zbytek od MMF; první sanace země eurozóny jejími členy.
21. února 2012 - Ministři financí eurozóny schválili druhý balík pomoci pro Řecko (130 miliard eur) s platností do konce roku 2014 (později prodloužena do února, pak do 30. června 2015). Soukromí věřitelé v rámci výměny dluhopisů souhlasili s odpisem 53 procent dluhu, který se tak snížil o 100 miliard eur.
31. října 2011 - Oznámení premiéra Papandrea vypsat o pomoci od eurozóny referendum vyvolalo šok na finančních trzích i mezi evropskými politiky. Vláda s opozicí posléze dohodly předčasné volby; 10. listopadu stanul v čele přechodné vlády ekonom a bývalý guvernér řecké centrální banky Lukas Papadimos.
6. května 2012 - Předčasné volby vyhrála ND jen s malým náskokem před Koalicí radikální levice (Syriza), třetí skončili socialisté. Žádný z lídrů těchto stran nedokázal sestavit vládu.
17. června 2012 - Konaly se další předčasné volby; zvítězila opět ND před stranou Syriza. Tři dny nato jmenoval prezident Karolos Papulias premiérem šéfa ND Samarase.
29. prosince 2014 - Parlament ani napotřetí nedokázal zvolit prezidenta; byly proto vyhlášeny předčasné parlamentní volby.
25. ledna 2015 - Předčasné volby vyhrála opoziční levicová Syriza, jejíž šéf Alexis Tsipras se den nato stal premiérem.
20. února 2015 - Řecko se dohodlo s eurozónou na prodloužení platnosti druhého záchranného programu do 30. června.
4. června 2015 - Řecko oznámilo MMF sloučení červnových splátek - zhruba 1,6 miliardy eur mělo poslat do 30. června.
27. června 2015 - Premiér Tsipras vyhlásil na 5. července referendum o návrzích mezinárodních věřitelů.
29. června 2015 - Zůstaly zavřené řecké banky a aténská burza; stanoven denní limit pro výběr hotovosti z bankomatů (60 eur) s výjimkou penzí, jež si mohou lidé vybrat v plné výši.
30. června 2015 - Vypršela lhůta pro splacení 1,6 miliardy eur MMF i pro druhý záchranný program; Atény požádaly o prodloužení termínu splátky MMF (rada se žádostí bude zabývat) i o prodloužení záchranného programu (odmítnuto). Atény navrhly též dvouletý program financování a restrukturalizace dluhu.
1. července 2015 - Ministři financí eurozóny budou jednat o řeckém návrhu na nový program pomoci v hodnotě až 29,1 miliardy eur; s reakcí ale chtějí počkat na výsledky nedělního referenda.