Vlk hlídá kurník. Předsednictví EU převzalo Irsko žijící z daní amerického Big Techu

Dublin v červenci převzal předsednictví Evropské unie a příští půlrok tak bude moci ovlivňovat unijní agendu. Ekonomická závislost Irska na velkých amerických technologických společnostech však vyvolává obavy, že bude snahy Evropanů posílit svou technologickou nezávislost na Spojených státech spíš brzdit. 

Jen společnosti Apple a Microsoft podle webu Politico odvedly 40 procent veškerých korporátních daní této malé ostrovní země, která svůj ekonomický model postavila na co nejvstřícnější regulaci a daňové politice vůči globálním technologickým firmám. Možný střet zájmů mezi benevolentním Irskem a snahami EU pravidla hry pro velké americké digitální společnosti zpřísnit vyděsil několik desítek akademiků z renomovaných univerzit napříč Evropou. 

„Vzhledem k tomu, jak sporné jsou dosavadní kroky Irska v oblasti ochrany soukromí na internetu a výběru daní v EU, my, níže podepsaní, vyzýváme Irsko, aby se během svého předsednictví v Evropské unii v těchto dvou oblastech úplně stáhlo do pozadí,“ napsali nedávno akademici v dopise zveřejněném deníkem Financial Times. 

Předsednická země EU může nenápadně ovlivňovat práci Evropské rady tím, že rozhoduje o prioritách. Obecně se ale od ní očekává, že zůstane nestranná a bude fungovat jako takzvaný poctivý zprostředkovatel, který mezi diplomaty hledá společnou řeč.

Dublin se snaží tyto obavy mírnit. Irský velvyslanec v České republice Alan Gibbons newsletteru 11am řekl, že „Irsko má v úmyslu převzít odpovědnost za implementaci stávající regulace“. Zároveň však zdůraznil, jak důležitý je digitální sektor pro jeho zemi. 

Tím, jak se Spojené státy od Evropy čím dál více odvracejí, představuje závislost Unie na amerických technologiích pro Trumpovu administrativu silnou mocenskou páku. Evropská komise nedávno představila plán pro posílení své technologické suverenity a některé země kvůli bezpečnostním obavám nahrazují americké systémy ve strategických oblastech vlastními alternativami. Například německá civilní kontrarozvědka se rozhodla využít francouzský software místo amerického Palantiru.   

Evropská regulace velkých technologických společností také komplikuje nedávné uzavření obchodní dohody mezi Bruselem a Washingtonem, jíž americká strana vnímá evropská pravidla jako diskriminační. Bílý dům kvůli tomu EU už opakovaně vyhrožoval vyššími cly, a v prosinci dokonce symbolicky zakázal vstup do USA pěti vysokým unijním představitelům, kteří se podíleli na tvorbě nařízení o digitálních trzích (DMA) a digitálních službách (DSA) určujících pravidla hry na evropském trhu. 

Tato nařízení mimo jiné provozovatelům sociálních sítí ukládají, jaký obsah mohou jejich platformy zobrazovat a kdo jej může konzumovat. Evropské společnosti v oboru mají rovněž zajistit, aby je konkurence odjinud zcela nepřeválcovala. 

Big Tech jako vstupenka do klubu bohatých

Irsko jakožto předsednická země bude nyní plnit roli prostředníka mezi Unií a zámořskými technologickými společnostmi. Dublin také může z pozice předsednictví ovlivňovat to, jakými tématy se má Rada EU (orgán ministrů ze všech členských států) zabývat přednostně a která se naopak odloží na později. 

„Irsko je na velkých technologických firmách příliš závislé,“ sdělil Politicu liberální europoslanec Michael McNamara. Země si „musí střízlivě uvědomovat tlaky, jimž bude během předsednictví čelit ze strany velkých technologických společností se sídlem v Dublinu“, dodal. 

Právě sázka na velké technologické firmy nastartovala ekonomiku do té doby relativně chudé země, která ještě v době finanční krize v roce 2008 patřila po boku Řecka, Itálie a Portugalska k nejslabším členům eurozóny. V letech 2014–2024 se příjmy Dublinu z korporátních daní hlavně díky zahraničním nadnárodním konglomerátům zšestinásobily ze 4,6 na víc než 24 miliard eur (ze 112 na 583 miliard korun). 

Zároveň se tradičně konzervativní a katolické Irsko v uplynulé dekádě výrazně přiklonilo k mnohem progresivnějším politikám. Například zlegalizovalo interrupce nebo sňatky mezi lidmi stejného pohlaví. Příliš zakročit vůči zahraničním konglomerátům se ale země zatím spíš bála. 

Když před deseti lety Evropská komise nařídila společnosti Apple vrátit 13 miliard eur na daních, tehdejší irský ministr financí Michael Noonan to přirovnal k „snědení vlastních brambor určených k výsadbě“ v narážce na známý irský bramborový hladomor z 19. století.

Přehlížený enfant terrible?

Nyní tudíž zůstává otázkou, jak se Irsko se svou rolí popasuje. Například ředitel divize lidskoprávní organizace Irish Council for Civil Liberties Johnny Ryan v deníku The Guardian varuje, že vedoucí postavy irského úřadu pro ochranu osobních údajů, který má díky pravomoci nad technologickými společnostmi sídlícími v Irsku celounijní význam, jsou s těmito korporacemi velmi silně provázány. 

Podle uniklých e-mailů měl v roce 2013 při prvním irském předsednictví tehdejší premiér Enda Kenny na Facebooku slíbit, že se pokusí využít svého „významného vlivu“, aby jednání o tehdy vznikajícím nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) přinesla „pozitivní výsledek“.      

Někteří unijní diplomaté naopak Politicu anonymně sdělili, že se Irsko při jednáních mezi EU a USA o agendách týkajících se digitální legislativy chová „velmi profesionálně“.  

Příliš velká servilita vůči významným americkým technologickým společnostem by mohla být pro Dublin dalším reputačním škraloupem poté, co zemi západní spojenci kritizovali za závažné zanedbávání obrany. Tradičně neutrální Irsko není kvůli malému počtu lodí a  špatnému fungování tajných služeb schopné bránit se bezpečnostním rizikům, jako jsou ruské stínové flotily nebo možné sabotáže podmořských kabelů, které by mohly způsobit masivní výpadky internetu či poškodit i finanční trhy v USA a Evropě. Ostrovní stát se také spolu s Lucemburskem zatím bránil většímu sjednocování evropských kapitálových trhů, což teď Dublin začíná přehodnocovat.

Evropa chce přitvrdit

Do konce roku by Evropská komise měla představit novou regulaci známou jako Digital Fairness Act, jež má být podle eurokomisaře pro spravedlnost Michaela McGratha nejvýznamnějším opatřením v oblasti ochrany spotřebitelů za posledních 20 let. Chystaný zákon má regulovat i další problematické oblasti, jako je úprava návykových charakteristik sociálních sítí (například nekonečné scrollování) nebo boj proti klamavým a manipulativním praktikám vůči zákazníkům v online prostoru. To by se dotklo rovněž internetových tržišť jako Shein či Temu. Za porušení těchto nových pravidel by společnostem hrozily pokuty. 

Komise také nedávno začala přísněji vymáhat stávající regulaci. Velké technologické firmy například musejí sdílet svá data s evropskou konkurencí. V několika řízeních se zámořskými firmami jako Alphabet nebo Meta a Apple zase komise za porušení unijních pravidel rozdala pokuty v řádech stovek milionů až miliard eur.     

Zvlášť diskutovaným tématem se v nedávné době stala i ochrana dětí v online prostoru a možný škodlivý vliv sociálních sítí na jejich zdraví. Podle předsedkyně komise Ursuly von der Leyenové by EU měla po létě představit návrh plánu, jak znemožnit nehlídaný přístup dětí mladších 13 let k sociálním sítím. Krok von der Leyenové je důsledkem nátlaku skupiny některých netrpělivých členských států, jako je Francie či Nizozemsko, jež už začaly zavádět vlastní restrikce.